Zůstaň se mnou

„Na světě existují dva druhy lidí, Kim. Ti, kteří mají rádi opravdovou kávu, a ti, kteří mají rádi slaďárny se směšnými jmény.“ Hláška definující celý tento film. On hraje na kytaru, ona na cello…ji zastihne tragédie…to jsou jediné, řekněme „odchylky“ (nebo spíš variace) od neustále kopírované hollywoodské šablony na romantické drama pro teenagery, resp. teenagerky (přítomnost pana ultra Dokonalého). Klišé na klišé, pár úsměvných momentů, fajn hudba (+ propagace cella), a to je tak všechno. Vlastně (bohužel) ne, ještě jedno otravně dlouhé a snad nikdy nekončící slzavé údolí, u kterého jsem se už musel chvílemi i smát (ne, vtipné to být asi nemělo). Za mě to budou 2*. „Vážně se ve mně snažíš vzbudit pocit viny?“ – „Můžeš vybrat hudbu.“ – „A teď mě uplácíš.“ – „Zlatíčko, pocit viny a úplatky jsou lepidlem, díky kterému drží rodiče a puberťáci při sobě už po několik generací. Nevzpírej se tradici“. (14.12.2014)

Dojmy z předpremiéry jsou i pro citlivou nečtenářku knihy velmi pozitivní - ubrečené i potěšené. Tato čistá romantika nenese žádné prvky fantasy a nebrousí ani do vod dystopických románů. Tou přidanou hodnotou je tentokrát hudba. Ano, i taková prostá věc může způsobovat problémy, je paralelou k rozdílným světům, rozdílným náhledům na život i k různým životním cílům. Hudba provází celý film a klasika (nikoliv ta rocková) se prolíná s punk rockem i dalšími žánry. Tato prapodivná směsice se v jednu chvíli střetne v čirém okamžiku štěstí, kdy je blízkost lidí, a jejich ochota spojit své životy, nadřazena veškerému škatulkování. Celý film vypráví příběh jedné lásky a báječné rodiny, kterou je možné jen obdivovat, s kterou je možné cítit i s ní bojovat o život. Děj je velmi sladký a dojemný, přesně takový, jak to většinou holky mají rády a kluci trpí. Ideální na rande i na dámskou jízdu, vhodný i pro sběratele zajímavých lidských osudů (třebaže smyšlených). Děj filmu plyne bez sebemenšího zádrhelu. Marně se snažím najít něco, co bych nechtěla pochválit. Příběh je skvěle vygradovaný, rozhovory jsou lehké a uvěřitelné. A i když zní všechno až moc dokonale, chcete věřit, že to někde opravdu takhle funguje. Seznámení s rodiči a jejich přístupem k výchově je promyšlené a zamilujete si je, přesně tak, aby vás další děj mohl zasáhnout ještě víc. Flashbacky jsou pěkně promyšlené a zahrávají si s příběhem, nijak to ale nepřehánějí, žádná šokující odhalení, jen láska dvou mladých lidí, komplikace a interakce s přáteli a rodinou. To vše vám pomůže pochopit, kde v sobě člověk dokáže brát životní sílu a jaké maličkosti to mohou ovlivnit. A i když mám malinko výhrady k chování hlavní hrdinky v nemocnici, příběh mě strhnul. (26.09.2014)

Slušná romance, která pár minut po začátku nahodí nečekaný směr, ve kterém pak následuje celý zbytek filmu a nebojí se nečekaně a nepříjemně překvapovat. Dámy si připraví kapesníčky, pánové pevné nervy a zadek, protože je film v poslední třetině nepříjemně zdlouhavý a jednotvárný. Ale na jedno podívání nijak neuškodí. (23.02.2015)

Dobře no, tak teda gratuluju Chloë k prvnímu dospělýmu filmu. Co na tom, že byl spíchnutej nad Slovníkem pravdoláskaře; že ho v podstatě vypráví duch stále žijícího člověka (což se v praxi rovná cheatování), jemuž neni blbý svou návštěvou poctít i flashback; *SPOILER* a že se tam čistě pro neschopnost scénáristů posunout děj někam dál nakonec usmrtí uplně všechno, co zrovna na lůžku leží. (A nejmenuje se Mia, samo sebou...) (09.11.2014)

Fuch tak co to tady máme? Zase jedno hlubokomyslný na city hrající rádoby drama?! A nechtěli by jste se už na podobný opruzy vysrat??? Fakt tohle někomu prospěje?! No když se kouknu na hodnocení, tak asi evidentně jo. No nic to bude tím, že nejsem ten typ hloubavého emocionálního diváka a nikdy nebudu.5% (08.11.2014)