Za lepší život

Jak je vidno, tak Hispánci to na jihu Spojených nemají zrovna růžové. Santiago Muñez je jeden z vyvolených el Mexicano (zde je nutné zdůraznit, že Santiago chvilkově zazářil ve snímku Góóól!). Demián Bichir jest pro mne nejpříjemnějším článkem celého filmu. Těžko polemizovat o udělení Oscara za Damiánův výkon. Nejspíše si sošku odnese daleko více profláklý George Clooney, jehož výkon byl s výkonem Damiána dosti srovnatelný. Každopádně, já jsem na výsost spokojen. Prosté, leč výstižné. 86% (25.02.2012)

Minoritní skupiny jsou pro filmaře lákavým námětem už celou řadu let. S čím novým přichází tenhle snímek? Nesnaží se o líbivost, ale spíš cílí na city diváka. Což je asi dobře, ale zároveň se nedokážu po skončení filmu ubránit sladkobolnému pocitu na jazyku. Celé to funguje perfektně až na tu debilní písničku, která posílá film do citových lovišť. No co, i tak se mi to líbilo. (18.11.2011)

Amerika pozorovaná z jiného úhlu. Nenápadné sociální drama o životě ilegálních přistěhovalců v USA, které natočil režisér Chris Weitz, ve kterém se patrně hnulo svědomí, neboť své nesporné řemeslné kvality konečně dal do služeb nějaké vyšší myšlence a silnému filmu a jakoby tím umělecky přešel na druhou stranu pomyslné barikády - jeho filmy byly dosud určené pro bezstarostného amerického diváka, diváka bez existenčních problémů s jedinou touhou bavit se, teď tu náhle máme film plný mexických imigrantů, kteří přišli do Ameriky hledat svůj ,,americký sen", ale ono hledání se příliš nedaří... Příběh pracovitého a zodpovědného otce a jeho hledajícího se syna je velmi prostý, což ovšem vůbec nelze vnímat jako hendikep, ba naopak v oné jednoduchosti je určitá síla a přednost Weitzova snímku. Za lepší život odkrývá obecně sdílené pokrytectví nejbohatšího státu světa, jehož bohatství generuje masa bezejmenných ilegálních přistěhovalců, kteří nemají v podstatě žádná občanská práva. Bez nich by ovšem Spojené státy nepřežily... (05.12.2011)

Zajímavá sonda do problematiky imigrantů versus hostitelská země. Působivé scenérie, důraz na charakteristiky postav, kulervoucí příběh, procítěné hraní neokoukaných herců, pro našince exotika jak prase. Celkově efektní a funkční. Pokud jde o můj osobní postoj k jedné či druhé straně barikády, není jednoznačný. Vím, že bych se v těch místech nacházet nechtěla, riziko různé újmy (nejen krádež auta) je přímo úměrné neustálému přísunu nových ilegalistů. V globálu se není co divit pohnutkám přistěhovalců, ani striktnímu přístupu Ameriky. Obojí je v současnosti nezvladatelné a neudržitelné, žádné uspokojivé řešení nevidím. Snažím se chápat a nejintenzivněji mě napadá slovo lítost. (04.10.2012)

Režisér Chris Weitz, který nejednoho diváka přímo nasral Zlatým kompasem nebo dalším kusem Twilight ságy, přichází se sociálním dramatem, kterak osud chudých mexických přistěhovalců v Los Angeles nikoho nezajímá. Když je následující noc budou zapínat do černého pytle, chybět nikomu nebudou. Teď to ale díky dodávce se zahradnickým nářadím vypadá na lepší příští. Jen kdyby kolem neběhali pořádné mexické svině, protože tenhle chlapík bez ostrých loktů bude radši dříčem do úmoru než někým, za koho by se sám styděl. A stejně tak vede i svého zpupného třináctiletého syna. Dílo navenek nenápadné a realizačně skromné, po vypravěčské stránce však slušně uvěřitelné. V jednoduchosti je síla, řekl si zřejmě scénárista i Weitz a přinášejí prostý příběh, který nevnucuje pouze obtížný život ve světě plném předsudků nebo nějakou šokující thrillerovou zápletku, která skončí v kaluži krve. Jednoduše odkrývá jeden z mnoha příběhů, kterému vévodí zodpovědný hrdina Demiána Bichira. (11.07.2014)