Nikdy to nevzdávej 2: The Beatdown

Michal Bílý, Věry Bílé syn, škaredý a oplácaný to amerikoafričan, se již nespokojí jen s minutovými roličkami tupých hovad v balkánských produkcích Žán Klóda. Má potřebu ukojit také své rešeržerské ambice a realizovat se ve skromné hlavní roli tupého hovada, kde může konečně naplno ukázat, jak umí dělat shyby, hýbat kozama a Valit tudo s šestnáctiletými dětmi. A tak nám naservíroval čtyři nesympatické nezletilce, z toho dva gaye, jednoho Frankesteinova syna a jednoho ultranesympatického kokotka, který je jakože zlý, co devadesát minut dělají sklapovačky a bouchají si do pytlíků, aby se pak mohli ve středoškolském přeboru vzájemně okopávat, dusit a kloubit si končetiny. Na pozadí toho všeho pašuje Míša melouny, aby bylo vidět, kdo je tady Sempai, dělá shyby a hýbe kozama, a sem tam někoho kopne svou otylou nohou, protože přece musí předvést, že on je ten nejzdatnější katarista a velký gururu! A dobro opět zvítězí!!! (01.09.2011)

Jak už jsem několikrát psala, mám slabost pro mláticí filmy a když tam navíc ještě pobíhá pár namakanejch borců do půl těla...Abych to shrnula, příběh neni nic extra, jedná se spíš o bojové a tréninkové záběry, než o nějaké zapletené dějové pozadí. Nicméně se na to ale dobře kouká :D Povedená je i kamera a hudba. Chápu, že je asi hodně složité natočit solidní bojový snímek s kvalitním příběhem, ale na druhou stranu je pravda, že po 60 minutách má člověk celkem dost stále se opakujícího scénáře a jen tuší, že se nic nezmění až do konce. A ještě nesmím zapomenout vyzdvihnout Evana Peterse v roli bojového dohazovače. Silnější dvě hvězdičky. (12.10.2013)

O něco slabší odvar jedničky, kterou se to místy příliš inspirovalo. Postelový scény mi připadaly docela zbytečný a omáčka filmu nic moc. Fighty byly ale zvládnutý opět výborně, i když s předvídatelnym koncem. Kromě toho tam byl na poslední chvíli hodně uměle vytvořenej padouch. No... vychází mi to na lepší tři hvězdy, což je určitě škoda. (27.06.2013)

U druhého dílu jde hlavně o souboje. Nemá pevný a pořádný příběh. Vlastně je to o ničem, všechny pozitiva vycházejí z propracovanosti rvaček a profesionálních soubojů. Hlavně z jejich střihů a záběrů kamer. Konečné zápasy, nebo tréninky jsou doprovázený drsnou hudbou. Never Back Down 2 dopadlo celkem dobře. (03.03.2013)

Jednička byla oproti tomuhle hluboké psychologické drama se sofistikovanou romantickou zápletkou, ale to neznamená, že by dvojka, i přes svou ukázkovou blbost, nebyla zábavná. Starali se o to zejména herci, kteří byli tak dřevění, že tomu bylo občas těžké uvěřit. Na druhou stranu když došlo na rozdávání ran, tak to byla takřka plnohodnotná bojová prča a je jen škoda, že toho bitkování nebylo víc, protože děj se, z pro mě nepochopitelných důvodů, věnoval víc než půl stopáže tréninku a ten zase tak zabavit nedokázal. 55% (02.12.2015)