Reklama

Reklama

Zlé královně (Julia Roberts) se podařilo získat vládu nad královstvím. Uprchlá princezna (Lily Collins) se však svého výsostného práva jen tak snadno nevzdá a rozhodne se jednat. Za pomoci sedmi vynalézavých trpaslíků začíná plánovat odvetu. Sněhurka ožívá v novém dobrodružném příběhu plném lásky, ale i žárlivosti a zrady. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (22)

Trailer 1

Recenze (689)

Morien 

všechny recenze uživatele

Úvodní šok mě trochu vyděsil, ale díky bohu to bylo jen proto, že se ukázalo, že Julia Roberts je nejslabším článkem tohoto filmu. První olivovou ratolest (a nebo s čím že se to vrátila ta holubice na Noemovu archu) představovali trpaslíci, protože s jejich nástupem na scénu jsem si poprvé uvědomila, že mě tahle inkarnace vlastně docela dost baví, a potom přišly různé další krásy typu pobíhající sukně dekadentních šlechtičen, trhání rukávů nad talířem s obědem a celkově Armie v dlouhém plášti či štěkající a tak všelijak podobně, až jsem se začala dojímat tím, že ta modernizace příběhu a z-akčnění princezny a její vzetí svého osudu do vlastních rukou je hodně dobře scenáristicky vyřešené a nakonec už jsem se jenom blaženě usmívala a říkala si, že Kristen Stewart, respektive Rupert Sanders se můžou se svým chabým a zmateným blábolem jít bodnout. (Ačkoliv pětihvězdičkovým pánem sněhurkovských filmů roku 2012 i nadále zůstává španělská Blancanieves.) ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(Komentář může obsahovat spoilery) Filmy Tarsema Singha vždy pracují se žánrem tak, že konvence s ním spojené ozvláštňují vypravěčskou změnou perspektivy. V psychologickém thrilleru se doslova noříme do mysli sériového vraha, v dramatu z nemocničního prostředí si své příběhy vzájemně ovlivňují jejich dva fabulátoři, v akčním fantasy je na dění nahlíženo z božského pohledu na místo upřednostňování lidského hrdiny. V případě pohádky se pravděpodobně nejzažitější disneyovská verze Sněhurky genderově obrací naruby, a tak se z titulní hrdinky dělá emancipovaná obdoba Robina Hooda, která již není pouze pasivním objektem hrdinových tužeb, ale sama aktivně jedná. (Objektem na pohled se zde naopak stává princ, což je Zlou královnou na mnoha místech glosováno.)_____ Český překlad názvu právě vybízí ke srovnání s "kanonickou" verzí pohádky a nakládáním s jejich charakteristickými prvky (trpaslíci, jablko ad.), ale mnohem podstatnější je originální titul MIRROR, MIRROR. Určuje totiž formální strukturu díla, založenou na "zkreslení odrazu". Vyprávění je zdánlivě filtrováno skrze postavu Zlé královny, která nám po dobu tří čtvrtin podává verzi příběhu ze svého hlediska. Je přitom značně ironická, což je sjednocujícím principem pro většinu scén (ironie založená na rozporu mezi řečeným a myšleným, mezi atmosférou scény a dialogy v rámci ní atd.). Nakonec se ale ukáže, že ústřední protagonistkou nebyla Zlá královna, ačkoliv to film nespolehlivě prezentoval, ale Sněhurka, což s sebou nese i přepnutí do zcela jiného modu - muzikálového. Ten, přestože na něj řada lidí nadává, je opodstatnitelný uvědomělostí úvodů a závěrů ve filmech i filtrací (Královnin "marionetový" prolog, Sněhurčin bollywoodský epilog) a taktéž vyplněním mezery z první čtvrtiny, kdy Sněhurka konstatuje, že za života jejího otce lidé zpívali a tančili._____ I manýrističnost, která je vytýkána s poukazem na okázalost kostýmů, by se dala snadno vyvrátit jejich mnohovýznamovostí a motivovaností ve vyprávění. Kostýmy zde slouží nejen k určení sociálního statutu postav (časté je okradení pánů kmány právě o oblečení, narážky na genderové role s oblečením spojené), ale i jako metafora povahových vlastností (význam svých převleků v bajkách) a jako kompoziční prvek (možnost přestrojení či dokonce "přepravy"). Soustředěním se na formální stránku by se dalo pokračovat v podstatě do nekonečna, protože za rozbor by stála míra vyprázdněnosti/plnosti mizanscény vzhledem k (ne)přítomnosti Sněhurky/Zlé královny, barevná dieferenciace (dominance zlaté u Zlé královny, modré ve scénách s Princeznou) i řada kompozičních návazností při spojování scén mezi sebou._____ Nedošlo by ale na symptomatickou bohatost snímku, kdy se jedná o zjevnou satiru na posedlost krásou a zároveň "sociální" vyjádření se ke způsobům řešení ekonomické krize. Podstatné je ale jedno: MIRROR, MIRROR je formálně neuvěřitelně opojné dílo, jehož ozvláštnění oproti známé předloze spočívá ve změně perspektiv(y) a v rámci filmu samotného pak v sebeuvědomělosti při ironickém komentování použitých formálních strategií (vypravěčských - kdo je hlavní hrdinka? i stylistických - např. kostýmy). () (méně) (více)

