Hunger Games

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)

// Distribútor: Lionsgate // Počet premietajúcich kín v USA: 4,137 // Otvárací Víkend USA: $152,535,747 // Kto by len povedal, že Hunger Games budú jedným z najväčších Blockbusterov roka. Pre štúdio Lionsgate sú HG najziskovejším filmom všetkých čias s čistím ziskom 500 miliónov dolárov. Film ma z hľadiska deja, vizuálnych efektov či hereckého obsadenia bavil, preto nevidím dôvod dávať menej ako 80%. (04.09.2013)

Dějová rychlodráha, která hodně podporuje chuť přečíst si knihu, ale i jen jako překvapivý teenagerovský hit funguje do poslední minuty. Charaktery jsou přesné, herci úžasní, vztahy uvěřitelné a i přes několik zdánlivě dost přestřelených scén v závěru vlastně těžko hledám nějakou konkrétní výtku. Snad jestli se druhý díl víc ponoří do interakce mezi hlavními hrdiny, budu si mlaskat už naplno. Kdo se vysmívá částečné podobě s Orwellem nebo Truman Show, ten nepochopil, že tady se míří na trochu jiné metafory. Katniss Everdeen for the win. P.S.: S knihou jsem se skamarádil prakticky okamžitě a po přečtení celé ságy bych si od Suzanne Collins dal snad cokoli. Jen pro pořádek. (08.04.2012)

Nejzajímavější na Hunger Games je ono „o mladých pro mladé“. Právě skutečnost, že jsou hlavní hrdinové teenageři, je nejlépe využitou kritikou společnosti, jež se k filmu váže. Kdyby v aréně pobíhalo 24 dospělých, kteří by si tupě rozdávali rány, byli bychom zpět v gladiátorských časech. Fakt, že jsou ve smrtelné hře děti, ale atmosféru mění. Jedny si to nerozvážně užívají, jiné jsou vyděšené k smrti. Je to jiné. A pocítíte to hlavně během úvodu hry, kdy se strhne skutečný masakr. Určitě z toho šlo vykřesat více, ale nenudil jsem se a dvojce se nebráním. (22.03.2012)

Twilight pro patnáctileté intelektuály. Nemyslím to ale vůbec tak zle, jak to možná zní. Hunger Games jsou prostě určeny pro podobnou věkovou skupinu jako výše zmíněné zlo, ale alespoň se snaží (a v knižní podobě dost možná i úspěšně, nevím, nedokážu posoudit, nečetl jsem) o nějaký společensko-kritický přesah a jde v nich o mnohem víc než o to, jestli si jedna labilní kravka vybere za milence upíra, nebo vlkodlaka. A i motivace hlavní postavy jsou mnohem hlubší. Jako nenáročný blockbuster je film vcelku povedený, zábavný, docela pěkně vypadá (vzhledem k nízkému rozpočtu), výtvarná stylizace Kapitolu a Kapitolanů zaujala. Zajímavější témata jsou spíše jen načrtnuta, nedotažena, ale to se třeba povede dotáhnout v dalších dílech, na které jsem zvědavý. Nejvíc mi tak nakonec vadilo místy až příliš nevěrohodné chování hráčů v Aréně a taky fakt, že jsem tak nějak vůbec nepochopil, jakým způsobem přesně instituce Hladových her pomáhá Kapitolu k nadvládě nad ostatními kraji. Film tedy určitě není nějaká velká pecka, ale s přivřenýma očima jsem se bavil slušně. Jennifer Lawrence výborná. 7/10 (28.03.2012)