Režie:
Yaron ZilbermanKamera:
Frederick ElmesHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Philip Seymour Hoffman, Catherine Keener, Christopher Walken, Imogen Poots, Madhur Jaffrey, Wallace Shawn, Mark Ivanir, Liraz Charhi, Marty Krzywonos (více)Obsahy(2)
Když si oblíbený čelista jednoho renomovaného smyčcového kvarteta vyslechne osudovou lékařskou diagnózu, budoucnost souboru je najednou velice nejistá: potlačené emoce, soupeřící ega a nekontrolovatelné vášně mohou ohrozit letité přátelství a spolupráci. Když se chystají odehrát koncert k jejich pětadvacátému výročí – který podle všeho má být i jejich posledním – je to právě síla hudby, která jim pomůže zachovat jejich odkaz. Inspirací i strukturou filmu je Beethovenovův Opus 131 pro smyčcový krvartet c moll, jež vzdává hold komorní hudbě a kulturnímu dění v New Yorku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (6)
Recenze (74)
Nejsem Beethovenův fanda, i když v mládí mě fascinoval svojí sveřepostí, se kterou překonával všechna protivenství a přetvářel je v hudbu, která se dosud poslouchá; Smyčcový kvartet cis moll, op. 131, jeden z jeho posledních kvartetů, není výjimkou. Je však dávkován uměřeně, šetrně, a tím i snesitelně. Povídání o jeho hudbě celou hudební stránku hezky zaokrouhluje. Nicméně bych si dovedl představit i jinou hudbu, ne tuhle klasiku... Mimohudební dění není již tak zajímavé, tvořil ho propletenec standardních příběhů a situací, akcí a reakcí. ()
Vynikajúce v detailoch, rozporuplné v celku. Gendrovo nevyrovnané, až príliš nahrávajúce mužom, ktorí sú do jedného vo svojich mikropríbehoch oveľa zaujímavejší a tým i herecky vďačnejší. Čo paradoxne škodí inokedy skvelej C.Keener, ktorá je chvíľami herecky úplne bezradná. A i preto (a inak celkom samozrejme) musím napísať, že PSHoffman je génius. "DO YOU REALLY LOVE ME. OR AM I JUST CONVENIENT?" ()
Príjemná, komorná herecká štvorylka. Zo začiatku ma nezaujímalo dramatické rozjímanie pár new yorských snobov nad rozpadom nejakého sláčikového kvarteta. Ale ako sa začnú jednotlivé krízy kopiť, a sú všeho-všudy ľudské a pochopiteľné, celkom ma film chytil. Walken ma v úvode svojou typickou dikciou rozosmieval, ale v druhej polovici už je jeho výkon celkom sústredený a fajn. Film si pre seba kradne Phillip Seymour Hoffman, ktorý, asi ako vždy, predviedol expresívny a emocionálne silný herecký výkon. ()
Je to tak krásně poklidné - nejen tou hudbou, ale celé to kvarteto je takové krásně poklidné a žijí takový život...Bylo to tak mírumilovné - ovšem jen do poloviny - pak to lehce ožilo, ale ta hudba - wau...máte nutkání si pak pustit nějakou klasiku.. :) Mě se tedy nejvíce líbil Mark Ivanir a moje oblíbenkyně Catherine Keener :) V hudebním prostředí nežiju, tudíž nerozumím všem těm jejich názvům a vztekání se nad nedokonalostí....Ale je to rozhodně oživení a jsem ráda, že v dnešní době stále existuje klasická hudba, na kterou se chodí do vyprodaných sálů.... ()
Proč se dcera P.S.Hoffmana a Keenerový chová jako běhna? Běhna na nějakym benzodiazepinu? Nudná a předvídatelná linie mezi ní tím týpkem - houslistou. Ten týpek evidentně nemá rozum, a to si hraje na vzor morálky. Christohper Walken je sice sympaťák, ale ti jeho studenti mu tedy nechutně podlejzaj, hnus, takový lidi mi byli vždycky odporní. Když to vezmu kolem a kolem, celá ta linie kolem dcery byla patetická a přebrucená. Plus je trochu klišé, když "druhý housle" už nechtěj bejt druhý! No a na konci ta scéna "unleash your passion!", to jsem se bohužel té míře patosu musela zasmát nahlas. Škoda. Jinak to nebylo špatný. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (3)
- S filmem byl spojován Ethan Hawke. Roli z důvodů pracovního vytížení odmítl. (Conspi)
- Když Robert Gelbart (Philip Seymour Hoffman) po telefonu potvrzuje koncertní vystoupení v Číně, visí za jeho zády plákát k Janáčkově "Intimate Letters" v podání filmového kvarteta Fugu v Carnegie Hall. (Cliff Booth)
- Scéna s koncertom sa odohráva v Grace Rainey Hall v metropolitnom múzeu a na tom istom pódiu, kde legendárni Gauneri String Quartet hrali ich rozlúčkový koncert. (Crybaby)
Reklama