Režie:
Andrej LettrichScénář:
Paľo BielikKamera:
Tibor BiathHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Gustáv Herényi, Eva Večerová, Karol Machata, Kveta Stražanová, František Zvarík, Martin Horňák, Vladimír Durdík ml., Jozef Adamovič, Samuel Adamčík (více)Obsahy(1)
V 70. letech se klasik slovenské kinematografie Palo Bielik připomněl ještě dvěma scénáři, které však natočil někdo jiný. V obou případech se však přidržoval žádoucích ideologických schémat, v tomto případě odvěkého přátelství prostých Slováků s ruským obyvatelstvem. Pateticky, ale přitom neuměle vyprávěný příběh se dokonce klene od první světové války, kdy hrdinové dobrovolně končí v ruském zajetí, až k druhé světové válce, kdy ruští vojáci s nasazením vlastního života přinesli i na Slovensko mír a svobodu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
moja zaujímavosť: Filmovanie snímky Stretnutie prebiehalo v Devínskej Novej Vsi, Čiernom Váhu, Liptovskom Hrádku i Liptovskej Lužnej. (dyfur) ()
Paľo Bielik sa predstavil ako zručný skúsený scenárista, keď vtesnal do relatívne krátkej minutáži časovo široko koncipovaný príbeh a ten neutrpel. Naopak. Svižným spôsobom sledujeme osudy rodiny Dobríkovcov v rokoch 1914 - 1944. Nevadili mi ani flashbacky, azda len mohli byť "čistejšie" natočené , horšie to bolo s prílišnou ruštinou, ktorá niektorým scénam doslova dominovala a dnešný divák si to zrejme neužije. Herényiho nahovoril Pavol Mikulík, Večerovú Táňa Hrivnáková a Horňáka Stano Dančiak. ()
Vojnová dráma prekrývajúca 2 svetové vojny nemá zlý námet, bohužiaľ dopláca na slabé spracovanie, za ktoré by aj televízia ohŕňala nosom. Neviem, či nebolo dosť peňazí, pretože na pár vojnových scénach to tak nevyzerá, alebo kde bol problém. Plno ruštiny (ani len neotitulkovanej), odfušované flashbacky, divný postsynchron a herci väčšinou nie najlepší. Výnimkou je Machata, ktorému sa divím, že sa na to dal nahovoriť. Rok na to točil (jeden z najlepších slovenských režisérov) Letrich Červené víno, tak sa divím, že pri tomto svieti jeho meno. ()
Film ma nekolik dobrych momentu (zajatci ve vlaku, zvyseni tezby dreva pro Nemecko), ke kterym se vsak divak musi doslova prokousat. Herecke vykony take nijak mimoradne. Namet je urcite lepsi nez filmove zpracovani, celkove se vsak jedna o lehce zapomenutelny pocin. ()
Příběh není špatný, ale zpracování - formální, herecké i scenáristické - bylo hrozně zastaralé už v době svého vzniku. Film působí, jako by byl vyroben v 50. letech a to ještě nějakým sovětským režisérem. Střídají se tu dobré, působivé okamžiky se sekvencemi neuvěřitelně strašnými (viz už původní "muzikálová" scéna zpívajících vesničanů). ()
Reklama