Obsahy(1)
Při natáčení svého nejnovějšího filmu, který se odehrává v krajině sibiřské tajgy, zavál osud dokumentaristu Zdeňka N. Bričkovského k Nikolaji a Ludmile. I když se vzájemně neznají, mají mnoho společného. Padesátiletá Ludmila žije sama na okraji zapomenuté sibiřské vesnice Ordžonikidze. Píše básně, maluje, část života strávila v pravoslavném klášteře a je přesvědčená, že člověk bez Boha není ničím. Také stejně starý Nikolaj je hluboce věřící. Žije v malém domku na břehu řeky Angary a boží chrám pro něj představuje zdejší panenská příroda, do jejíhož lůna se každodenně vydává na lov zvěře a ryb. Nikolaj vyznává staroslovanskou pohanskou víru, jejímž nejvyšším bohem je Rod, s nímž lze komunikovat skrze hudbu přírodních zvuků. Specifickou poetikou prodchnutý snímek s řadou lyrických pasáží umocňuje působivá zvuková kulisa, jejíž část obstarává sám Nikolaj, který za doprovodu své staré kytary zpívá melancholické písně. (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (9)
Dokument velmi pomalu nabírá na tempu, až do okamžiku, než se divák pořádně seznámí s postavou Nikolaje. Bohužel v tom okamžiku se přesuneme k druhé postavě, kteoru se tento dokument zabývá a která už není zdaleka tak zábavná ba dokonce nudí. Dokument má světlé momenty, zajímavé záběry a je podbarven dobrým výběrem hudby. Shazuje to ovšem nicneříkající Ludmila a do očí bijící finální pětiminutový záběr na prašnou silnici...proč?! ()
"Ticho", Rusko, občas rádoby báseň a dlouhé záběry . . . 40 % ()
46th KVIFF 2011 - DOCUMENTARY FILMS - OUT OF COMPETITION - Dokumentární filmy - Mimo soutěž (V krajinách ticha /Nikolaj a Ludmila/ - IN THE LANDS OF SILENCE /NIKOLAI AND LUDMILA/ - V krajinách ticha /Nikolaj a Ludmila/) ()
MFF KV 2011. Spíše než film mě bavila debata s tvůrcem po jeho skončení. Ten prý natočil několik hodin materálu, který musel velice pečlivě stříhat a vybírat, tak proč ty několikaminutové záběry prašné cesty? A ty básničky, no, nějak mi neseděly. Na druhou stranu - Nikolaj je fakt báječnej týpek a získal si mě. A pár krásných záběrů přírody se zde taky najde, zajímavá ukázka tamního života, z většina vůbec ne špatné, ale vyloženě mi vadily ty některé absurdně dlouhé záběry jednoho a téhož místa, to jsem nějak nepochopil... ()
Tento dokument mě do kina nalákal díky svému názvu, ,,V krajinách ticha". Jenže toho se divák bohužel nedočká. Zvuky přírody byly příliš hlasité a přidaná hudba jakbysmet. U poklidných dlouhých záběrů přírody mě zase rušily vysoce ,,intelektuální" básničky provázené podivnými tóny, které tahaly za uši. Celkové zpracování mi přišlo dost amatérské, spíš než dokument to připomínalo rodinné video z výletu. U spousty záběrů jsem se jen marně snažil hádat, co na nich shledal tvůrce tak důležitého, že nám je musel ukázat. Rozhovory s oběma hlavními aktéry neměly z větší části hlavu ani patu, takže mi po chvíli přišlo zcela jedno, co říkají. Celkově jsem byl tedy velmi zklamaný, jediným menším plusem jsou občasné záběry širé krajiny. ()
Galerie (4)
Photo © Festival Jeden svět
Zajímavosti (1)
- Na mezinárodním filmovém festivalu Jeden svět Praha 2011, kde si film odbyl svoji premiéru, získal Cena Českého rozhlasu za kreativní použití hudby a zvuku v dokumentárním filmu. (Dragoni)
Reklama