Hunger Games

Hunger Games je další z řady zajímavých fantasy knižních příběhů, která se dočkaly filmového zpracování direktem přímo z Hollywoodu. Dlouho jsem tápal. Přiznám se, že ačkoliv mám fantasy filmy moc rád, nikdy nevím, co od nich očekávat a poslední dobou převládá spíš průměr až smutek. Nakonec jsem si ale jedno nedělní odpoledne udělal čas. Nedělní proto, že má film skoro tři hodiny. Takový film tak musí zákonitě mít koule na to, aby mě zaujal a já u něj neusnul. První půl hodina byla taková obecnější. Tvůrci představovali daný svět. Nic zvláštního se nedělo, ale mělo to smysl. Jakmile se ale „hladové hry“ naplno rozjely, i samotný film mě začal okamžitě neuvěřitelně bavit. Ta představa mi přišla hodně zajímavá, dost chytlavá a musím uznat, že i v ten moment se naplno projevil způsob natáčení, který není z řady těch obvyklých. Celý ten příběh je totiž hodně realistický s řadou dost zajímavých témat k zamyšlení. A musím říct, že jak jsem se za daný svět postavil ze začátku pesimisticky, postupem času se mně začal líbit a říkal jsem si, čím nás tvůrci a samotná knižní předloha překvapí příště. Ale jo, musím říct, že něco do sebe tenhle knižní svět má. Zpracování je také poctivé a dvě a půl hodiny utekly jak voda. Za mě určitě spokojenost. Jsem zvědavý na pokračování. (13.12.2013)

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)

Asi nejdoslovnější katastrofa od posledního Harryho Pottera, ale ani ten Potter nevypadal jako inscenovaný televizní dokument a neubíhal svižně jako Stalker. Tím, že se tvůrci snažili narvat do filmu co nejvíc detailů z předlohy, bezmyšlenkovitě okopírovali a umocnili i její zásadní vady vyplývající z její struktury a obrali ji o její hlavní přednost, a sice příběhovost a perfektní plynutí. Řádka scének postavených vedle sebe se holt dokonalou filmovou řečí chlubit nemůže. Implicitně se počítá se znalostí předlohy, a tak spousta očividně důležitých scén a gest zcela postrádá samostatný emocionální náboj. Kupodivu budu hájit nenáviděné Stmívání, neb to si dokázalo s převodem ich-formy poradit i navzdory nesnesitelné hlavní hrdince mnohem lépe: informace sdělované v myšlenkách Katniss nyní nahlas pronášejí postavy, a výsledkem tudíž je, že nikdo ve filmu nemluví normálně, ale jen dramaticky pronáší expozici a filozofické teze. Naproti tomu způsob přemýšlení, který Katniss charakterizuje, byl převeden protagnostčiným zarputilým mlčením, a tak v adaptaci zbylo už jenom podrobné zobrazování událostí, jež ovšem nyní nic neznamenají. Kvůli nepochopitelné roztahanosti je spousta času klást si otázky týkající se toho, že filmový svět HG naprosto nedává smysl: jak proboha můžou hladové hry sloužit jako naděje pro obyvatele nebo pomáhat potlačit vzpouru? Proč Katniss tolik záleží na cizí holce a kde se skrývá její potenciál vyvolat povstání? Proč se hrne za někým, kdo ji chtěl zabít, a jak to že mu najednou padá kolem krku? Proč sadistický vrah brečí a proč děti z distriktu 12 hajlují? Je taky hezké vidět, že jak předloha, tak adaptace na plné čáře selhávají v kritice toho, co zobrazují, byť každá jiným způsobem: zatímco předloha do společenského zřízení otevřeně buší, je však kvůli líbivému zobrazování nechtěně pokrytecká, tak film se tváří jako odvážně syrový válečný záznam, ale přitom nic nesděluje. I ta velice letmo načrtnutá myšlenka podkuřování tupému diváctvu a manipulace skutečnosti ve prospěch dobré televize se nevybíravým převodem ztratila a zůstaly po ní jen mizerné CGI plameny. Neříkám, že je předloha bůhvíjaký literární klenot, ale vzít svižné a celkem chytré dílo a uplácat z něj něco, co se pomalu podobá poslednímu Stmívání, to už chce talent. (11.08.2012)

Takže především... Nejsem obeznámen s knižní předlohou a podmínky v kině byly ideální (počet <10, což jsem v premiérový den vážně nečekal). Jennifer působila velice sympaticky a příjemným překvapením byl pro mě i Woody (obsazení jsem před promítáním neprocházel) a jako vždy, zařadil se k plusům snímku. Díky ignoraci zvláštně extravagantních kostýmů a po první půlhodině i rozklepané kamery, jsem si film dokázal poměrně užít. Souhlasím s myšlenkou, že jsou Hunger Games ve všech směrech až příliš opatrné (''nedotažené''?), i dle mého názoru měli jak scénáristé, tak režisér zajít alespoň částečně do extrémů - mohla to být daleko zajímavější a dramatičtější podívaná. Nicméně jsem se i přes značné výtky po celých 142 minut ani chvilku nenudil a pokud se zfilmují i ostatní knihy, nebudu se bránit další návštěvě kinosálu. Snad v tom případě povolaní lidé šáhnou po vyšším ratingu a dospělí dostanou větší porci zábavy - 70%. (23.03.2012)

V minulosti trinástimi obvodmi vyvolaná vzbura v štáte, zapríčinila krviprelievanie, ktoré nemalo obdobu. Takáto udalosť musí byť po generácie pripomínaná, každoročnými "oslavami" - Hunger Games. Každý obvod musí vybrať dve osoby, muža a ženu, vo veku od 12 do 18 rokov, ktorí sa spolu s ostatnými súťažiacimi stretnú v aréne, v boji na život a na smrť. Na ukončenie hry, môže prežiť len jeden z dvojice. "District 12" bude v hrách reprezentovať Katniss Everdeenová a Peeta Mellark. Očakával som blbinu, dostal som blbinu. Ale je to akýsi cukrovsky zaujímavý snímok, ktorý nijak neurazí. Napriek pomerne dlhej stopáži som sa nijak výnimočne nenudil. Úvodných 40 minút, z pohľadu vykreslenia príbehu, skutočne excelentných. To bolo prvé plus. Druhé je, že som sa konečne v 32 rokoch zamiloval. Jennifer, prosím, ak toto čítaš, ozvi sa. Pôjdeme na zmrzku! (09.02.2014)