Violet & Daisy

Takřka povídková nedětsky infantilní pošahaně skoro-brutální snová artová... věc. ~ Uniká mi smysl dávat do kin dva roky starou věc, ale tohle je... zvláštní. Má a nemá to příběh, je a není tam několik otevřených nedořešených ale vlastně ani pořádně neotevřených dějových linek, ale zajímavě to vypadá a prostě se na to povídkově roztrhané vyprávění dobře kouká. Pomalu se prolínající a vysvětlující se příběh, u nějž vysvětlení nedojdete. Nebo možná ano, záleží na tom, jak si film zkonzumujete a vysvětlíte - přátelství a důvěra vs. dětsky pitomé ambice a sny. Takovéhle ztvárnění a způsob vyprávění mi prostě přišlo zajímavé, zvláštní. Za tohle bych byl ochoten dát tři hvězdičky - užijete si to, ale vypaří se to z hlavy. KDYBY! Kdyby nebyl tak skvěle vybraný casting v podstatě skoro všech postav (i těch mrtvých nebo umírajících). ~ Čtveřice 'konkurenčních' zabijáků byly slizké tfujky :), OK. Ale obě hlavní představitelky se fakt povedly, protože obě herečky jsou zvláštní. Nemohu u nich říct, že bych nad nimi slintal :D, fakt ne, ale jsou svým způsobem zajímavé, zvláštní. Saoirse mi přijde jako o něco známější ksichtík, víc mě ale překvapila právě Alexis, kterou jsem snad nikde jinde neviděl (jo, viděl, ale v paměti mi další role neutkvěly) a nepamatuji si ji (pořádně) odnikud jinud než právě jako jednu z Gilmore Girls, kde to skutečně byla ještě holčina. A najednou si žvýká gumu a vyprazdňuje zásobník. Obě vedle sebe prostě působí lehce étericky, vzhledem k jejich 'koníčku/obživě'. Perličkou je skutečně Gandolfini, kterému byste skutečně po pár minutách s ním pomoci nechtěli. Za tuhle hereckou trojku skutečně hvězdičku nahoru. ~ Je to lehce akční, o něco víc morbidní, ale v hlavně je to zvláštní. V dobrém slova smyslu :) A to včetně použité hudby. ~ PS: Na film jsem původně nechtěl, ale teď jsem rád, že jsem se přemluvil a spolu s dalšími pěti lidmi si počkal až do konce titulků. A i se zasmál. ~ "Dude, you are vegetarian!" (26.07.2013)

Ačkoli se do kin nejen v ČR, ale i v USA dostal film "Violet & Daisy" až v roce 2013, jedná se o projekt z roku 2011, což byl ne náhodou rok, kdy kina zažila v kontextu předchozí naprosté neexistence přímo nápor akčních filmů pro holky v podobě dvojice "Sucker Punch" a "Hanna". Jestliže "Sucker Punch" byl holčičím ekvivalentem opulentních komiksových blockbusterů a "Hanna" dávala dospívajícím dívkám nezlomnou a současně inteligentní i citlivou akční hrdinku ve stylu Jasona Bournea, pak "Violet & Daisy" přináší holčičí variaci na středně nákladné žánrové filmy neotřele přistupující k tradičním konceptům a schématům. S ohledem na dějové motivy, blouznivou nadsázku, okázalou formální stránku, sebereflexi žánrových pravidel i samotného filmového média a adoraci schematických gest a symbolů vlastně snímek evokuje podvratnou klasiku "Branded to Kill" Seidžuna Suzukiho, jen místo popartové estetiky je zde estetika dívčích budoárů. Zásadní stylový posun, který odlišuje "Violet & Daisy" od předchozích dvou filmů spočívá v přístupu k motivům dětství a dospělosti. V "Hanna" byl útěk hrdinky, kterou byla dívka vychovávaná jako stroj na zabíjení, stylizovala do pohádky, čímž mohla částečně prožít dětství, o které byla připravena, a "Sucker Punch" v zásadě přicházel s emancipačním obloukem, kde hrdinky odhazovaly nevinnost dětství, aby si při podmanění genderových stereotypů vybojovaly svou svobodu. Titulní postavy z "Violet & Daisy" naproti tomu jsou vlastně kariérní ženy, které ale ke své práci i volnému času přistupují s holčičí optikou. Dospělost či dospívání v jejich případě nejsou cílem či probíhajícím procesem, nýbrž něčím nepřítomným. Nelze říct, že by hrdinky nějak dospělost popíraly, přehlížely nebo jí vzdorovaly. Prostě pro ně samotné neexistuje. Vedlejší postavy pak právě tuto vlastnost na hrdinkách obdivují (zabiják č. 1), nebo ji naopak touží nahlodat (gangsteři). Na tomto principu pak film staví nadsazené vyprávění, které se v zásadě točí okolo snahy uchovat si onen dětský přístup. Ovšem jelikož obě hrdinky zastupují jeho dvě odlišné podoby - Daisina zvídavost a Violetina impulzivnost -, nevyhnutelně vše spěje k tomu, že postavy budou muset alespoň na chvíli odhalit svá nitra skrývaná za brněním naivity. (11.07.2013)

