Ľalie poľné

V denících mobilizovaného Jeana-Paula Sartra mě zaujala myšlenka, že rokem 1918 nepočal mír, ale příměří, roky naplněné úzkostí a očekáváním dalších válečných tragédií. Dočasně vyspravený svět hrozil náhlým zhroucením. Ani Havettův film nezachycuje toto období jako euforii ani jako rekonvalescenci, ale jako marnou léčbu hlubokých ran a jako předzvěst těch nových. Jeho poetika není jednostranná, sice vstřebává kouzlo svobody, ale nezastírá tíseň a bludnost lidí ztracených v prožitých bolestech. Pomáhá tomu jak režisérova obrazotvornost zaujatá okrajovým a nejskromnějším a dar prohloubit viděné souladnou hudbou, tak náročný panoramatický záběr na svět v jeho mnohosti, nepřikrášlující a syrový. Jarmareční píseň se v něm slučuje s náboženským blouzněním i sociální utopií v podmanivou i zneklidňující polyfonii otevřenou i našim hlasům. (22.12.2013)

"Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou, a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich." (Mt 6:28, 29). Jenže Kristovo království není z tohoto světa, v tomto světě založeném na bití o bytí, lilie polní dopadají, jak v tomto filmu naznačeno. Zde vlastně není aní podstatný děj, ale pocit, zvuk, obraz, a kdyby film disponoval vůněmi, i ty by zde byly důležité. Dokonalé spojení obrazu a hudby. Náladou mi tento film připomíná Hesseho Knulpa: „Podívej se,“ řekl Bůh, „nemohl jsem tě potřebovat jinakého, než jaký jsi. Ve jménu mém jsi putoval a usedlíkům jsi musel stále znova přinášet trochu stesku po svobodě.Ve jménu mém tropils hlouposti a vysmívali se ti; já sám jsem byl v tobě vysmíván a byl jsem v tobě milován." (05.01.2013)

„Jdou světem, polní lilie,/ s nevinnou duší apoštolů./ Žne každý, třeba nesije,/ k plnému časem sednou stolu,/ (…)“ Karel Toman, Tuláci. Nepracovat ale jíst je v komunistické společnosti jedním z nejtěžších hříchů. A na venkově, kde si lidé vše, co mají, museli poctivě odpracovat, panuje ke všem polním liliím, k tulákům, vandrákům a žebrákům nedůvěra, i když nějaká ta almužna se vždycky najde. Snad proto, že tulák je zároveň opředen jakýmsi romantickým kouzlem, má svatozář svobody a může si jít kdy chce a kam chce, což je snem mnoha lidí. Almužna je zároveň malou záplatou na špatném svědomí, kvůli válečným veteránům, ze kterých jsme udělali podvratné živly. Na venkově je to naštěstí jen nedůvěra končící nějakou tou modřinou. Pokud se o vás začne zajímat stát, skončíte ve vězení za vlastizradu nebo kontrarevoluční činnost. To mě tak napadá na okraj tohoto příběhu. (14.10.2007)

K tomuto filmu sa mi veľmi ťažko píše komentár. Hodnotenie nie je problémom, veď existujú tri hviezdičky, ale komentár ... ? Nadšený som bol z autentického prostredia, krásnych scenérií a práce kameramana. Obdivujem vynaloženú námahu pri zháňaní vhodných typov postáv do filmu (zubári nutne vnímali film ako horor). Také typy som videl iba v Hanákových Obrazoch zo starého sveta. Ale to je všetko, čo ma zaujalo. Tulákov, žobrákov a bezdomovcov bytostne neznášam, i keď si uvedomujem, že na rozdiel od súčasných, väčšinu z nich vyrobila ťažká povojnová doba. Aj preto je mi poetika tohto filmu na hony vzdialená. Viackrát som si počas projekcie pripomenul niektoré filmy Felliniho a Jakubiska. V nich však tieto "feérie" väčšinou ilustrovali nejaký príbeh a neskladal sa z nich, podľa mňa samoúčelne, celý film. Tu príbeh prakticky chýbal a s tým mám veľký problém, pretože chýbajúci príbeh vo filme mi prekáža rovnako, ako chýbajúca melódia v hudbe. Necítim potrebu koriť sa pred menami Šikula alebo Havetta, ani sa prispôsobovať 80% hodnoteniu. Len som tajne dúfal, že nájdem ďalší film, ktorý by zvýšil zastúpenie slovenských filmov v mojej domácej Top 100. Neostáva mi nič iné, iba hľadať ďalej. (06.02.2010)

Veľmi originálny a zaujímavý film z obdobia tesne po 1. svet. vojne, ktorý kritici radia k tomu najlepšiemu, čo u nás vzniklo. Paradoxne na toto v tv často nenarazíte, ak vôbec a za možnosť ho vidieť vďačím dvd edícii 70.roky. Film ma bavil od prvých sekúnd, stále sa tu niečo deje, je plný zvláštnych postavičiek - zubatých, ušatých, nemých, ale v prvom rade tulákov, žobrákov a bláznov. Film je plný vizuálnych nápadov, zaujímavých záberov a exteriérov. Do toho často vyhráva veselá hudba a celé to môže atmosférou pripomenúť niečo od Kusturicu. V menších úlohách tu spoznáte niekoľko slovenských hercov, ale veľký priestor tu dostávajú i neherci, ktorí sú nadabovaný profesionálnymi hercami a výsledok je presvedčivý. Čiernobiely film často ozvláštňujú meniace sa filtre a v závere sa film mihne i vo farbe. Nič podobné som zatiaľ nevidel a ak niečo pripomenie, tak rovnako slovenský slávny dokument Obrazy starého sveta. Veľmi hravý, originálny a v pravom zmysle slova film. Preto plný počet. 100%. (10.06.2013)