GANTZ

Poněkud zmatečné, zbrklé a zbytečně dlouhé ale zároveň zajímavé a v některých ohledech i docela zábavné akční sci-fi japonské produkce. Pro diváky neznalé asijské kinematografie se bude jednat o zbytečně zmatený kousek s divnými a nepříliš propracovanými akčními scénami ale pokud se dokáže prokousat, tlustou vrstvou na první pohled překombinované podívané, čeká je netradiční a docela zábavný kousek. Škoda slabé akce a zbytečné délky. (12.10.2011)

S live-action adaptacemi mangy to je těžké. Ořezanými a silně upravenými adaptacemi je totiž snad nemožné uspokojit fanoušky originálu a ty mangou nedotčení většinou podobné převody na filmové plátno ignorují (a často dobře dělají). V rámci možností se tento převod u Gantz však celkem povedl. Spousta aspektů sice pokulhává, protože zachytit kouzlo epické akční mangy, která vychází už od roku 2000 je nemožné. Zejména na tak důležitý rozvoj postav tu není vůbec místo a to je veliká škoda, protože proměna hlavní postavy z úžasně zkaženého anti-hrdiny, která byla v originálu skvěle zpracována je tu ve srovnání nastíněna dost uspěchaně. Navíc by to chtělo ještě více krve a nahoty - ať to zní sebevíc povrchněji, ale je to tak - bez toho to prostě není Gantz. Snaha však byla a v sub-žánru live-action adaptací jde o silný nadprůměr. Na druhou část filmu se těším a nebojím se mírně nadhodnotit slabšími čtyřmi hvězdičkami. (26.07.2011)

Gantz je typický příklad zmrvené adaptace mangy. Přitom tvůrcům hrálo prakticky vše do karet. Vybrali si jednu z nejoblíbenějších sérií, jejíž koncept a děj by se dal nejblíže přirovnat k Mužům v černém nebo RIPD, zatímco tady je to všechno ještě tak 10-krát bizarnější a s tunou explicitního násilí, nahoty a sexuálních narážek okolo... Takže čistá japonská paráda, žeo. Všichni jsme se těšili, až se to všechno pořádně rozpohybuje. (A nemyslím tím jen kozy Kishimoto.) Bohužel tady vaz filmařům zlomily chyby, které jsou u takovýchto pokusů až velmi časté, a proto se divím, že se stále opakují. Tím myslím zejména špatné časové rozvržení, přílišnou doslovnost, snahu mít tam všechno a lpění na věcech, které jsou sice v komiksu zábavné a mohou tam působit hrozně cool, jenže na celuloidu zkrátka a jednoduše nefungují a strašně bijí do očí. Nakonec tedy dvě hodiny sledujete film, ve kterém skupinka ubulených Japonců v úchylném černém latexu pobíhá po levných kulisách a neúspěšně se snaží předstírat boj s hrozně (pozor, neplést s "hrozivě") vypadajícími vesmírnými monstry, přičemž vy si jen celou dobu nevěřícně pokládáte otázku "Jak sakra dokážou nad těma potvorama pořád vyhrávat?! Vždyť jsou to všichni retardi!" A pomalu se vám z toho všeho dělá nevolno a cítíte se trapně, protože to ti herci a režisér berou tak zkurveně vážně! (22.04.2014)

Nemít zkušenosti s předlohou tak bych tomu možná ty 3* dal, protože Gantz nabízí poměrně originální a velice atraktivní koncept a Kei Kišimotová v bojovém oblečku je za rovných 100 bodů. Budu-li ale srovnávat s mangou (což bych tedy správně neměl) nevychází z toho film v ostatních ohledech vůbec dobře. Sice máme přítomny klíčové elementy, ale všechno působí takovým zředěným, osekaným a často až sterilním dojmem. Nejde ani tak o úbytek násilí, nahoty a zvrhlého humoru, ale především o prokreslení charakterů hlavních postav, jak jejich normální život ovlivňuje chování ve "hře" a jak se postupně mění jejich přístup. Vlastní souboje pak nejsou smrtící pastí plnou stále bizarnějších a nebezpečnějších nepřátel, ale spíše přehlídkou neschopnosti použít zbraně proti víceméně statickým protivníkům, vůči nimž mají postavy vždy početně navrch. (15.02.2011)

Mango nežeru a animákům se vyhýbám jako Japonec harakiri. Chtěl bych ale jednou porozumět všem těm pubescentům a Ketri, kteří tady ty ťamanské omalovánky nadhodnocují jako na běžícím pásu, a tak mi hraná adaptace asijských večerníčků přišla jako nejmenší zlo! A byl jsem opravdu mile překvapen. Není to vůbec ujeté! Ani trošičku. Ganz normálka! Dva nezletilé, šikmooké přátele přejede metro a oni se octnou, navlečeni do černého latexu se světýlky, u černé koule v níž je intubovaný chlap. Koule jim dá modré puftole, co dělají "VZUUUUM", kterými anihilují cibulového pankáče se zeleným čírem a jeho retardovaného synka, Lego-mana v životní velikosti, třicetimetrového, nasraného Budhu a bohyni Kálí s třiceti rukama. Do toho nějaká kravka čmárá komixy, chlap sedí pořad v kouli a dýchá. Konec. Po obrazovce běží závěrečný rozsypaný čaj a já medituji nad smyslem života. Jelikož jsem před tím zdvojnásobil dávku svých psychofarmak, dotáhl jsem to až do konce, a to především proto, že souboje byly opravdu efektní. Kvůli tomu to i ohodnotím, ale dokud nevyjde hraná verze Princezny se streptokokem, nechci už nic podobného vidět! (14.09.2011)