Diktátor

Já Sachovi hodně fandím a mnohokrát jsem se upřímně zasmál. Přesto to není absolutní zážitek, jako například z Borata. Celý film se veze na té nejtenčí hranici mezi vtipností a trapností a může za to zejména ohromná jednoduchost všech vtipů. Ty jsou velice přesně zacílené. Zároveň však velmi prosté a nenabízí toho příliš k domýšlení. Jakoby už takové trochu ohrané. Buď je vezmete nebo ne. Celý film je složený z vykonstruovaných scének, jejichž hlavní účel je vyplodit jakože kontroverzní či provokativní vtip. Jsou to situace, názory, hodnoty či vlastnosti, o kterých Sacha ví, že jsou v současnosti nekorektní. Tyhle provokace mě hodně baví. Zároveň je z nich ale cítit už taková vypočítavost. Každý tohle od Cohena očekává a chce se to od něj. Mám pocit, že už nejde tolik o provokaci, jako právě o zavděčení se cílovému publiku. Ale třeba si to jen namlouvám. Co mi chybělo nejvíce, byl onen pseudodokumentární styl Cohenových předešlých filmů. Chyběla mi ta iluze reality. Ta totiž ve spojení s Cohenovými provokacemi povyšovala celou záležitost výše. Jeho provokace totiž vyžadují okamžitou reakci osob, proti kterým je provokace určena. Jinak to nějak není ono a výsledek působí jaksi uměle. Diktátor je tak víceméně obyčejná hraná fiktivní komedie, která je výjimečná tím, že si bere na paškál něco, co si zasluhuje zesměšnit, ale hodně lidí se toho bojí. I Cohen však má své hranice a ví, co si může a nemůže k určitým skupinám dovolit. Například přestože Aladeen pochází očividně z islámského světa, samotný Islám zůstal až na drobné maličkosti zesměšnění ušetřen. (19.05.2012)

Chaplinův Diktátor pro jednadvacáté století? V důsledku spíš ne. To ale nevadí. Nejobyčejnější, divácky nejvděčnější a nejvstřícnější, ale rozhodně nejlepší Cohenovo alter ego (Aliho G moc neznám). Právě posun k "obyčejné komedii" tomu dost prospívá. Přesto Aladin tvoří s Boratem a Brunem kompaktní trilogii. (11.05.2012)

Diktátorská nálož nekorektnosti, terorismus proti dobrém vkusu. Tohle je dál než Borat a Bruno, je to karneval nespoutaných sviňáren, pošlapaných tabu a znesvěcených model. V rozjebaném světě mi Diktátor připomíná ostrov zdravého rozumu, kde demokracie = možnost svobodně se smát všemu a všem (od fóbií přes žánrová klišé romantické komedie až po absurditu doby). Slabá místa to má, ale házím na ně dlouhej vous. Na otázku, jestli to bylo spíše aladeen, nebo aladeen, odpovídám jasně: bylo to naprosto ALADEEN. Nejšílenější mainstreamová satira za poslední roky, která ze Zohana dělá jen dalšího vyholeného aktivistu... (btw. konečně někdo adekvátně vyjádřil romantiku samohany) (11.05.2012)

[imdb: 7.1/10] | me: ...in loving memory of Kim Chong IL: Bravo! Komédia. ktorá v dnešnej dobe vytŕča nad všetky ostatné. Uráža, nerešpektuje, je tvrdá a nekompromisná ... a to všetko brutálne zábavným štýlom, ktorý si môže a vie dovoliť len Sacha. Film je prepchatý kvalitným vtipom toho najhrubšieho zrna. V takom návale je veľmi ťažké filtrovať a vyberať si miesta na ktorých sa človek nebude smiať. Každopádne - tento film ponúka 83 minút kvalitnej Sacha-Baron-zábavy, ktorá opäť raz dokazuje niečo prekvapivo nové. Give a man a vagina and he will spick for the day, teach a man to use his hand as a vagina and he will spick for a life time. (23.05.2012)

„Demokracii nikdy! Wadiyský lid je rád utlačován!" Tohle je neskutečný nářez, na jaký jsem toužebně čekal již nějakou dobu, ale vnitřně jsem byl smířen s tím, že nikdy nepřijde. Aladeen je hrozný sympaťák, olympijský vítěz, fantastický porodník, kvalifikovaný mučitel, nadějný onanista a navíc se nebojí ukázat světu, že naše demokracie se o od té jeho diktatury liší pouze názvem a médii vtloukaným mýtem o dodržování lidských práv. Balím kufry a zítra se stěhuju za zářivou budoucností jeho dvojníka do Wadiye. (08.07.2012)