Režie:
S.J. ClarksonScénář:
Lee HallKamera:
Balazs BolygoHrají:
Oscar Kennedy, Helena Bonham Carter, Freddie Highmore, Ken Stott, Selina Cadell, Matthew McNulty, Clare Higgins, Victoria Hamilton, Rob Jarvis (více)Obsahy(1)
Nigel Slater (Freddie Highmore) je docela normální, obyčejný kluk. Baví ho vypomáhat mamince v kuchyni s pečením různých dobrot. Svět se mu zhroutí ve chvíli, kdy maminka zemře a jeho tatínek si vezme hospodyni Joan Potter (Helena Bonham Carter). Jak se Nigelovi podaří přežít pubertu s nevlastní matkou po boku, která má chlapcova otce obmotaného kolem prstu? (Kacitr)
(více)Recenze (51)
Velmi příjemné retro. Akorát jsem čekala, že konečně uvidím Helenu Bonham Carterovou v nějaké normální roli. Tahle role samozřejmě nepatří do ranku těch bláznivých, ale úplně normální taky není. Její uklízečka je taková svéráznější postavička na jehlách a s věčnou cigaretou v ruce. Myslím, že si ji ale Helana pěkně užila, protože jí propůjčila takový zvláštní a nezaměnitelný šarm. ()
"Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít." (Mark Twain) Pro mě osobně to byl velmi příjemný zážitek z britské kinematografie, navíc podtržený bezvadným hereckým výkonem Helen Bonham Carter. A skvělý soundtrack mě jen ujistil v tom, že jsem se rozhodla přidat ještě jednu hvězdu. ()
Velmi chutny film (ten citronovy kolac vypadal naprosto fantasticky) se sympatickym detskym hrdinou (ve druh epulce uz je min sympaticky) a Helenou Bonham Carter v roli neustale neco delajici zensky. Co povazuju za ponekud nepovedene, je narazka na homosexualni orientaci Nagela. Mohlo to byt mnohem min napadny a vic symbolicky. Nez ze kouka na zadek sexy zahradnika (bravo Ewane!?) a fascinovane si prohlizi kuchare. Cekala bych neco citlivejsiho. Sceny s varenim a vubec s jidlem jsou povedene a nezbyva nez dodat Bon appeti-ti :) ()
Pořád jsem čekala až se to rozjede, a pak přišly závěrečné titulky. Film je sice retro vymazlený, ale co z toho, když tempo je příliš rozvláčné? Přestože v příběhu dochází k různým zvratům, emocionálně vše působí chladně. Jen trochu soucitu vzbudilo neustálé ubíjení jakékoliv radosti, kterou si ten nebohý chlapec našel. /24. 6. 13./ ()
Pěkný malý retropříběh o tom, za co lze vděčit životnímu nepříteli. Jediný důvod, proč nedávám Toastu pět hvězdiček, je, že tento takzvaný nepřítel je v podání Heleny Bonham Carter nejsympatičtější postavou filmu a některé scény (zejména úplný závěr) kvůli tomu nefungují, jak by měly. Ale asi nemá smysl opakovat, co jsem napsal v delší recenzi. Autor Billyho Elliota se pokusil vstoupit podruhé do téže řeky a myslím, že se mu to docela podařilo. Toast je v porovnání s jeho starším filmem méně okázalý, méně sociálně kritický a víc komediální. Vřele doporučuji každému, kdo má rád malé britské komedie jako Tichý hlas. 80% ()
Reklama