Květy války

Pro ty co něco vědí o japonské okupaci Číny je Nanking jméno dobře známé. Toto město zažilo během dobývání a následné okupace taková zvěrstva, nad kterými by zblednul nejeden esesman z sonderkommand od Babího Jaru. Tichomořské válčiště mne vždy zajímalo více než to evropské a mám i blíže k filmům mapujícím japonskou invazi. Snad to bylo tím, že mne v mládí hodně ovlivnil spisovatel J. G. Ballard, který napsal (nejen) výbornou knihu Říše slunce, podle níž vznikl sice dobrý ale s knihou nesrovnatelný film. Samozřejmě jsem viděl i zmiňované filmy Nanjing, Nanjing a John Raabe a proto jsem se zaradoval, když jsem narazil na tento film. A hned od začátku mne přímo práskla do očí jeho nevyváženost. Přes brilantně zpracovanou zkázu a boje v uličkách starobilého Nankingu (že by na to padl také nějaký čínský Most? :-) se zde po chvilce setkáme s Johnem Millerem, hlavním hrdinou filmu. Ten na mne v tom zmaru a tváří v tvář skutečnému peklu působil jak nějaký současný zhulený Amík na turistickém výletě v Thajsku... Chápu, že jako funebrák asi byl otrlejší než leckdo z nás, ale přeci jen klid a laksnost s jakou bral své okolí mne dostala. Jediné co jej občas rozpohybovalo byl svist kulek z japonských arisak. Když se pak náhodou potká s dalšími přeživšími, klábosí s nimi vpoho válka neválka. V kostele pak náhle dojde k jeho přeměně a z funebráka lačnícího po penězích se najednou stane Otec John. Z knih vím, že se v Nankingu tehdy dělo lecos a že šílené okamžiky tříbí charaktery ale tohle je už příliš přitaženo za vlasy. Další nelogičnost byla výprava dvou prostitutek pro struny do loutny! a náušnice!!! i to jak je John hledal až našel.... Závěr ve stylu happy endu pak posvětil spokojeně si naskočivší motor Dodge, bez ohledu na léta stání s otvřenou haubnou... inu americké nákláďáky byly tehdá kvalita! Bale hrál jak hrál, chvilkama jsem mu ten jeho zápal prostě nevěřil. Z filmu byla cítit knižní předloha na sto honů a jen jsem se děsil na konci filmu, že uvidím - natočeno podle skutečné události. Hlavní nevýhodou filmu bylo že jej točili Číňané. Bylo to z něj cítit prakticky neustále. Ať už to bylo gerojství čínských vojáků či různé ty dojemné scény, někdy doprovázené písní a tancem... Sem tam i nezbytná asijská afektovanost některých herců... To vše bohužel film sráží dolů až téměř k žánru - dobrodružnému. Já nijak nechci zmenšovat statečnost čínských vojáků, kteří si bili jak lvi opravdu lehce vyzbrojeni proti valící se japonské armádě a proti níž neměli žádnou šanci... Ale to co tam předváděl ten sniper...eh.. Film beru jako vzpomínku na Nanking a to hlavně - čínskou a na hrdinství vojáků i nevojáků tváří v tvář nemilosrdnému, brutálnímu a barbarskému nepříteli. Dávám tři lahve mešního vína. * * * (13.03.2016)

Je to náhoda, alebo Yimou Zhang vidí v používaní v názve svojich filmov slovo kvet nejaký zvláštny zámer? Touto voľbou sa z peknej a nevinnej rastliny stáva symbol s obrovský protikladom - vojnou, ktorá vôbec neprináša potešenie, ale len hrôzu. Slovo kvet bolo skloňované vo filme Kliatba zlatého kvetu a teraz Kvety vojny. V oboch prípadoch je výsledok podávaný precízne s momentmi, na ktoré sa nezabúda a nevšedným filmovým prevedím. Po dlhšej dobe som sa znova ocitol na "vojnovom poli" kde vzduchom svištia guľky a ranený muži umierajú za správnu vec. Už len naplnenie posolstva čínskej skupinky vojakov stálo za to, keď jeden z nich formou kamikadze eliminoval nepriateľský tank, či akcia posledného z radu nezlomných odporcov. Drámu odohrávajúcu sa za múrmi kaštieľa som v počiatočných minútach veľmi nevnímal, keďže som prepadol vojnovému konfliktu, ale ku koncu som začal "mäknúť" aj z novozrodeného vzťahu Johna a Mo. A dostávam sa k Baleovi, ktorý znova potvrdil, že v dramatickom vystupovaní je tým správnym "hráčom". Zhang ma tento krát potešil snímaním kamery ako cez ďalekohľad na puške, ale aj spomaleným snímaním v niektorých situáciach, ktoré dodali filmu prezieravú zmyselnosť.80% (20.04.2013)

Zhangova velkolepá imaginace a smysl pro pompéznost zde možná kvůli respektu k dané látce není zas až tak markantní, každopádně se jedná o precizní průsečík mezi jeho wuxia filmy a civilními portréty z nedávno minulé či současné Číny. Flowers of War jsou klasickým srdceryvným příběhem o lásce, sebeobětování a na pozadí nankingského masakru silně hrají na city a na kontrast v rámci společenských nebo politických pozic. Ve většině případů to nevadí, někdy už to kulhá ke klasickému kýči (klasické povídání o minulosti postav), ale dá se to přežít už kvůli jinému mentálnímu myšlení a faktu, že film sleduje divák svázán euroamerickými konvencemi. Obě velké akční scény zaslouží absolutorium, mizanscéna a kamera u Zhanga jako obvykle na jedničku s hvězdičkou. Do popředí se (ke konci) dostávají i často přehlížené masky, které plní důležitou narativní funkci. A Bale? Neexistuje lepší ožralej a nadrženej kněz široko daleko... [Přesná stopáž: 146 min] (03.01.2012)

Pekny pribeh ktory vo mne zanechal stopu blenu v ustach ked si clovek predstavi to utrpenie ktore sprevadza kazdy vojnovy konflikt. Je smutne ze sme nepoucitelny a aj v dnesnej dobe tu mame nabeh na konflikt viac nez lokalneho vyznamu . Podobne ako aj film Útěk z Huang Shi sa vyznacoval zachranov deti v okupovanej Cine.Osobne je mi velmi smutno z toho co som videl avsak minulost clovek nezmeni a ukrutnosti sa diali , deju a diat budu !!! Z kazdeho takehoto filmu by si malo ludstvo zobrat to memento a sa opytat samo seba ci toto vsetko nie je cesta do pekla!!! Ja sam chcem iba pokoj a mier pre svoje deti aby ...... Velmi silny a smutny pribeh !!! Otazka je ci som ho chcel spoznat ! V kazdom pripade technicky , dejovo a herecky je na vysokej urovni ! (29.07.2016)

Tohle je tak extrémně pitomý film, až jsem z toho lína sem cokoli psát (vim, že to zní, že to nemá smysl, ale má - kdo viděl, taky nepochopil, tak tohle chápe), takže ve zkratce: kdokoliv, kdo má soudnost nebo aspoň viděl jiná (jakákoli) zpracování o masakru v Nankingu, tomu dá maximálně a při nejlepší možné vůli jednu hvězdu. Pod komentář verbala bych se mohla tentokrát podepsat, což se neděje zrovna často. (02.07.2012)