Tým na hraně

Další z nezapomenutelných triumfů našeho nároďáku, o to silnější, že po prohře s Nory a Švýcary našim klukům už nikdo (ani já) nevěřil. Neuvěřitelné semifinále se Švédskem kdy Karel Rachůnek 7 vteřin před koncem zápasu vyrovnal a pánové Marek a Kašpar nás v nájezdech poslali do finále proti "neporazitelným" Rusům a jejich hvězdně nabitému týmu... nu což, bylo jim to prd platný, ptz hokej je týmová hra a ani deset Ovečkinů a Malkinů vám zápas nevyhraje, pokud nebudete hrát jako tým. A tak češi už podruhé ubránili unikát v podobě zlatého hattricku. (14.11.2014)

Hokejové mistrovství světa je v naší kotlině vždycky pečlivě sledovaná událost, vezmemi li navíc v úvahu všechny okolnosti, kterými jsme se dostávali do cíle, vážnost úspěchu to ještě zdvojnásobuje. A psolouchat hráče jak o tomto velkém vítězství s odstupem mluví a sledovat záběry z ledu i kabiny, to je nádhera. (01.01.2011)

Jsou věci, u kterých moc nehodnotím řemeslnou stránku věci, ale spíš jen obsah. U dokumentů to bývá častější a u těch sportovním téměř pravidlo. To ovšem neznamená, že by ta řemeslná stránka byla špatná. Ale zpět k obsahu. Tým na hraně má neskutečně klišoidní příběh a trapný happy end, ale co když to pravda a napsal jej sám život. :-) Podceňovaný tým, na který se spousta hokejistů vykašlala a téměř nikdo mu nevěřil, dokázal zázrak. Nejprve tedy málem poprvé v historii nepostoupil ani do čtvrtfinále, potom senzačně prošel na nájezdy čtvrtfinále a semifinále, aby ve finále porazil favorizované Rusy. Posledních pár minut finále, kdy jsme bránili oslabení tři proti pěti a ještě Rusové odvolali brankáře, si pamatuji dodnes a neskutečnou radost z nečekaného vítězství také, bohužel byla na dlouho dobu naše poslední. Po několikaletém odstupu zvedám hodnocení na maximum, protože ten příběh z tohoto MS je neuvěřitelný. Jagrovy výroky, různé reakce a také bohužel předčasná smrt některých hokejistů k tomu dodává další rovinu emocí. (17.04.2019)

Hokejová mistrovství sleduju odmalička, ale do srdce se mi nejvíce zapsal jednoznačně tento šampionát. Bylo to tak trochu jako spojení nejhorší noční můry a největšího snu - víte, všechno to podceňování týmu na začátku, prohry, mizérie, play-off už v osmifinále, góly v sedmých vteřinách, penalty, finále s Rusáky atd. atd., ale jelikož to nakonec mělo dobrý konec, byl to šampionát snů. Pro mě je to o to víc srdeční záležitost, neboť jsem zrovna maturovala a ten týden jsem měla svaťák, takže sama jsem si prožívala svoje osobní drámo, které také dobře skončilo. Sečteno podtrženo: Dokonalé načasování, dokonalý mistrák, dokonalost sama! Sakra..., jen dívat se na to po 7. září 2011 mrazí v zádech a vhání slzy do očí, ale z úplně jiného důvodu než z radosti... HOŠI DĚKUJEME, A NIKDY NEZAPOMENE! (10.09.2011)

Rozhodně nejlepší dokument o českém hokejovém úspěchu. Oproti ostatním hokejovým dokumentům je skvěle zpracován i po technické stránce a velice dobře propojuje vzpomínky hráčů, hromadu emocí, sestřihy ze zápasů i komentář Miroslava Táborského se zajímavostmi ze zákulisí turnaje. Dodnes je MS v Německu jedním z mála turnajů, u kterého mi stále běhá mráz po zádech. Kdyby si někdo něco takového vymyslel, nikdo by nevěřil tomu, že to je možné. Nezapomenutelný hokejový příběh... (22.08.2012)