Majster kat

„Pánboh má truhlicu na každú opicu.“ Ono je to vec očakávaní. Čakal som pochmúrny, pesimistický čierno-biely historický príbeh, depresívnu, ťažko psychologickú a realistickú štúdiu kata. Ako sa cíti, keď robí to, čo robí? Ako ho vnímajú dedinčania? A čo jeho rodina?. Čakal som strhujúce sólo monštruózneho Vlada Müllera (Medená veža). Proste som čakal "katovské" Kladivo na čarodejnice. Dočkal som sa (relatívne) bezstarostnej pestrofarebnosti á la Posledná bosorka s nevýrazným výkonom Štefana Kvietika (Medená veža), neveľmi dobre napísaného scenára (prvá polovica je taká turecká, až som myslel, že omylom pozerám Alibabu a štyridsiatich zbojníkov) a montypythonovskými zvratmi (vražda za bozk). Müller sa predstavuje v prekvapivo vedľajšej, miestami až komickej (!) úlohe. Prečo sa film volá podľa neho, keď o ňom vôbec nie je? O kom ale vlastne je? O nikom... a o všetkých. Hereckú česť nakoniec zachránil jeho citlivý syn Emilko v parádnom podaní Petra Debnára, ktorého chcete nenávidieť, ale nemôžete. Paradoxne mi do uší vrážali slová ako loptoš, hovädo sprôstô, takôto, čo je síce krásne slovenské, ale zároveň to pôsobí absurdne. (19.02.2010)

Film pozoruhodný mimo jiné i proto, že jako jeden z mála zobrazuje slovenské reálie v době turecké nadvlády. Těžiště snímku však spočívá především ve vynikajících hereckých výkonech V. Müllera v roli skutečné svině v lidské podobě, Š. Kvietika coby kladného hrdiny bez bázně a hany, E. Vášáryové - křehké kočičky, která ale umí vytasit drápky a v neposlední řadě P. Debnára, který postavu dobromyslného, ale nepříliš bystrého (mírně řečeno) Emilka ztvárnil opravdu dokonale. (13.01.2008)

Bez pochyby dobře zfilmováno, tento historický příběh nám ukazuje podstatu podoby rozpadajícího přátelství, nenávisti a lásky. Obsahem je realistický obraz o nešťastné touze k vyvolené ženě mezi přáteli. Nenávist a zrada, je motivem děje. Za zmínku stojí, že část filmu se také natáčela v malebném zámku Telč. Filmové zpracování „Majster kat“ určitě patří k tomu lepšímu, co bylo na Slovensku ke konci šedesátých let natočeno, také byl komerčně úspěšný díky legendárním hercům jako byl Vlado Müller, Štefan Kvietik, Emília Vášáryová, František Dibarbora a další. tak musím říct, že je to skvěle zahrané, byť malinko smutné. (21.09.2007)

Téměř bezchybná historická freska, která nedovolí nikomu od sebe odtrhnout s výborným pozadím turecké nadvlády v počátku příběhu. To vše díky dvěma ústředním postavám i ostatním hercům, ale též výpravě. Dobové kostýmy jsou naprosto bezchybné a v barevném technicolorovém provedení společně s výtečnou kamerou a silným příběhem dotváří celkový vysoce nadprůměrný zážitek. (13.01.2008)

Džihád v slovenskom filme sa objavil už v roku 1966 a tiež množstvo slovenských hercov v neobvyklých úlohách Turkov. Rúče slovenské devy sa im predvedú úplne bez, nahota prichádza celkom nečakane a neopakuje sa. Z dávnych dôb si film pamätám ako lepší, než sa mi zdal dnes. Výborné je len obsadenie a výprava, príbeh ma nudil. –––– Ak chceš napríklad znepriateliť dvoch kresťanov, a o to nám ide, postav medzi nich ženu. Hegemónia kresťanstva sa rozkladá v hlúpej monogamii. (23.03.2015)