Elysium

Blomkamp, Kosinski, Snyder atd. Všichni z jednoho těsta. Tedy vizuálně velmi originální, s neskutečným citem pro inovaci a estetickou tvořivost točící dějově zpravidla jednodušší, až vykostěné snímky. Ne vždy je to vyloženě špatně, ale Elysium bylo v mnoha ohledech velmi klišovité a až zbytečně jednoduché. Samozřejmě tam můžeme hledat politický přesah, odkazy na ten či onen režim a otočenou rétoriku typu "chudí, špinaví, smradlaví" jsou vlastně ti hodní a "bohatí, úspěšní a prosperující" jsou zlí. Ať už se na to podíváme z jakéhokoliv úhlu, máme tu předvídatelný děj s jasným scénářem, několik STRHUJÍCÍCH akčních scén a neskutečně vytuněných over the top záběrů, které budete chtít vidět zas a znovu, nevídanou mixáž futuristického scifi s brutálně surovou akcí a rozostřeným obrazem, anebo trademark "District 9" pokračuje, jen s trochu větším rozpočtem, takže je všechno víc uhlazené a vycizelované. V neposlední řadě nechybí parádičky typu lehátko Versace, či privátní tryskáč Bugatti. Režisér je velký milovník image a tento film je bohužel jen ryze "imidžový". I tak je to ale neskutečně spalující filmařina. (02.09.2013)

Modré límečky Paula Schradera křížené s Total Recall Paula Verhoevena. Expozici má Elysium syrovější než lecjaké artové sociální drama. Z bláta do louže, z louže do sraček. Pracuj tvrdě, zemři v bolestech. Stejně ošuntělé prostředí jako v Districtu 9. Bída, špína, žádný řád (represivní aparát o sobě dává vědět teprve tehdy, pokusí-li se někdo proniknout do světa privilegovaných). Jenom si přejete, aby melodramatické flashbacky nezačaly diktovat tón vyprávění a film se nezvrhnul ve stejně otravnou duchovní příručku jako Atlas mraků. Naštěstí ne. Elysium se svým hezčím já – rád bych věřil, že vnuceným studiem – až do konce, kdy teprve přichází non-plus-ultra idealistické vyměknutí, statečně bojuje. Romantická linie bohužel selhává vinou krátkého času, který spolu partneři na plátně stráví, a zřejmě bylo záměrem, že třídní boj nakonec vyznívá jako silnější motivace než láska. Hlavní cíl a nekompromisní deadline jsou stanoveny s béčkovou přímočarostí: hrdina chce tohle a musí pro to nejpozději za X dnů udělat tohle a tohle. Bonusem pro marxisty budiž, že Maxova mise je nepřímo motivována neférovým zdravotním systémem, přehnanými postihy pro ilegální přistěhovalce a nerovnoprávností občanů, kteří již očividně neřeší rasu nebo národnost, ale pouze sociální třídu (krom toho v příběhu sehraje významnou roli vynášení citlivých dat mocných na veřejnost, což nelze nevnímat jako narážku na aféry Wikileaks a Snowden). Pohoršení některých amerických kritiků nad naivní propagandou Elysia, v němž jsou hodní opravdu hodní, zlí vážně zlí a jakákoli morální ambivalence představuje tabu, považuji s ohledem na mnohem záludnější adoraci kapitalismu ve většině hollywoodských blockbusterů, přinejmenším za krátkozraké. Bez ohledu na jeho ideologickou podstatu a bezelstnost, s jakou ji dává na odiv, Elysium je hlavně brutální, dějově našlapanou kyberpunkovou dystopií s takřka hororovou atmosférou (většina scén s monstrózním Copleyem), obtížně předvídatelným vývojem (postavy jednají nevyzpytatelně, občas se prostě něco podělá a v jednu chvíli je pěkně přechcán také star system) a, bohužel, s vrcholně nepřehlednými akčními scénami. Vyjma extrémně zpomalených záběrů, které jsou cool díky tomu, že jimi Blomkamp neplýtvá, jsem kvůli nadbytku střihů měl vážně problém poznat, kdo komu uštědřil ránu. Proměnlivost směru, který vyprávění volí, dělá z Elysia společně se Světovou invazí a Dreddem jeden z nejvideohernějších filmů posledních let. Konec je stanoven, průběh naznačen, konkrétní podoba akce záleží na hráči (který je zde napůl člověkem a napůl strojem) a jeho schopnostech, a nemusí být tudíž nutně tak úhledně nalajnovaný jako ve standardnějších akcích. Studijního materiálu (ať už by se měl týkat ideologie nebo naratologie) by jistě mohlo být více, ale jako zábava na léto rozhodně dobrý. 75% (09.08.2013)

