Zůstaň se mnou

Veľká načančaná cukrová vata plná plytkých dialógov. Táto teenegerská ždímačka citov mi teda vonkoncom nesadla. Miestami to bolo tak trápne, až ma to nútilo privierať oči. Nechcem byť zlý, film má aj pár svetlých momentov, ale dieru do sveta s nimi aj tak neurobil a priemer sa v tomto prípade zdá byť tak vzdialený ako najvzdialenejšia hviezda našej galaxie. Ch.G. Moretz držím palce a želám jej šťastnejšiu ruku pri výbere budúcich snímkov. Má už za sebou toho dosť a dúfam, že to lepšie ešte len príde. 35/100 (08.12.2014)

Rock a klasická hudba, nikdy to společně přece nemůže klapat. A víceméně toho jsme byli svědky po celou dobu, jakou cestou se vydat. Samozřejmě se to neobešlo bez konfliktů a hádek, který z toho vztahu vyplynuly úplně bezprostředně. Mě to přišlo ale až moc extrémně teen. A to že teen filmy relativně můžu. Každopádně to ale mělo originálně pojatý vyprávění a citově mě to dostalo silně tam, kam mělo. (04.11.2015)

Mám slabost pro takové filmy, u kterých mi slzí oči co chvíli. A i přestože jde pouze o hru na city a film, který je skoro jako každý jiný, má to své něco, co se mi líbilo. A určité chvíle, minuty, měly spousty něhy a lásky, že jsem prostě musela dát plný počet. A to, že to doplňuje opravdu krásný soundtrack a herecké výkony, mě přesvědčilo. Občas kýčovité a slabé filmy jsou to, co se mi líbí nejvíc. (23.01.2015)

Životní křižovatka v pravém slova smyslu. Ale jen pro pravověrné sentimentální snílky, kterým nostalgie není cizí. Příběh bloudící duše, která vzpomíná na pusu s klukem z kapely a na večery s volnomyšlenkářskými rodiči, nemůže (a ani nechce) nabídnout hutnou zápletku, šokující pointy, nebo cokoli, co zdejší jednohvězdní pravděpodobně očekávali. Nabízí právě jen onu křižovatku, onu nerozhodnost a pár hřejivých vzpomínek a o to smutnějších důsledků, které vám v sedmnácti přijdou přesně tak velké, že si nedokážete představit, že je ve vašem životě ještě něco může překonat. Kdo si na sebe v tomhle věku umí vzpomenout, pro toho jsou pak některé emocionální otázky tíživé až až. Láska totiž vážně někdy může znamenat Život. (17.08.2015)

Knihu jsem četla, ačkoliv jsem si z ní pamatovala pouze stěžejní body příběhu. Film jsem si užila hlavně díky krásnému vykreslení Miina vztahu s Adamem a také její rodinou. Obrečela jsem jejich smrt i spoustu chvil v nemocnici, převážně pak tu poslední, kdy nad ní Adam seděl s kytarou. Jsem ráda, že se nakonec rozhodla, jak se rozhodla. V knize nebyl ten konec úplně jednoznačný, tady docela jo. (17.01.2016)