Hunger Games

Takže nie. Bol som maximálne otvorený, pretože v zásade nie som hater týchto spotrebných "young adult" báchoriek a fakt mám rád Jennifer Lawrence. Ale... nie. Nič proti opätovnému vareniu podobných námetov, ale čo je veľa, to je veľa. Podobný problém ako s Eragonom - nejaký chytrák vykradne klasiky a potom to primitívnou a vykastrovanou formou servíruje deťom, ktoré to žerú, pretože to hladko kĺže dolu gágorom. Navyše tu ten svet nefunguje. Všetko vyzerá ako televízny film z roku 1990. Ani jedna postava nie je živá, v dialógoch si okrem komentovania základných posunov v zápletke nemajú čo povedať. A paradoxne od chvíle, keď začne "hra o život", vypukne už úplná nuda s nezmyselne roztrasenou kamerou. Ničomu v tom filme som neveril ani minútu. (04.04.2012)

Hunger Games aneb dystopie pro teenagery využívá mnohokrát v literatuře i ve filmu použitého konceptu vybíjené v aréně. Nějaké hlubší psychologie nebo přesvědčivého zobrazení společnosti se pochopitelně nedočkáte, ale kdo by to od hollywoodské produkce tohoto typu taky čekal. Rozsah násilí je uzpůsobený cílovému publiku, takže kdo si představuje nekopromisní drsnou akci, zákonitě musí být zklamán. Právě s ohledem na cílový segment divácké obce ale snímek funguje obstojně po emocionální stránce, zdařile pracuje se sentimentem a relativně nosná je rovina vztahového trojúhelníku mezi dospívajícími hrdiny. Filmu hodně pomáhá obsazení, mladé hvězdičky v čele s charismatickou Jennifer odvádí svou práci spolehlivě. Kýčovitě naopak působí vyobrazení společenské smetánky z Kapitolu, které vypadá spíš jako nechtěná parodie amerického televizního šoubyznysu křížená s drogovým tripem filmového kostyméra. I když mám k cílovce hodně daleko, vzhledem k Jennifer bych se patrně přiklonil ke 3. hvězdičce, nebýt šíleného střihu, který film potápí především v akčnějších scénách. Celkový dojem: 45 %. (31.01.2022)

To jediné na tomto filme, čo za niečo stojí, teda námet, už bolo sfilmované originálne, energicky, ako provokatívna satira v Battle Royale. Americká verzia, snažiaca sa o vážny a strhujúci thriller s romantickou linkou, je nestráviteľne zdĺhavá, klišoidná a má mejkap a kostýmy ako z "Vesmírnej prdy 2" s Adamom Sandlerom. Druhú hviezdičku dávam za príjemne civilné duo hlavných postáv, ktoré ako jediná zložka filmu nevyznievajú čoby zlý vtip. (23.03.2012)

Dějová rychlodráha, která hodně podporuje chuť přečíst si knihu, ale i jen jako překvapivý teenagerovský hit funguje do poslední minuty. Charaktery jsou přesné, herci úžasní, vztahy uvěřitelné a i přes několik zdánlivě dost přestřelených scén v závěru vlastně těžko hledám nějakou konkrétní výtku. Snad jestli se druhý díl víc ponoří do interakce mezi hlavními hrdiny, budu si mlaskat už naplno. Kdo se vysmívá částečné podobě s Orwellem nebo Truman Show, ten nepochopil, že tady se míří na trochu jiné metafory. Katniss Everdeen for the win. P.S.: S knihou jsem se skamarádil prakticky okamžitě a po přečtení celé ságy bych si od Suzanne Collins dal snad cokoli. Jen pro pořádek. (08.04.2012)

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)