Zamilovaní

Přesně ta naivní romantika, kterou opravdu nemusím. Dívala jsem se jen kvůli Antonu Yelchinovi a roličce Jennifer Lawrence a ani tihle dva mě nijak nepřesvěčili o tom, že naivně zamilovaný scénář závisí na hercích. Klasický příběh dvojice, která se do sebe zamiluje, dělá ty zamilované věci, následně se vezmou kvůli vízu, uletí s někým jiným a pak se k sobě zase vrátí. Jsem sice holka, ale tyhle filmy mě fakt neberou. Pro holky 16+ a fanynky Antona asi nutnost vidět. (13.03.2012)

I thought I understood it, that I could grasp it, but I didn't, not really. Only the smudgeness of it; the pink-slippered, all-containered, semi-precious eagerness of it. I didn't realize it would sometimes be more than whole, that the wholeness was a rather luxurious idea. Because it's the halves that halve you in half. I didn't know, don't know, about the in-between bits; the gory bits of you, and the gory bits of me. (13.12.2011)

Vývoj jednoho vztahu, který je režírován imigračními úředníky, jednou velkou louží, důvěrou a tolerancí obou hrdinů. Malý film, který je natolik ze života, že působí jako reality show točená několik let, kde se on i ona k sobě neustále vracejí, a to ať už kvůli své naivitě a přemrštěným očekáváním z lásky nebo kvůli tomu, že už prostě mohou a tak budou spolu, jak se od nich očekává. Takovej vztah a okolnosti jim v životě dokážou udělat emocionální, profesionální a hodnotovej nepořádek, že po tom všem si vlastně říkáte, jestli to za to vůbec stojí. Podle mě se jedná o skvělý film, který mě díky své formátové a vlastně i obsahové skromnosti a přirozenosti převálcoval víc, než kdejaký uslzený hollywoodský biják s mnohamilionovým rozpočtem. Takhle nějak to prostě je, akorát nevim jestli bohužel či bohudík. (Jestli toužíte po pocitové komparaci tak tenhle film alespoň ve mě vyvolal to samé jak 500 dní se Summer.) (15.11.2011)

Začněme tím nejokatějším: Felicity Jones je úžasná <3 Scénář je chytrej, ale ne chytrej ve smyslu, že vyžaduje chytrýho diváka, spíš naplňuje zcela filmovou příručku pro storytelling a vůbec schéma příběhu. Režie je citlivá s důrazem na perfektní herectví a silný improv mezi oběma hlavními herci. Kamera se mi zdála naprosto otravná - laciný handycam, laciné úhly, které mají navnadit dojem, že divák je na místě s herci, a tak v dialogu často půl ksichtu jednoho herce zakrývá nějaký sloup nebo něco, a při střihu na druhého herce se to opakuje. Střih je obecně prostý a bez nápadu. Hudba je v klavírních variacích pro moje ucho perfektní k daný atmosféře a scénáři. Tempo je přesně akorát, ačkoliv chybí můstky mezi jednotlivými obdobími (a přitom Doremus neváhal jednou použít zrychlovačku a jednou koláž ranních postelových pozic, což mi tedy nahrává na smeč s dotazem, proč podobné nápady neměl i u dalších časových skoků). No a pointa je podle mě skvělá! Skoro se zdá, že to není ani happyend, ale zdání často klame, že jo ;) P.S. Už chápu, proč se mi hudba tak líbila - O'Hallorana si googlím, protože jeho klavírní skladba je podle mě naprosto skvělá! (09.04.2016)

Herecké obsazení nebylo špatné. Anton Yelchin s Felicity Jones, která za ztvárnění Anny získala mnohá ocenění a nejspíš o ní uslyšíme i v budoucnu, tvořili příjemný pár a jejich životní vzestupy a pády působily velmi věrohodně a diváka tak jejich svízelné situace nutily doufat spolu s nimi ve šťastný konec. Ve vedlejších rolích byli k vidění Jennifer Lawrence, Alex Kingston nebo Charlie Bewley. Líbila se mi také režie v podání Drakea Doremuse, amerického a ne příliš známého režiséra. Co bych zde ale ráda zmínila a pochválila, je způsob jakým se film prezentuje od začátku až do konce. Líbí se mi, že zde nedošlo k typickému hollywoodskému přikrášlování, scény jsou podány reálně, tak jak by se mohly stát v životě obyčejného smrtelníka. A to je podle mě gró celého snímku. Žádné fantazírování, žádné pohádky, zkrátka život se všemi svými klady a zápory. Přesto se ze mě ale po skončení filmu stává divák s rozporuplnými pocity. Líbilo se mi, co jsem viděla, ale zárověň jsem čekala víc. Něco mi tu chybělo. Nevím, jak bych přesně definovala to "něco", ale přijde mi, že tento snímek měl navíc. Ale to je pouze můj subjektivní názor. Možná se mnou budete souhlasit, možná taky ne, ale Like Crazy je stále dobrým výtvorem ve svém oboru. A pokud máte alespoň trochu rádi podobné filmy, kde nemusí být klasický happyend za každou cenu, určitě neváhejte a podívejte se. 72% Více zde (04.03.2012)