Hunger Games

Asi nejdoslovnější katastrofa od posledního Harryho Pottera, ale ani ten Potter nevypadal jako inscenovaný televizní dokument a neubíhal svižně jako Stalker. Tím, že se tvůrci snažili narvat do filmu co nejvíc detailů z předlohy, bezmyšlenkovitě okopírovali a umocnili i její zásadní vady vyplývající z její struktury a obrali ji o její hlavní přednost, a sice příběhovost a perfektní plynutí. Řádka scének postavených vedle sebe se holt dokonalou filmovou řečí chlubit nemůže. Implicitně se počítá se znalostí předlohy, a tak spousta očividně důležitých scén a gest zcela postrádá samostatný emocionální náboj. Kupodivu budu hájit nenáviděné Stmívání, neb to si dokázalo s převodem ich-formy poradit i navzdory nesnesitelné hlavní hrdince mnohem lépe: informace sdělované v myšlenkách Katniss nyní nahlas pronášejí postavy, a výsledkem tudíž je, že nikdo ve filmu nemluví normálně, ale jen dramaticky pronáší expozici a filozofické teze. Naproti tomu způsob přemýšlení, který Katniss charakterizuje, byl převeden protagnostčiným zarputilým mlčením, a tak v adaptaci zbylo už jenom podrobné zobrazování událostí, jež ovšem nyní nic neznamenají. Kvůli nepochopitelné roztahanosti je spousta času klást si otázky týkající se toho, že filmový svět HG naprosto nedává smysl: jak proboha můžou hladové hry sloužit jako naděje pro obyvatele nebo pomáhat potlačit vzpouru? Proč Katniss tolik záleží na cizí holce a kde se skrývá její potenciál vyvolat povstání? Proč se hrne za někým, kdo ji chtěl zabít, a jak to že mu najednou padá kolem krku? Proč sadistický vrah brečí a proč děti z distriktu 12 hajlují? Je taky hezké vidět, že jak předloha, tak adaptace na plné čáře selhávají v kritice toho, co zobrazují, byť každá jiným způsobem: zatímco předloha do společenského zřízení otevřeně buší, je však kvůli líbivému zobrazování nechtěně pokrytecká, tak film se tváří jako odvážně syrový válečný záznam, ale přitom nic nesděluje. I ta velice letmo načrtnutá myšlenka podkuřování tupému diváctvu a manipulace skutečnosti ve prospěch dobré televize se nevybíravým převodem ztratila a zůstaly po ní jen mizerné CGI plameny. Neříkám, že je předloha bůhvíjaký literární klenot, ale vzít svižné a celkem chytré dílo a uplácat z něj něco, co se pomalu podobá poslednímu Stmívání, to už chce talent. (11.08.2012)

Dějová rychlodráha, která hodně podporuje chuť přečíst si knihu, ale i jen jako překvapivý teenagerovský hit funguje do poslední minuty. Charaktery jsou přesné, herci úžasní, vztahy uvěřitelné a i přes několik zdánlivě dost přestřelených scén v závěru vlastně těžko hledám nějakou konkrétní výtku. Snad jestli se druhý díl víc ponoří do interakce mezi hlavními hrdiny, budu si mlaskat už naplno. Kdo se vysmívá částečné podobě s Orwellem nebo Truman Show, ten nepochopil, že tady se míří na trochu jiné metafory. Katniss Everdeen for the win. P.S.: S knihou jsem se skamarádil prakticky okamžitě a po přečtení celé ságy bych si od Suzanne Collins dal snad cokoli. Jen pro pořádek. (08.04.2012)

Scénář: Karel Marx, dramaturgie: Bedřich Engels, výprava: George Lucas, casting: Bohumil Kulínský, kamera: James Parkinson, kostýmy: Malcolm Mclaren, námět: tým tvůrců filmu Truman Show ve spolupráci s tvůrci filmu The Condemned, kteří přitom celou dobu telefonovali tvůrcům filmu Running Man. (27.08.2012)

Twilight pro patnáctileté intelektuály. Nemyslím to ale vůbec tak zle, jak to možná zní. Hunger Games jsou prostě určeny pro podobnou věkovou skupinu jako výše zmíněné zlo, ale alespoň se snaží (a v knižní podobě dost možná i úspěšně, nevím, nedokážu posoudit, nečetl jsem) o nějaký společensko-kritický přesah a jde v nich o mnohem víc než o to, jestli si jedna labilní kravka vybere za milence upíra, nebo vlkodlaka. A i motivace hlavní postavy jsou mnohem hlubší. Jako nenáročný blockbuster je film vcelku povedený, zábavný, docela pěkně vypadá (vzhledem k nízkému rozpočtu), výtvarná stylizace Kapitolu a Kapitolanů zaujala. Zajímavější témata jsou spíše jen načrtnuta, nedotažena, ale to se třeba povede dotáhnout v dalších dílech, na které jsem zvědavý. Nejvíc mi tak nakonec vadilo místy až příliš nevěrohodné chování hráčů v Aréně a taky fakt, že jsem tak nějak vůbec nepochopil, jakým způsobem přesně instituce Hladových her pomáhá Kapitolu k nadvládě nad ostatními kraji. Film tedy určitě není nějaká velká pecka, ale s přivřenýma očima jsem se bavil slušně. Jennifer Lawrence výborná. 7/10 (28.03.2012)