Ďábelské líbánky

Po shlédnutí tohoto filmu jsem pochopil, proč se Zdeněk Troška snažil své Kameňáky natočit co nejhůř mohl. Pokoušel se trumfnout tuhle komedii a podařilo se mu to jen tak tak. Tenhle snímek se zkrátka nepovedl, od první scény vyhořelého ústavu do poslední je to pouhopouhá křečovitá snaha o humor, při sledování se doporučuje mít při ruce velkou zásobu zinerytu na houfně vyskakující pupínky.Dále mi dost vadilo trápení zvířat, Brejchová s klidem hází s živýma myškama, jak kdyby to byly míčky, zmiji tam na dlouhou dobu uvážou za ocas (au au, to si dokážu představit, jak to muselo bolet!). A co se týče zmíněné Brejchové, fakt nedokážu pochopit, jak mohla být považována za sexuální symbol, vždyť je dost ošklivá a přesto pořád dostávala role "femme fatale". Připouštím, že za to nemůže, když někdo dostane prknem naplocho do tváře, tak je zcela přirozené, že pak má pusu rozčvaňhanou a kulí oči ostošest, ale proč si sakra nezaplatí nějakého dobrého plastického chirurga? (08.09.2012)

Nějak jsem ze začátku netušil, na co se dívám. Začne to jako v podstatě jako němá groteska (naháněčka s klukem s prakem), přejde to do absurdního a trochu slapstickového hašení požáru v nějakém výzkumném ústavu (mimochodem v tom baráku v té době filmaři moc rádi točili, v jiném filmu představuje budovu ČsT), a poté do docela vtipného vyšetřování... které je na filmu asi to nejlepší a dvojka Libíček - Jirásková je zde fakt roztomilá. V druhé půli se film trochu zlomí do takové Války Roseových po česku, ale stejně je to stále dost poslabší. A tak nezbývá než jen koukat Brejchové na zadek (zadeček se říct žel nedá), záda, kozičky (kozy se žel říct nedá), nu a nakonec to vlastně ani nemá pořádný konec, mohlo by to takhle pokračovat donekonečna. Ale pár scén skutečně pobaví, některé nápady jsou fajn, ale celkově to prostě pohromadě nedrží, myslím, že tady měl zapracovat podstatně více dramaturg. On pan Podskalský, se vší úctou, skutečně na víc jak televizní estrády neměl, a pokud ho někdo nekorigoval, vzniklo z toho prostě pásmo více či méně úsměvných (a hudebních) scének. Btw SPOILER - se divím, když jim šlo o to, ho odstranit, že se baby mezi sebou rovnou nedomluvily? (01.05.2022)

Podskalský a další rozpustilá komedie s vynikající manželskou dvojicí, jimž v hereckém mistrovství stačí jen geniální Jan Libíček. Crazy motivy scénář nevystřílí všechny hned na začátku, ale pěkně je dávkuje. Málo významný, nepříliš vtipný film s mistrně obsazenými postavami, vzpomeňme skvělého hajného v podání Josefa Beyvla. A pozor, malá porce erotiky v podání Jany Brejchové! (15.03.2015)

"Za deset minut o samotě tady dám deset minut o samotě kdekoli." Pánové, nežeňte se. Ďábelské líbánky můžete brát jako další varování. :-) Jaroslav Dietl a Zdeněk Podskalský nechali na chvíli stranou komunální satiru a zkusili štěstí s crazy komedií. Na úroveň králů žánru Macourka, Vorlíčka a Lipského se sice nevydrápali, ale v kontextu jejich vlastní tvorby je to jeden z vrcholů. Je tu trochu problém s udržením jednotné míry nadsázky (třeba sci-fi prvky ze začátku filmu se později ukážou jako bezúčelné a nepodstatné, stejně tak návštěva pánů Boušeho a Mrázka ze seriálu o Hříšných lidech), ale sranda to tedy rozhodně je! A to neobyčejně cynická. Už jen obsazení Jany Brejchové do veskrze záporné role (když pominu její tendence v Zabil jsem Einsteina, pánové!) je něco nevídaného, a co teprve ty dialogy! Vynikající je i kuriózní spojení Libíčka a Jiráskové jako popleteného kriminalisty a jeho sarkastické pravé ruky. Polozapomenutý klenot české komedie, originální a s humorem černým jako peklo. 80% (03.01.2006)

Koncem šedesátých let se dařilo filmovým parodiím, z nichž nejznámější je asi 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Nakonec, Václav Vorlíček uměl komedie hodně dobře. Zdeněk Podskalský však měl s humorem také co do činění a šlapal Vorlíčkovi na paty. Mimo jiné i touto svou vražednickou komedií parodující přízeň dvou žen k vynálezci a vražednické choutky jedné z nich, kterou se samozřejmě snaží chytit při činu policejní vyšetřovatel. Mimochodem, došlo i na hříšné lidí města pražského, ze kterých si své role v jedné malé scéně zopakovali Josef Vinklář coby inspektor Josef Bouše a František Filipovský coby detektiv Mrázek. Kvalitou výše zmíněné parodie sice snímek nedosahuje, ale má k němu hodně blízko. Spousta známých scén, pojatých humorem sobě vlastním, je zárukou dobré zábavy i po tolika letech od svého vzniku. Nakonec, herci měli údajně při hraní volný prostor pro svou seberealizaci dobrých nápadů, a je na nich vidět, že si to dobře užívali. Je to film, ke kterému se alespoň český divák rád vrací. (11.06.2020)