Domek z karet

Pilot: Chytré kecičky v nepřirozeném podání. Jestli něco nenávidím víc, než zpěv ve filmech, je to mluvení do kamery. Ani Spacey zde není tak charismatický, jako v jiných počinech. Dost možná je to politickou látkou, která není mým šálkem kávy, ale první díl prostě byla nuda k uzoufání. Snad se to trochu rozběhne, jinak House of Cards způsobí, že se opravdu filmům s červenou barvou začnu vyhýbat. :))) (18.02.2015)

To co Aaron Sorkin v The Newsroom odstartoval, tady dotahuje jeho kámo David Fincher do drsného konce. A Kevin Spacey ve vrcholné formě! Jo, když dojde na pro něj hodně moc osobní téma, to nezná bratra. 1. série - 100% 2. série nabízí ještě více politických sviňáren, drsných manipulací a hajzlíků na scéně. Politika je svinstvo a famózní Kevin Spacey si toho parchanta, kterému prostě musíte i přes všechny jeho nemorální činy fandit, užívá díl od dílu víc a víc. Nemůžu se dočkat další řady. 2. série - 100% Třetí série se nutně musela ubírat jinou cestou. Frank je na vrcholu a tak se do popředí namísto intrik derou zejména vztahy, především pak zvláštní partnerství Franka a Claire. Kvůli tomu se najde spousta diváků, kterým se takhla řada zamlouvat nebude, protože intriky a boj o moc jsou samozřejmě divácky atraktivnější než pečlivě vykreslená psychologie postav. S tím se holt nedá nic dělat, konzumenti si žádají své a to tentokrát nedostanou v takové míře, na jakou si zvykli. Já osobně jsem ale velmi spokojená, zejména postava spisovatele vnesla do příběhu svěží vítr a i přes pomalejší rozjezd mi třetí řada opět vzala dech. 3. série - 90% Čtvrtá série se rozjížděla pomaleji, ale postupně gradovala až do neskutečného finále, které dozajista odstartovalo další kapitolu tohohle seriálového skvostu. Líbí se mi, že je tahle řada opět jiná, postavy procházejí zajímavým vývojem a politické intriky tomu jako obvykle dodávají pořádnou šťávu. Při sledování většiny dílů jsem si jen přála, aby House of Cards nikdy neskončil, protože tvůrci rozehrávají jednu zajímavou partii za druhou. 4. série - 90% Pátá řada bude podle mě pro diváky asi nejobtížněji stravitelná, zvlášť pokud se příliš neorientují v americké politice a legislativě. Ale její síla tkví právě v tom, jak si tvůrci pěkně pohrávají se všemi možnostmi, jak co obejít, aby se Underwoodovi mohli udržet u moci. O zvraty opět není nouze a přestože mi zabili jednu z mých nejoblíbenějších postav, nelze téhle mrazivé řadě vůbec nic vytknout. 5. série - 100% (26.02.2013)

"On je muž, který si umí vzít, co chce." Tak o tom žádná a já se musím přiznat, že jsem se cynicky těšil na koupání v politickém amorálním bahně. Zpočátku jsem si rochnil, nadšeně sledoval Frankovu bezcharakternost a bavil se jeho vychytralými hrátkami, ale pak mi to nějak zhořklo. Ono to totiž asi nebude nijak zvlášť daleko od pravdy a já bych si chtěl uchovat svou naivitu a věřit tomu, že ti nejmoudřejší, nejcharakternější a nejtransparentnější politici vedou všechny země světa ke šťastným zítřkům. (19.11.2017)

Před 30 lety si vzal vidlák z Gaffney Dallasanku z bohaté rodiny. Aniž bychom si toho všimli, zemská osa se toho dne pohnula. Máme tady ženu, která svůj svatební slib popisuje jako sebevražedné balancování na hraně mostu. A muže, který nosí snubní prsten jako znak hanby, protože jeho dívka si zasloužila víc. Ale co víc může chtít? Bez dědiců společně vládnou království. Jejich odkaz je jejich jediným dítětem. (11.05.2015)

Peníze. Moc. Moc a peníze. A politika je prostředek k tomu jak JI a JE získat. Fincher jako vždy přesný, Spacey si svou roli zase jednou pořádně vychutná. Zatím to vidím hodně optimisticky. PRVNÍ SÉRIE: Naivně jsem si myslel, že to bude uzavřenější, ale to bych asi chtěl trochu moc. Fincher stanovil tón, Schumacher ladně posouvá, ale všichni režií zainteresovaní lidé odvádí výbornou práci. V tomhle krásném až ukázkovém náhledu na hru vysoké politiky. Spaceymu fandíte, Kate Mara se konečně projevuje v roli malé karieristické mrchy. To co mi tu oproti BOSSOVI schází je naléhavost a větší sympatizování s postavami, jako by tahle vysoká politika byla už moc dokonalá a tak nějak vyčištěná. To není vysloveně špatně, jen tím chci vysvětlit proč mám prostě ten druhý seriál (i když je určitě levnější a méně nabubřelý) radši. Taky to neznamená, že se s Frankem Underwoodem příští sezónu neuvidíme. Právě naopak, už se těším až mi zase poklepe na rameno a bude mě provádět tím prohnilým domem, kterému celý svět říká Bílý. DRUHÁ SÉRIE: Mnohem ucelenější hra než minulá, pomalu dávkovaná sezóna. Frank jde ale do finále a větší plátno je pro jeho mistrovské dílo třeba. Drobnosti podrývající jeho mistrovství trochu vadí, ale poslední díl uklidňuje. Amerika je ve správných rukách. Dobré věci se dějí, dobrým lidem. TŘETÍ SÉRIE: Politikaření zašlapává vztahová linie. Právě dynamika prvního páru a hlavně Claire v dokonalém podání Robin Wright táhne letošní kampaň vpřed. Zahraniční politika má díky rusákům grády a spolu se spisovatelskými sondami do manželství Underwoodových překonáváí všechna očekávání. Konec je brutálně otevřený (recenze zde: http://studuj.infoveda.cz/2015/03/recenze-house-of-cards-3-serie/). ČTVRTÁ SÉRIE si půjčuje z historických událostí a rozhodnutí spojených států opravdu to nejlepší. Frank a Claire to nemají snadné, ale ve chvílích kdy jsou po pás v tekutém písku vytáhnou z rukávu eso. Finále je brilantní, i když jsem si jistý, že spousta breptalů bude mluvit o přílišném odklonu od reality, ale stačí se podívat do ne tak dávné historie. Barack přestává být fanouškem... Donald se jím stává. (04.02.2013)