Reklama

Jossie 

všechny recenze uživatele

Možná proto, že jsem od této Sněhurky nečekala nic dobrého, mě mile překvapila. Bláznivý vizuál, kde bylo alespoň na co koukat, zlá Julia Roberts, hezká Sněhurka coby spasitelka království a ne jen chudinka, co čeká na záchranu, trpaslíci zcela jiní, než bychom čekali, občas nějaká komická scéna, takže jediné co mi nesedlo byly některé příliš infantilní vtípky a hlavně to děsivé bollywoodské číslo na konci. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Děsil sem se Singhovy Sněhurky, protože jsem se bál, že bude nevkusná, přeplácaná a trapná. A on si zatím natočil svěží pohádkovou komedii, která si dělá srandu především sama ze sebe, drží si jakýsi feeling klasických Disneyovek a navrch dokáže stále udržet jasný Singhův rukopis (kostýmy, závěrečná "Disneyovská" píseň je vlastně jako z Bollywoodu)... Veliké překvapení a srandy kopec, zároveň ale řemeslně velmi na výši. Lily Collins má pořád Brežněvovo obočí, ale přesto je tu nádherná... ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Toto bola ale hovadina. Aj keby som bola nastavená na takúto bizarnú záležitosť, aj tak by to bola hovadina. Jediné na čo sa dalo pozerať boli výborné kostýmy, obočie Lily Collins :D a Armie Hammer bol niekedy celkom fešák. A tá indická pesnička na konci, tá ma utvrdila v tom, že som zabila kopec času a Singh mal natočiť radšej nejakú indickú rozprávku. ()

Galerie (114)

Zajímavosti (18)

  • Jako strop paláce byl ve filmu použit detail známé secesní stavby v Barceloně - prosklená část stropu koncertní síně Paláce katalánské hudby, jehož autor je arch. Lluís Domènech i Montaner. (M-arta)
  • Jedná se o posledním film, na kterém s režisérem spolupracovala kostýmní návrhářka Eiko Ishioka, která zemřela začátkem roku 2012. Její kostýmy se objevili ve všech Tarsemových předchozích filmech. (CBD)

Související novinky

Pýcha, předsudek, zombíci a Sněhurka

Pýcha, předsudek, zombíci a Sněhurka

05.05.2013

Spisovatel Seth Grahame-Smith se loni pokusil dobýt Hollywood. Nedařilo se ale ani adaptaci jeho Abrahama Lincolna: Lovce upírů, ani Temným stínům, ke kterým napsal scénář. Přesto se chystá další… (více)

Oscars 2013 - výsledky

Oscars 2013 - výsledky

25.02.2013

Letošní udělování cen Akademie máme za sebou. Diváci i přímí účastníci slavnostního večera zřejmě přežili ostrý humor letošního moderátora Setha MacFarlanea. Kromě tradičního vzpomínání na ty, kteří… (více)

Oscarovým nominacím vládne Lincoln a Pi

Oscarovým nominacím vládne Lincoln a Pi

10.01.2013

Nikoho asi nepřekvapí, že se žádné překvapení nekoná. Letošní nominace na Oscary jsou opět nudně konzervativní a předvídatelné. Emoce opět budí spíš nenominování některých filmů – fanoušci Temný… (více)

Marco Polo – žhavé zboží?

Marco Polo – žhavé zboží?

31.05.2012

Vypadá to tak. V současnosti totiž existuje několik projektů, které chtějí mapovat život slavného benátského cestovatele z druhé poloviny třináctého století. Každý je úplně jiný – třeba seriál… (více)

Reklama

Reklama