Devátý okrsek jsem považoval za zjevení na poli skomírající sci-fi a Blomkampa za zvěstovatele lepší budoucnosti žánru. Ne, že bych v tom snímku nenašel žádné slabiny, ale film spadá do kategorie sympaťák, kde máte tendenci nedostatky velkoryse přehlížet. Elysium mělo potvrdit Blomkamovo postavení coby nadějného talentu a žánrového specialisty. Jenže skutek utek. Elysium je po obsahové stránce tupé béčko, kde pokusy o myšlenkovou nadstavbu vyznívají nedůvěryhodně. Charaktery jsou ploché, příběh mělký a svět, který Blomkamp vytvořil, je naivní a nefunkční. Herců mi bylo až líto, obzvlášť Jodie Foster. Té to sluší v áčkové produkci, ve filmech tohoto ražení působí nepatřičně. Pro toho, kdo sleduje produkci tohohle ranku, může jít o průměr, ale já čekal vážně víc. Podstatně víc. A to jsem přitom byl varovaný řadou negativních komentářů. Celkový dojem: 25 %. (27.10.2018)

Druhé sci-fi v týdnu je na mě vážně moc, ale rendering byl skvělej a nemůžu si pomoct Sharlto Copley hrál Krugera snad líp než Matt. Kdyby to přikořenili víc něčím, co by ve mně probudilo nějaké emoce, tak OK, ale takhle to byl horší průměr, nic víc, nic míň. A doktory tam měli podobný jak u nás na poliklinice, pominu-li hezkou sestřičku Frey. (23.05.2015)

Bez dlouhých řečí asi takhle - nejde říct, že by svůj první vysokorozpočtový počin Blomkamp zvoral. Je taky otázka do jaké míry měl volnou ruku při práci - z výsledku ale za sebe říkám, že on a jeho věrný amigo Opaloch vytáhli svým uměním hodně slaboučký scénář ze sr... ehm, ze srandovního levelu na úroveň v rámci žánru snesitelnou a opodstatňující nějaké ty kačky, co vás může stát lístek do kina. Po Districtu 9 je to nicméně zklamání, to bez debat. A to se radši moc nepouštějme do diskuzí o tom, co vlastně (a jestli vůbec) sem Blomkamp tentokrát strčil za poselství - už jsem četl několik výkladů, a žádný mě moc nepřesvědčil. Po technické stránce je to zase vychytané a "obyčejný" svět ukazovaný po většinu filmu by klidně mohl fungovat... no, dobrá, to asi úplně ne, ale kdo obojí viděl, musí uznat, že do absurdní demence nového Total Recallu má Elysium asi tak daleko jako Eman Zeman do nadstranického prezidenta dolních deseti milionů;) Bohužel příběh shazuje celý film o hodně dolů - už zmíněná technická stránka, ale i herecké výkony jsou víc než dobré. Tedy aspoň pokud je co hrát, což u Damona bohužel moc není - zastává opravdu "jen" úlohu toho, kdo to celé fyzicky oddře. Očekávatelně luxusní je Copleyho magor Kruger, ale taky až karikaturně chudiny se štítící ředitel Carlyle Williama Fichtnera. Jodie Foster má bohužel krom sveřepého výrazu na práci jen prezentovat se jako věšák na kostýmky od Armaniho. Vzato kolem a kolem, oprávněná vysoká očekávání jsou zklamávána poměrně značně, ale i tak jsem ochoten se za čas mrknout znovu (samozřejmě minimálně v 1080p:)), což třeba u vjemově ještě vychytanějšího Oblivionu nehrozí. Na červenou zónu má Elysium jen tak tak, takže výsledek je 70%. (07.09.2013)