Domek z karet

Dva první postřehy po první sérii: 1. Mám strašnou chuť na žebírka. 2. Každý za sebe a všichni proti všem. To je asi nejstručnější popis toho, o čem to je. Nebudu kritizovat scénář, protože je výborně napsaný, nebo herce, protože zapadají. Problém je, že je to tak plné hnusných lidí, že vlastně nevím, proč jejich osudy sledovat. V tomhle případě mě nelákají ani nekonečně vtipné střety Humpheyho Applebyho s Jimem Hackerem (souvztažnost, s níž jsem potenciálně hazardoval, a jež nepostrádala jistý element reciproční utilitárnosti a snad i vzájemnou satisfakci, dospěla do bodu nezvratné separace a je blízka politováníhodné definitivní terminaci), ani potřeba s některou z postav více sympatizovat a starat se o ní. Člověk by mohl alespoň respektovat ústředního Spaceyho kongresmana Underwooda, podobně jako jiné antihrdiny typu sarkasticky vtipného Jurije Orlova z Lord of War, ale když si zbytečně začne s ošklivou novinářkou (to myslím vážně - z té postavy je blivno než že by jakkoli přitahovala), tak to jednak zbytečně zdržuje děj, jednak to k postavě nesedí. Odporné charaktery tu jde najít všude, jak v politice, tak v novinařině, pokud tu někdo některé kroky neudělá, pak spíš proto, že je slaboch, než kvůli svědomí. Při střetu takových individuí jako je Underwood, jeho manželka (plno řečí o prospěšných projektech, ale za svými cíli jde stejně tak přes mrtvoly), ambiciózní novinářka, co je stejně bezskrupulózní mrcha jako politici, Underwoodův poskok Stamper, slabošský Russo, prezident co nemá důstojnost, a tak dále, zkrátka když jdou tihle lidi proti sobě, mám maximálně tak chuť zavřít je do místnosti s hladovým tygrem a zamknout, ne sledovat, co udělají příště. Tu a tam se někdo normální spíš mihne, obvykle se nechá využít a zase jde pryč. Jak jsem už napsal, problém je, že to není ani vtipné jako Ministr, ani zas tolik sarkasticky postřehové jako Lord of War. Od Underwoodova obracení se na diváka bych čekal něco jako předváděl právě Orlov, případně postřehy o životě a o lidech jako třeba od Emila Magise ve Vajíčku. Takhle je to vlastně jen popis technologie moci a její přitažlivosti pro specifickou skupinu lidí, ať už se pohybují v politice, novinařině nebo neziskovkách. Přitažlivost samotnou mocí popisuje v románu 1984 Winstonu Smithovi O'Brien. To, co vnitřní stranu motivuje, je čirá moc sama o sobě. Podobně mluví Underwood. Jenže ten v seriálu nemá svého Winstona Smithe a to mi na něm asi chybí. Je to můj vlastní problém, ale brání mi to proto ohodnotit vyšším počtem hvězd, což by si za jiné své stránky toto dílo možná zasloužilo. (07.09.2014)

Kroch, kroch, kroch... Krochkám od blaha a absolútneho nadšenia. Bezkonkurenčná surová a realistická epická výprava za verejnosti nastavené kulisy do zákulisia tej skutočne VEĽKEJ politiky, kde peniaze neznamenajú nič, moc, lojalita a spojenci všetko. Fincher rozohráva perfektnú šachovú partiu, v ktorej chladnokrvný kongresman Frank Underwood s tvárou Kevina Spaceyho presúva figúrky na svoju stranu a protivníkov vyhadzuje zo sedla. Precízna škola vysokej scenáristiky a zručná réžia spolu so skvostným obsadením (Kate Mara - kroch, kroch, Robin Wright, kroch kroch, Corey Stoll úžasná fujda feťácka chlastajúca vyžírka) posúvajú tento seriál ďaleko za hranice predstavivosti bežného div(i)áka. Pilot: 100% P.S.: Cynické a uštipačné Spaceyho poznámky do kamery smerom k div(i)ákovi sú na nezaplatenie. HODNOTENIE PRVEJ SÉRIE: House of Cards ma neskutočne strhol, a vlastne už k nemu nedokážem povedať nič, aby som sa neopakoval. Počas celej série boli scenáristické karty rozdané neuveriteľne luxusným spôsobom, a ja som si tú prehliadku korupcie, moci, politiky a zvrhlého sveta náležite užil. Nemá zmysel sa vyjadrovať k réžii či hercom, to som spravil už pri hodnotení pilotu. Škoda len, že iba porušovaním scenáristických pravidiel a podobných vychytávok si absolútne stopercentnú úroveň až do konca neudržal. 1. séria: 90% (17.01.2014)

Edward Meechum out of five. Když už si divák myslí, že scénáristy má přečtené a tentokrát jej už opravdu ničím nepřekvapí, tak právě v ten moment slabosti zasadí Spaceyho antihrdina (jehož každá věta se rovná historickému citátu) ještě silnější úder do dramatické kostry dějového oblouku. Nudná látka přetavena do chytrého a až odporně zábavného eposu o zradě, vzestupech a pádech. Season One: 90% Season Two: 100% Season Three: 80% Season Four: 100% (08.12.2014)

"On je muž, který si umí vzít, co chce." Tak o tom žádná a já se musím přiznat, že jsem se cynicky těšil na koupání v politickém amorálním bahně. Zpočátku jsem si rochnil, nadšeně sledoval Frankovu bezcharakternost a bavil se jeho vychytralými hrátkami, ale pak mi to nějak zhořklo. Ono to totiž asi nebude nijak zvlášť daleko od pravdy a já bych si chtěl uchovat svou naivitu a věřit tomu, že ti nejmoudřejší, nejcharakternější a nejtransparentnější politici vedou všechny země světa ke šťastným zítřkům. (19.11.2017)

║Rozpočet $60miliónov║ Krásne ponure brilantý svet vysokej politiky. Herecky výborné, postavy až primarane chladné, miestami slušné psycho, šikovné zákulisné ťahy, nechýba likvidácia nepohodlných. Niektoré diely to dávajú s prehľadom k dokonalosti. Prevažne ide o dosť šikovne vystavaný seriál, ktorý ma len málo slabších chvíľ a dá sa povedať každou sériou sa niekam posúva. /80%/ (31.10.2020)