Nebudu lhát, o tomhle filmu jsem se dozvěděl jen proto, že v něm hraje Alexis Bledel, kterou jsem si oblíbil od jistého seriálu. Takže jsem od tohohle filmu nic nečekal a pořádně jsme vlastně ani nevěděl, do čeho jdu. A možná proto jsem si to užil. Nebudu lhát, tohle rozhodně není film pro každého, je to totiž hodně ujetý snímek o dvou holčinách, které jsou tak trošku vražedkyně, s kterýma si není radno zahrávat... K tomu ještě James Gandolfini v roli jejich oběti, které je vlastně jedno, že bude zabit a hodně suchý humor, který ne každému může sedět… co si více přát? Rozhodně bych nebyl proti, aby Geoffrey Fletcher natočil něco dalšího, co bude stejně osobité a kdyby do toho opět obsadil Alexis, která byla překvapivě skvělá jako teen vražedkyně, tak by měl minimálně jednoho diváka zaručeného… 80 %. (13.12.2015)

Tohle mě prostě dostalo. No dobře, ne až tak, abych na to úplně ujížděl, ale Geoffrey Fletcher ukázal, že vůbec nemusí být muž jednoho filmu. Holčičí akčárna, která je neskutečně stylizovaná a dostala se s dvouletým zpožděním i do českých kin. Trochu mě mrzí, že tam jsem tenhle snímek nestihl, ale aspoň že jsem ho vůbec viděl. James Gandolfini zase potvrdil, že filmový svět přišel o skvělého herce. A ten příběh... Jasně, je to vlastně jen drama, ale je to ujeté tím správným směrem. (29.10.2013)

Párek krajně protivných a bezostyšně přihlouplých (sle)piček, které obě evidentně patří do pakárny, které si hrají na děsně cool profesionální zabijačky, a které spolu neustále vedou konverzaci na úrovni mentálek z pomocné školy. Popkulturní karikatura popkulturních Pulp Fiction pro holky ze základky, natočená nejspíš podle nějakého přitroublého comicsu. Těšil jsem se aspoň, že starej bourák Gandolfini jim oběma pořádně srovná faldy, natrhne kaďák a zatne tipec, ale on místo toho, aby byl hnusnej sadistickej parchant jako třeba v True Romance, je takovej smutnej dobráckej dědula se psíma očima. Nudilo mě se na tuhle trapárnu koukat a poslouchat všechny ty otravné dialogy. A vadily mi i takové drobnosti, jako třeba že když šla pička 9 prohledávat "klienta", vlezla přímo před mušku pičce 8, která ji kryla. Ale vizuálně je film moc hezky udělaný a bylo v něm i několik málo vtipných momentů, třeba vtip s veterinářem/vegetariánem; nebo když pičky skákaly po mrtvolách a těm z pusy a z děr po kulkách tryskaly takový malý roztomilý krvavý fontánky, to se mi fakt líbilo. (21.03.2015)