V tátově stínu

Zklamání i překvapení zároveň. Nebudu zastírat, že mě k filmu přivedla Julianne Moore, jejíž role však opravdu marginální, byť pro příběh důležitá. Celá tíha hereckého představení tak leží na sebe samého hledajícím Paulovi Danu a jeho téměř neznámému otci Robertu De Nirovi. Zatímco otec, Jonathan Flynn, je bijec a jde si přes všechny útrapy života za svým snem být nezapomenutelným spisovatelem klasikem, syn Nick v sobě otcovu zarputilost ne a ne najít a místo toho se ubírá k některým temnějším stránkám své osobnosti. Nevím, zda je Dano tak špatný herec, ale rozhodně působí velmi nesympaticky a vlastně i poněkud nevěrohodně. To samo o sobě podráží filmu nohy tak mocně, že i výborné De Nirovo ztvárnění své sebevědomé a pro všechno na svět nas*ané postavy vnímáte spíše jako duhu v pozadí. Solidní námět má pak drobné nedostatky rovněž ve scénáři a příliš neoslní ani svým vizuálem. Co bych ale vytkl ze všeho nejvíc, je postrádání emocí. Netoužím po patosu, který by se zde nabízel, ale solidní drama, jímž Being Flynn mohl být, je Weitzově zpracování velmi vzdálené. Přesto film nemůžu zatratit. Pro jeho několik velmi podnětných myšlenek, kouzelnou Julianne Moore a skvělého De Nira si alespoň pro mě zaslouží pozitivní poloviční hodnocení. (50 %) (03.03.2013)

Na tenhle film jsem šel čistě z faktu, že v něm hraje americká herecká persóna Robert De Niro, kterou osobně mám hrozně rád. Ve výsledku musím říct, že to zase tak špatný film nebyl. Možná ale trošku promarněná příležitost udělat opravdu povedené drama, protože téma na to je opravdu skvělý. De Niro dokázal svojí postavu zahrát každopádně naprosto přesvědčivě a právě kvůli němu jsem z filmu také měl takovou radost. Jeho synátor byl jinej a bylo to znát. Na něj si člověk musel trošku zvyknout. Nebýt ale De Nira, tak se tenhle film utopí v obrovské průměrnosti, protože právě on z toho dokázal udělat zajímavý zážitek. Jeho před obrazovky proměňující postava ukázala, že ať je víš nejbližší jakýkoliv, stejně nikdy nevíte, co od něj můžete čekat. (13.05.2013)

Nemôžem si pomôcť, ale v hociakom sebelepšom filme mi ten Dano nikdy nebude sedieť! On mi príde len ako taký lepší štatista alebo herec, nad ktorým sa zľutovali, alebo ja neviem... Možnože aj dobre hrá, ale s tou charizmou to zrovna chlapík nevyhral, hoci úloha, ked' fetuje, mu sekne dosť dobre by som povedal. Mimochodom, dobrá scénka bola,ked' mu Olivia Thirlby na koncerte hovorí, že potrebuje pomoc a v pozadí spevák do toho spieva ''suckin, fuckin life'' a tá, v ktorej De Nirovi odletí z bundy pierko :-) Ale je to taký bítnický- charles bukowski- film a to sa mi moc páči, také tie tiché drámy, v ktorých je smiech precedený cez slzy. A ked' už nič, tak si aspoň začnete vážiť, že máte strechu nad hlavou. (14.10.2012)

Ale tak nějak jakože i vlastně teda docela jo... Švihle dekadentní De Niro je zase jednou po delší době bezchybný a naštěstí pro Paula Dano/u/a (-nehodící se škrtni) se v Being Flynn objevuje často a zachraňuje tak co může. Ono i ten scénář vlastně není úplně hloupý a když to vezmu kolem a kolem tak sice pořád nechápu proč zrovna De Niro do těch Weitzových filmů leze, ale já se tentokrát docela dobře zabavil. Tři hvězdy to tentokrát vystihují docela přesně. America has produced only three classic writers - Mark Twain, J.D. Salinger and me. (08.12.2012)

Being Flynn je poměrně zvláštní film, který stojí především na výjimečném herectví ústředního dua Robert De Niro a Paul Dano, což jsou pro mě osobně dvě obrovské filmové osobnosti a zde to prokázali více než dostatečně. Pro film samotný je to navíc pak fakt o to důležitější, že bez nich by šlo jinak o skutečně hodně slabou a nevýraznou podívanou, která nemá praktiky vůbec co nabídnout. Žánrově se tedy jedná o čistokrevné vztahové drama, které se ovšem po celou dobu pohybuje jen tak pozvolna po povrchu, což ve výsledku zapříčinilo, že se tu nesetkáme prakticky s žádnými emocemi, vypjatými scénami, působivými momenty, prostě celé to působí velice chladně, samotná zápletka je pak vážně nezáživná a za celou dobu nenabídne snad ani jeden zajímavější či vzrušivější moment. Závěr na mě zapůsobil též spíš jako jen výstřel do prázdna, bez jakéhokoliv vyústění a v podstatě i pointy. Větší zájem a oživení vzbudí alespoň tedy nevšední způsob vyprávění, ale pravdou stejně zůstává, že Paul Weitz prostě neumí točit působivé filmy. V tátově stínu je zkrátka film, kde si divák může vychutnat akorát tak skvělé herecké výkony, zbytek ale za pozornost bohužel nestojí ani trochu. (12.07.2016)