Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Malíř, který svým uměním a názory se značně rozchází s konvenční společností malého amerického města, je podezříván, že zavraždil svou manželku. Když jsou proti němu v období místních voleb rozpoutány vášně, zachraňuje si život útěkem do jeskyně v blízkém lese a odtud s pomocí dětí, jejichž důvěru si získal, organizuje formou dětské hry úspěšné pátrání po skutečném vrahovi. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (35)

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Tento film sa hral na bol som lynčovaný s ukážkovým Spencerom Tracym a bezchybnou réžiou Fritza Langa. Ale tento sa naň mohol naozaj len hrať, lebo všetko v tomto filme bolo len priemerné, narozdieľ od úžasného Fritzovho diela. Tu mi najviac vadili strojené herecké výkony, ako z nejakého nepodareného kabaretného vystúpenia. A len kvoli tomu má obsahová stránka vobec neoslovila, nebavila a bolo mi úplne fuk, ako to celé s hlavnou postavou dopadne. Ja som už to konečné rozuzlenie bral len ako fakt, že to konečne za chvíľku skončí a ja rýchlo na tento nepodarok zabudnem. Môže to byť aj tým, že mi nesadlo prostredie, kde sa tento film odohráva alebo , že chcel režisér rozohrať detektívku na mačku a myš, ale na ktorú nemal rozhodne žiadny talent. Slabé 3* a aj to len kvoli niektorým mojim obľúbeným hercom, ktorí sa aspoň snažili z tohto slabého príbehu spraviť niečo seriózne, ale v mojom prípade sa to minulo účinku. 20 film z diskusie V .R. K. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Taková normální americká knižní detektivka, vymykající se zdánlivě vedlejším motivem, který však (alespoň v této dramatizaci) vychází jako ten nejzajímavější, totiž interakcí mezi stíhaným hrdinou a dětmi, zvláště pokud jde o tu podivně problematickou holčičku - zde nastupuje to pravé drama. Krom toho je samozřejmě zajímavé sledovat, jak socialističtí adaptéři využili "nastavování zrcadla" stran různých společenských a politických motivů (ostatně i v tom, totiž ve vztahu mezi titulní postavou a okolní společností, překračuje toto dílko meze běžné detektivky - stručné zhodnocení viz v Marthosově komentáři). Herecky si lze užít nejen okrasnou Drahokoupilovou, neobvykle pokornou Maciuchovou nebo Vinkláře coby buranského šerifa, ale naštěstí i toho Jelínka v titulní roli. O dva roky starší adaptace Konfrontace od téhož režiséra dle téhož spisovatele je však čistě coby společenská detektivka přece jen kvalitnější. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Velice nedoceněný a přehlížený snímek mistra čs. kriminálních filmů, Jiřího Sequense. Scenárista Jiří Hubač měl již na kontě mimo jiné několik zfilmovaných scénářů (Raport, Pasiáns, Podezření), kde se zaměřil na psychologii mezilidských vztahů v hraničních situacích. V zajímavém autorském spojení vznikl tak trochu malý experiment v podobě návratu k velice stylovému a zvláštnímu žánru "film-noir", inspirovaného americkou kinematografiou 40.-50. let. Víc než standartní detektivku (nakonec ani není tak důležité, kdo byl vlastně pravým vrahem) nám nabídne prostřednictvím atraktivního thrilleru kritiku společnosti s ukázkou lidské manipulace. Asi první půlhodina se nese pouze ve znamení konverzačky v jedné místnosti, připomínající divadelnou inscenaci, takže náhlý přesun do napínavého thrilleru s ponurou atmosférou, ve kterém jde o život, je velikým překvapením. Uvnitř temné jeskyně se rozjíždí veliká hra o záchranu života obviňovaného, předem odsouzeného štvance, kterému zůstalo už jen pár přátel mezi těmi nejmenšími. Rudolf Jelínek v hlavní roli si (excelentně) takřka celým film krade pro sebe, postava pronásledovaného malíře Johna Hamiltona je obdobná místy jeho slavným akčním a dobrodružným hrdinům českých končin (major Hradec), ale nabídla i široký prostor pro herectví s dramatickým až psychologickým rozměrem. Josef Vinklář ztvárňoval pod vedením Seqeunse několik let sympatického a leckdy vtipného inspektora Boušeho v Hříšních lidech, zde vystupuje naopak jako drsný americký šerif. Krásná Marie Drahokoupilová je svým vzhledem i někdy lehce hysterickým projevem tou správnou "femme fatale", mezi ostatními zaujme nejen mladá Hanka Maciuchová, ale i výborně zrežírovaní dětští herci s naprosto civilním projevem. Naprostá spokojenost a těšení na reprizy! 95%                     . . .                 ,,Máte o tomhle světě poněkud divné představy, nemyslíte?!"                                                                                         - ,,To bude asi tím, že si po večerech čtu v té vaší ústavě." ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Ona to tak moc není zrovna detektivka, ačkoliv i na tento motiv dojde, ale spíše kritika společenských poměrů. To, co dnes vnímáme jako běžnou věc, ještě nedávno nejenom v USA pokládali za věc hodnou vyřízení si to po svém a vlastníma rukama či brokovnicemi. Popravdě mi ten vztah hlavního hrdiny s dětmi přišel zde, tak jak je podán, přece jen poněkud pedofilní, takže být policajtem, mám ho v hledáčku určitě také a dvojnásobně. Ale jinak je to celé vystřižené krásně, dobře zahrané (ačkoliv Marie Drahokoupilová zde má spíše zápornou roli a panu Vinkláři jsem jeho šerifa moc nevěřil), opravdu povedená hudba i lokace (přestože samotný vnitřek jeskyně je ateliér), a dojde i na Jupitera Jonese ze Tří pátračů a jeho pátrací dětskou skupinu. ;-) Jo a mimochodem, obrazy, jaké hlavní postava maluje a kritikům se nelíbí, hodně připomínají Paula Kleeho, který se těmito obrazy naopak proslavil. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Skutočne nerozumiem tomu, prečo sa samotný dej tohto kriminálneho prípadu zasadil do Amerikánskej kultúry. Ja chápem, že je to podľa predlohy spisovateľov, pochádzajúcich z USA a VB, pričom námet sa týka predovšetkým ich "okolia", no keby sa to odohráva v Brne, hlavné postavy sa volajú Jakub, Peter či Božena, tak by samotný snímok pôsobil absolútne odlišným dojmom. Ja skutočne nemám v obľube, keď sa iný národ hrá na iný národ. Gény nepustia, toto bol pre mňa dosť veľký, rušivý element, pričom vôbec celkovo ma samotný snímok nijak dejovo ani námetovo neohúril. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (1)

  • John Hamilton (Rudolf Jelínek) je v předloze románu „A Man in the Net“ z roku 1956 označován jako komunista. Scenárista Hubač tady narazil při schvalování, protože být označen komunistou je v USA bráno jako cejch. Argumentoval však, že Hamilton je nakonec jediný, kdo má v příběhu čisté ruce, což schvalovatelé uznali, takže nakonec v inscenaci zůstala jeho politická orientace. (sator)

Reklama

Reklama