Elysium

Neill Blomkamp je určitě jedna z nejvýraznějších postav světového filmu. Především pak určitě bude modlou pro sci-fi maniaky, protože, to co tenkrát předvedl s mimozemšťany uprostřed Joburgu, to mě na několik způsobů sejmulo a ještě jsem se z toho pořádně neoklepal ani dnes. Neill prostě do světa filmu vtrhl s hodně slušnou vytrvalostí. O to víc mi udělalo radost, když jsem zjistil, že chystá další sci-fi. Tentokrát už ale s hollywoodskými herci, což slibovalo větší rozpočet a pokud možno, tak epičtější příběh. Na závěr jsem už doufal, že z toho hollywoodští zvířata, pošuci a papaláši neudělají nějakou politickou agitku s tím, co si Neill může dovolit a co si v rámci dobrého amerického blockbusteru dovolit nemůže. Nakonec jsem byl příjemně překvapen. Nebylo to úplně nejhorší, také to ale nebylo úplně dokonalý, jako District 9. Možná právě proto, že to bylo dost podobné. A největší problém jsem měl především s kamerou. U District 9 jsem to bral. Byla to nízkonákladovka, přišla s jedinečným nápadem a celé to mělo takový osobitý náběh polodokumentu, minimálně tedy první půlka. Jenže tenhle film je film, a když je to takový film s takovými nápady, očekávám, že veškeré ty vesmírné lodě, příšery a moderní stroje uvidím čistě. A ne, že se na to všechno budu koukat tak, jako kdybych seděl v kočáře, taženém koni skrz nějakou hrbolatou stezkou někde mezi horami. Byl to problém, byl. Kamaraman Trent Opaloch ale s Neillem spolupracuje a spolupracovat bude, takže nepředpokládám, že se to u jeho filmů v dohledné budoucnosti změní. Alespoň, že se tady opět objevil, až démonický, Sharlto Copley. (18.12.2013)

Doufal jsem, že když jsem odstřelil District 9, šlo jen o nešťastnou náhodu. Elysium mi ale potvrdilo, že s Neillem Blomkampem si nerozumím a bude nejlepší, když půjdeme každý svou cestou. Co na tom, že Damonovi tahle kostra nezastavitelné mašiny sluší, když se kamera v akčních scénách jen třese a létá kolem své osy, zatímco příběh i přes jednoduchou premisu několikrát prapodivně zakopne v logice. Nehledě na to, že prakticky všechny vedlejší postavy jsou zahrány přinejmenším zvláštně. Nepasující Jodie Foster nepříjemně překvapí, matný Fichtner zklame, ale Sharlto Copley přímo naštve. Jeho neposlouchatelné šišlání a zoufale přehrávaná slizkost je vážně k zbláznění. Ale to všechno bych dokázal odpustit, kdyby mi scénář nějak vyšel vstříc a zkusil mi ve finiši zahrát i na jinou než lidumilnou a nostalgicky-romantickou notu. Sociální apel totiž začal otravovat už v půlce Districtu a je tak jen očekávanou vatou, zatímco cituplná linka otravuje, protože vztah Maxe s Frey je jen a pouze dávná vzpomínka, která by v téhle vizi budoucnosti neměla mít šanci na přežití. A když u cesty za svobodou nefungují emoce, postavy, ani akce, je to dost smutný konec. Z Elysia je tak ve výsledku velké nic, které by strašně rádo zacílilo hodně vysoko, ale už z principu nemá kudy. (29.08.2013)

Jako kdyby Pyunovi narostlo ego a jal se točit Cyborga jako kritiku kapitalistického zdravotnictví. Jen tu chybí Van Damme, céčková upřímnost a jakákoli šance na guilty pleasure špatnost.. Naopak přebývá přebujelé ego samozvaného sociálního kritika,který si neumí přiznat, že točí debilní přímočarý akčňák s černobílými figurkami (a v případě kuního ksichtu ještě zoufale odehranými a směšně siláckými), nezvládá držet styl a do zemdlení (a vyloženě sebemrskačsky) opakuje tři stylistické nástroje. Gradace (hlavně v závěru) hrozně na sílu, finální souboj tragický a bez satisfakce, a radši nemluvit o tom, jak kolikrát trpí i orientace v prostoru a jak je scénář převážně stavěný na oslích můstcích náhody a jen zlomkově příčinně. Asi mě měly rakety země-vesmír v prvních 5 minutách dostatečně varovat, že se bude rozmazávat jen o něco naleštěnější lejno než před 30 lety. A ještě s nosem nahoru. (18.11.2013)

Elysium je v podstatě totéž, jako District 9 - trikově opulentní, poměrně intenzivní a precizně zahraná zaprášená sci-fi, kterou shazuje místy velmi nepovedená akce, podivně záběrování, slabší scénář a především fakt, že obrázky jsou sice hezké teď a tady, ale film po sobě nic nezanechává... Copley je impozantní... (06.10.2013)

Kdybych neviděl, nelitoval bych, ale kdo to mohl vědět. První Blokampův film měl sociální téma, ten druhý dejme tomu socialistické a taky to podle toho vypadá. Naprosto nezajímavá historka, kterou už jsme (a v žánru sci-fi to platí dvojnásob) viděli bezpočtukrát a stejně tak se to má s tím společenským tématem, který se snímkem táhne. Skutečně, až na na dost vycizelovanou vizuální stránku (standard?) nevím, co bych o filmu řekl vyloženě výrazně nadprůměrného. (02.01.2014)