In the Name of the Family
Obsahy(1)
Podle zpráv OSN dojde na světě asi k pěti tisícům vraždám ze cti ročně. Převážná část těchto zločinů se odehraje na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii, nevyhýbají se však ani západnímu světu. Režisérka ve znepokojivém snímku sleduje nejprve příběh z kanadského Toronta, kde pákistánský přistěhovalec zavraždí svou šestnáctiletou dceru Aqsu. Za několik týdnů otřese americkým Dallasem vražda dvou náctiletých sester Aminy a Sarah jejich otcem, původem z Egypta. O pár měsíců později v Rochesteru jen zázrakem přežije devatenáctiletá Fauzia, dcera afghánských rodičů, pokus o ubodání vlastním bratrem. Skrze otevřené rozhovory s přáteli a známými obětí snímek zkoumá okolnosti a eskalující napětí, které vyvrcholily zločiny v rodinném kruhu, i reakce místní muslimské komunity. V tísnivé paralele se setkáváme s dalšími dívkami z imigrantských rodin, které stále žijí ve strachu ze svých blízkých. Jsou nuceny žít dvojí život - rodinný, řídící se konzervativními pravidly islámu, a ten vlastní, nesešněrovaný představami autoritativních a násilných příbuzných. (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (3)
Sice se tento dokument snaží být šokující, ale ve své podstatě neodhaluje nic závratného. ()
Východní státy a jejich kultura jestli se to dá vůbec nazvat, má asi na prvním místě hodnot - čest (rodiny, otce). Kultura západu není tolik konzervativní a má rozdílné hodnoty (život, studium,...). Pořád mi přijde, že na východě jsou ženy stále bez jakéhokoli možnosti práva vyjadřování a svobod. Manželka nemůže odporovat muži, mladé ženy se musí co nejdřív vdát a mít děti. Muž rozhoduje o všem a pokud je ke všemu ještě násilník či fanatik striktního dodržování pravidel islámu (např. nošení islámského roucha, neoblékat se vyzývavě) je založeno na problém. Škoda, že se v dokumentu nemluví, proč lidi z východu jezdí na západ, kde je tak odlišná životní kultura (práci, ženě ?). Zajímalo by mě kdyby ve východních státech byly přísnější tresty za zabití než dodržování konzervativních pravidel islámské kultury a rovnoprávnost žen, jestli by k tomu došlo. Zhlédnuto v rámci festivalu Jeden svět 2011 v Opavě. ()
Docela dobře udělaný pohled do problematiky zabití ze cti, který zároveň dobře poukazuje na problémy, které s sebou nese soužití dvou rozdílných kultur. Líbilo se mi, že dokumentaristka netlačí na emoce, snaží se držet si odstup a nevnucuje divákovi žádné postoje, chyběly mi ale někeré informace (kde vezme náctiletá holka na byt, když uteče z domu svého despotického otce apod.). Dokument neříká, že zabití ze cti je špatné, že islám je špatný, zároveň ho ani neobhajuje. Divák má dost prostoru pro vlastní názor a stanovisko. ()
Galerie (3)
Photo © Festival Jeden svět
Reklama