Bitva o ostrov Saipan

Celkem ucházející vojenské válečné drama, které ale, podle mě, nemá na dvě hodiny. Díky délce už začal být děj dost rozvláčný na to, že toho dramatu zase nebylo tolik a dopředu bylo do jisté míry jasné, co se bude v následujících minutách dít. Místy lehce uspávací. Na to, že se měl děj odehrávat z pohledu Japonců, jsem tedy čekal mnohem menší dějovou linku z pohledu Amíků. I bojové akce a efekty nebyly špatné, jen to není nic, co byste už v mnoha jiných filmech neviděli. Obecně je "problémem" filmu skutečnost, že není vůbec špatný, jen jste ho už někde viděli, určitě. (29.07.2012)

Saipan. Jeden z ostrovů v Mariánského soustroví v Pacifiku. Saipan, Guam a hlavně ostrov Tinian Amíky moc zajímaly. Bylo to z nich do Japonska už jen kousek. Všechny ostrovy tedy bylo nutno dobýt obojživelným výsadkem námořní pěchoty. Na Tinianu proto vznikla obří letecká základna bombardérů B29 a za zajímovost stojí, že právě z Tinianu startovala v srpnu Enola Gay a Bockscar.... Děj filmu nás zavádí do léta roku 1944, kdy Američané začínají s vyloděním na Saipanu. Přes zuřivou obranu Japonců jsou zajištěny pláže a centrální část ostrova a zbytky japonské armády se postupně stahují do hornaté severní části ostrova. Řada důstojníků volí před svým možným zajetím čestnou smrt rituální sebevraždou a stejně tak činí i civilní obyvatelstvo, neboť je jim vojáky vylíčeno, že budou po zajetí mučeni a zabiti. Celé rodiny tak končí život is s dětmi skoky ze skal na útesy hluboko dole... Japonský kapitán Oba byl svým způsobem opravdu vyjímka, protože uvažoval trochu jinak. Americké nechápání japonské mentality však mohlo být ve filmu lépe znázorněno, protože Amíci ať už harakiri, útoky kamikadze či sebevražedné útoky zbylích jednotek, nebo jejich hromadné sebevraždy granáty skutečně nechápali. To co vidíme na Saipanu, to se odehrávalo prakticky na každém z obsazovaných ostrovů a atolů. Často ještě dlouho po dobytí ostrovů měli Američané lokální problémy s přeživšími fanatickými jednotlivci, kteří ač bez potravy a dostatku munice, dál vedli svojí dávno ztracenou válku za císaře Hirohita... A někdy i po tom, co se dozvěděli, že válka opravdu skončila. Raritou pak byl japonský pěšák Onoda, který se skrýval ve filipínské džungli do roku 1974... Koho film zaujal, doporučuji k přečtení knihy: Hiró Onoda - Moje třicetiletá válka a Šohei Ooka - Ohně na planinách. Film je bezesporu zajímavým dílem. Japonci se snažili o maximální objektivitu a jsem rám, že tu nezaznělo ono časté poválečné uctívání hrdinů... Ačkoliv nám mohl být kapitán Oba i jeho muži sympatičtí, pořád to byl jen a jen muž okupační a nesmírně kruté armády... Tři divoká manga. * * * (01.02.2014)

Tak chápu, co je na tom posledniho, ale samurajskyho teda nic. To zas slováci přebrali americkej název, kterej moc chytrej není. Ale Google překladač tvrdí, že originální název je "Muž, který byl nazýván Fox: zázrak z Tichého oceánu". Mistama se sice choval dost fanaticky, jako že se nechtěl vzdát a rači chcípnout a furt ve jménu císaře a cti, ale vyšlo mu to, no. Bylo zajimavy vidět film natočenej Japoncema, ale bohužel mě to neumělo moc zaujmout. Nevim, možná to bylo i tim podělanym slovenskym dabingem. Jo, kouknul jsem se na to, ale žádnej dobrej pocit z toho nemám... (17.01.2014)

Mám rád filmy z druhé světové války, které nejsou prvotně ze strany Američanů a díky tomu je divákovi umožněn pohled z jiné bojující strany, který já sám považuji za velmi důležitý. Film ze strany Japonců tu již byl, Dopisy z Iwo Jimy, které byly špičkové po všech stránkách, ale tento film se nedá považovat za výborný. Ano, je zdařilý, některé scény jsou dost emotivní a v divákovi vzbudí nějaké ty emoce, ale nedostatky se zde bohužel najdou. Především mi přišlo, že byl film zpracován velice jednoduše, nezanechalo to ve mě bůhvíjaké poselství, které bych si u válečného filmu představoval. Filozofie japonské císařské armády nastolena víc než jen dobře, ale to je tak asi vše. Pohled z Američanů nedodělaný, linka s americkým kapitánem měla daleko větší potenciál, celkově mi to přišlo odsunuté na vedlejší kolej. Na druhou stranu se zde dočkáte silných momentů, bitvy jsou zpracované docela přijatelně, nahlédnete do života Japonců s tamější kulturou a zažijete i proslov Baldwina. Nejsem z toho odvařený, ale kvalitu to mělo. To filmu nesmím brát. Za mě dávám 68 % (12.11.2017)

Válečné filmy mám moc rád a díky tomu jsem jich viděl spousty, pročež na ně mám velké nároky. Celosvětově samozřejmě kralují Korejci se svými řežbami (Pouta války), podle kterých srovnávám zbytek. Japonci na to nešli špatně, ale udělali jednu velkou chybu. Natočili o nějakou třičtvrtěhodinu víc, než scénář snesl. 70% (18.06.2017)