Zloděj světla

Dvanáct let po výborném "Beškempirovi" Aktan Abdykalykov, mezitím přijavší jméno Aktan Arym Kubat, zřejmě sám tak trochu podlehl svodům světa, jehož rozpínání s obavami sleduje : "Pan Světlo", natočený v mezinárodní koprodukci, nastavuje svůj neorealistický základ rysy líbivého festivalového zboží. Společenskokritickému leitmotivu chybí odstíněnost, srážka malého dobrého člověka, donkichůtka potácejícího se mezi tradicí a globalizací, s takzvaným developerem (česky rozvíječem vlastního blaha) je včetně dohry poněkud plakátová a tvůrci jak se mi zdá ke škodě filmu zohledňují zahraničního diváka, který rád ocení malebnou exotičnost přírody i kultury, na pohled příjemné podání, Evropanem složenou hudbu a činanost hrdiny, jeho manželky, dětiček, mladé sousedky... Jen ty noční oslí spády vnášejí do díla tón až lynchovsky temnotný. Název, totožný s přezdívkou hlavní postavy, mezinárodní trh pozměnil na "Zloděje světla", čímž potlačil řadu možných příznaků ve prospěch jediného, prométheovského. (30.11.2014)

Film z pro nás exotického Kyrgyzstánu velmi poeticky a s humorem popisuje každodenní boj o přežití obyvatel malé vesničky, hlavně elektrikáře s přezdívkou Pan Světýlko. Působivě natočené, i neherci zvládali výborně, smutný konec mě dojal. Doporučuju. Člověk si uvědomí, že si u nás žije jak prase v žitě.... (27.03.2011)