Boxer a smrť

Strhující příběh je působivou kombinací skvělého scénáře, nápadité režie, skvělých herců ve středoevropském rozměru (zejména vynikají v titulních úlohách Štefan Kvietik a Manfred Krug, jimž zdatně sekunduje dnes prakticky neznámá Valentina Thielová. Přes určité politizující momenty - v dané podobě pochopitelné - je BOXER i zajímavým vhledem do anatomie všednodennosti koncentráčnické komunity i jejích dozorců. Náznak lásky k polskému děvčeti splývá do otevřeného konce civilního hrdinství titulní postavy, pro kterou jsou životy nevinných spoluvězňů důležitější než vlastní přežití. Ilegální elity, jak víme z uveřejněných vzpomínek někdejších vězňů (např. ze strhující knihy Jiřího Beneše V NĚMECKÉM ZAJETÍ), se tak skutečně chovaly. Filmy ražení a kvality BOXERA se stávaly ve své době další známkou dovršující se slovenské národní emancipace v česko-slovenském soužití. Zakládaly se tu nové, na kultuře a vědě založené vzájemné tradice a přátelství, která přetrvávají i dnes, více než 20 let po politováníhodném ukončení existence československé státnosti. (16.01.2014)

Velitel koncentračního tábora Willy Kraft (Manfred Krug), vášnivý amatérský boxer, pramálo se starající o praktický chod organizace mu svěřené, sveden vidinou laciného kondičního tréninku, promění - v rámci trestu za nezdařilý útěk – jednoho z vězňů, nepoddajného slovenského odbojáře Jána Komínka (Štefan Kvietik) v osobní boxovací pytel, nevěda, že čím více do něj bude bušit, tím se zvyšuje šance, že se mu jeho údery – v rámci zachování zákona akce a reakce – mohou jednoho dne vrátit a že to může být ošklivé! Solanův třetí (a zřejmě i nejslavnější) celovečerní film “Boxer a smrť” ukazuje v plné nahotě dehumanizační praktiky nacistů, a směle se zařazuje k tomu nejlepšímu, co bylo na téma nelidskosti nacismu a nezlomnosti osobní odvahy v Československo natočeno. Autentičnost filmu posiluje fakt, že se ve filmu krom slovenštiny mluví i polsky a německy. 75 % [dafilms] (15.11.2023)

Pěknou řádku let před českými Pěstmi ve tmě přišel ještě lepší slovensko-německý boxerský zápas. Jenže může někdy být utkání vězně s velitelem koncentračního tábora fair play? Peter Solan měl štěstí, že mu soudruzi povolili několik německých herců, ale důležitý je z nich vlastně pouze Manfred Krug. Štefan Kvietik předvedl výborný výkon nejen herecký, ale i fyzický. Box tehdy nebýval tak efektní jako dnes a reálně působí i multijazyčnost osazenstva tábora. Výborné! (26.09.2015)

Není to film o válce, o koncentračních táborech. Solanův snímek je především o lidské (ne)důstojnosti v nelidských podmínkách. Technicky brilantní film je podpořen famózními výkony tehdy neznámého Štefana Kvietika a Manfreda Kruga. Přidejte k tomu si kvalitní scénář, vynikající hudbu Willama Bukového a absenci jakéhokoliv patosu a máte tu jeden z nejlepších slovenských filmů všech dob. (09.05.2009)

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. (08.08.2012)