Byl jsem mrtvý

Dokument dobry, bohuzel sem cekala trochu vic a nedozvedela jsem se nic prevratne noveho. Snad bych jen dodala ze je hloupost neco takove vyvracet, jako vyvracel pan doktor v dokumentu, myslim ze vypovedi lidi se zakladaji na opravdovych vecech a prozitcich. Dokument ve me vyvoval pocit, ktery se uz smrti neboji :). (22.08.2011)

Už z pohledu tématu se jeví tento dokument obecně jako zajímavý, protože smrt čeká bez rozdílů každého z nás a proto jsme i zvědaví, co se s námi stane až nastane náš čas. Po zhlédnutí toho to britského dokumentu si můžete vybrat ze dvou názorů. A to, že ano opravdu existuje něco jako láskyplné nebe, nebo že ti vystupující lidé jedou třeba na drogách a kecají blbosti, protože jim šlo hlavně třeba o zviditelnění a možný honorář. Můj názor by byl asi na delší vysvětlování, proto to omezím pouze na suché konstatování, že na nějaké nebe, nebo setkání s bohem po smrti zkrátka nevěřím a celý tento dokument vnímám jako obyčejný náboženský patos. Každopádně se musí uznat, že to je natočené slušnou formou, která leckoho může přesvědčit, ale mě nikoliv. (07.07.2011)

Mám osobní důvody doufat, že všechny popsané jevy nebyly pouhými projevy REM spánku, že skutečně něco existuje i potom, něco hezkého, klidného, láskyplného. Jsem nicméně pragmatický člověk, proto nemám potíže přijímat vysvětlení lékařů na téma fungování lidského mozku. Těžko však lze pouhým snem vysvětlit, jak člověk, co se ocitl na druhé straně, může přesně vědět, co se v okamžiku jeho smrti odehrávalo nejen kolem něj, ale i kdesi za zdí. Jsou věci mezi nebem a zemí... byla by nuda znát a mít dokonale logicky vysvětleno úplně vše. Ovšem ze čtyř uvedených zpovědí na mě skutečně věrohodným dojmem zapůsobila jen ta poslední - děda měl tu zkušenost vážně v očích, nebo je to ten nejlepší herec na světě a sir Anthony Hopkins by mu měl přeposlat svého zlatého Plešouna. Zato ta kudlanka před ním občas až velmi zjevně zapojovala pravou mozkovou hemisféru (vím, kam se dívám, když se chystám fabulovat;-)). Vedl s ní ten pánbíček vážně detailní rozhovor! Mně zase tuhle v noci lezla komínem do baráku svatá chobotnice i pravila: "Matouš 5, 3. Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské." 61% (30.06.2011)

Chvíli se zdálo, že jde o další kapitolu z Věřte, nevěřte... Ty příběhy byly všechny 4 zajímavý, nicméně ty lidi si to pak všechno vysvětlovali po svym. Řekl bych, že pro člověka, kterej byl takovej kousek od smrti, je pak dost snadný přejít na víru a svoje přežití připisovat nějakejm nadpozemskejm silám. Jsem rád, že tu byl pro jakous takous nezávislost alespoň pohled toho doktora, ale ten byl poněkud upozaděnej. I was dead se snaží primárně fascinovat a trochu taky zavání fanatičností, což já vážně nemám rád. (29.12.2012)

Dokument pojednává o fenoménu umírání, který se v naší západní civilizací řadí mezi společenská tabu. Proto si nesmírně cením každé studie, která se tím zabývá. Snímek samozřejmě nedokáže odpovědět ( jakožto nikdo nemůže povědět, co je na druhé straně) na otázku smrti, ale velice zajímavým způsobem popisuje zážitky lidí, jež prožili určitou etapu procesu umírání. Některé výpovědi jsou obzvlášť zajímavé a z hlediska dnešního vědeckého výzkumu stále nevysvětlitelné - netvrdím však nadpřirozené, poněvadž mi samotný Svět jako vzniklý a existující celek přijde sám o sobě zázračný. (05.01.2012)