Kamera:
Darius KhondjiHudba:
Carlos D'AlessioHrají:
Dominique Pinon, Marie-Laure Dougnac, Jean-Claude Dreyfus, Karin Viard, Ticky Holgado, Edith Ker, Rufus, Jacques Mathou, Howard Vernon, Chick Ortega (více)Obsahy(1)
Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.
Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).
Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (229)
Jeunet. Jean-Pierre. Narozen ve Francii léta páně 1953...Aneb...Výtvarník s kamerou, jehož Delikatesy jsou ódou na stylově rozbujelou mizanscénu a posedlost detaily. Vizuálně propracované do posledního detailu, vedení kamery promyšlené na každý milimetr (úvodní titulky!), děj opět zatlačen do pozadí. V Delikatesách to ovšem podobně jako v Amélii není žádná vada na výsledné chuti - s vypravěním převážně skrze obraz si tahle mile dekadentní hříčka vystačí a v místech, kde její jemně kořeněný humor začne vynechávat, všechno vyspraví Dominique Pinon se svou ojedinělou mimikou. ()
Těžko popsat film, v němž je až démonická kamera (záběry domu působí až poeovským dojmem!) sloučena ne vždy organicky s dějem, který je křížencem sci-fi, hororu i thrilleru a v něčem snad také grotesky. Herectví, které DELIKATESY vyžadují, je expresívní, vypjaté, v mnohém připomínající klasický horor éry němého hraného filmu či bujaré děje bulgakovovských próz, zejména MISTRA A MARKÉTKY. Neznámí jsou i herci a nesnadno zařaditelné jejich výkony. Na druhou stranu mistrovství formy, které film vyzařuje, imaginaci, kterou se přímo či nepřímo vyznačuje, umožňuje zjistit, odkud se bere pábitelizující ovzduší jedinečné AMÉLIE Z MONMARTRU, jak je možné, že film tak neobvyklý a právě tak hravý jako DELIKATESY, vůbec mohl vzniknout. "Vyšinuté" pojetí přitom lze stejně dobře chápat jako alegorické poselství o stavu civilizace, jako výzvu, varování, touhu zamezit silou ducha a umění civilizačnímu kolapsu. Uzavíraje svou úvahu, odkazuji se k tomu, čím jsem začal: obrazem vysokého činžovního domu, který v nočním oparu proti nebi tak trochu připomíná věž či hrad nebo zámek, sen, který je i hmotný a plný děje svých postav, ale také skutečnost, která chce být varujícím poselstvím. Jednoznačná odpověď, vyčerpávající závěr v této mlžnaté atmosféře prostě možná není. Takové bylo alespoň - podle mého názoru - skutečné přání tvůrců tohoto nevšedního díla. ()
Vysoká škola bizaru. Těžko říct, o čem Delikatesy vlastně jsou, ale odehrávají se v tak podmanivém světě, že to vůbec nevadí. Občas jsem si však při sledování pomyslel, že snaha toho filmu být principielně jiný a originální úplně ve všem je tak okatá, až mu to škodí. Každopádně vizuální stránka je úžasná, režie oplývá množstvím zajímavých nápadů a často používaný humor má tak vysokou hodnotu praštěnosti, že se smíchu jednoduše nelze ubránit. Zajímavý zážitek. Horror movie of the year ()
Delikatesy jsou neskutečný mix grotesky,černé a crazy komedie,sci-fi filmu a hororu,který mi ale bohužel vůbec nesedl.Snaha o originalitu se cení,oranžovo-hnědá stylizace je pastvou pro oči,ale dobrý nápad na všechno nestačí a nedokáže zakrýt,že do filmu se toho tvůrci snažili nacpat skutečně hodně,ale on je stejně nakonec o ničem.Romance vyprchá do ztracena,vegetariánský odboj je trestuhodně nevyužitý a šílenost celého projektu divákovi zabraňuje,aby postavy a jejich příběhy bral nějak vážně.Někdy v polovině si pak už na tu docela zábavnou ujetost zvyknete a film začne docela nudit.A den po zhlédnutí si už vlastně ani pořádně nevybavuju,jak to celé vlastně skončilo,což není zrovna nejlepší vizitka.Za pár skvělých gagů a Pošťáka jsem chtěl dát slabší tři,ale vzhledem k tomu,že jsem čekal mnohem víc,musím ještě tu jednu odebrat.Jeunetovi asi na chuť vážně nikdy nepřijdu. 50 % ()
Francúzky komediálno-hororový guláš,ktorý je prepracovaný do posledného detailu,získal vo svete slušné ohlasy.Postavy sú skrz-naskrz samí čudáci,jeden lepší ako druhý.Dej sa odohráva v jednej polorozpadnutej bytovke,v bližšie neurčenom období,pravdepodobne povojnovom.Vládne tu hlad.Veľký."Obetujeme babičku?Už týždeň sme nejedli."Cápo s kanikalskými sklonmi prijal ďalšieho nováčika,ten však nie je zďaleka taký hlupák ako sa zdá.A vie hrať na hudobnú pílu...no fakt delikatesa.80%. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (3)
- Jean-Pierre Jeunet přišel na nápad kanibalského řezníka v roce 1988, když byl na dovolené v Americe a bydlel v apartmánu nad řeznictvím. Každé ráno odtud bylo slyšet zvuky sekání masa a hlasy. Jeunetova přítelkyně říkala, že se tam zpracovávají ostatní hosté a příště bude řada na nich. Jeunet sám také později řekl, že americké jídlo opravdu chutnalo, jako kdyby bylo "z pravých lidí". (Morien)
Reklama