Liang jia fu nu
A Good Woman
Dobrá žena
Obsahy(1)
Film popisuje život dívky v čínské vesnici. Je jí kolem osmnácti let a proti své vůli je provdána za velmi malého chlapce, se kterým je nucena každou noc ulehat a čekat, dokud nedospěje, aby s ním mohla začít žít normální manželský život. (Steffa.)
Recenze (5)
(KDV) (Originální název: Lian Tun Nü. Produkce: Beijingské filmové studio. Distribuce: Čínský filmový export a import spol. Režie: Chuang Ťien-čung. Námět a scénář: Li Kchuang-ting. Kamera: Jün Wen-jao, Hudba: Š´Wan-čchuh. Hrají: Cchung Šan (Sing-sien), Čang Wej-sin (Wu Ni-ang), Wang Ťiani (Wej-wej), Čang Ťien (Kchaj Ping) aj. Ceny: hlavní cena a cena FIPRESCI na XXV. MFFKV 1986. Délka: 101 minut (3022 metrů filmu).)_____________________________________ DOBRÁ ŽENA (1985) režiséra Chuang Ťien-čunga, který patří ke 4. generaci čínských filmařů, byla rok po svém uvedení oceněna na MFFKV, ale přesto jde spíše o zapomenuté dílo. Neprávem, pokud mohu soudit. Důvody "zapadnutí" mohou být dvojí: 1.) jednak byla 4. generace filmařů, kteří debutovali v docela pokročilém věku, zastíněna tou 5. a na festivalech profláklými jmény jako Čchen Kai-ke či Čang I-mou; 2.) jednak snímek klade poměrně vysoké nároky, když - inspirován lidovou písní z provincie Kuej-čou - převypráví v podstatě celé dějiny utlačování žen v čínské (konfuciánské) společnosti a po divákovi chce, aby přistoupil na nekonvenční styl. (Nejen užití decentralizované kompozice záběru, ale i snímání dialogových scén mezi třemi postavami z nadhledu, kdy se problematizuje otázka hlediska.) Přínos tak není jenom v dovzdělání se ohledně určitých pravidel ve vztahu žena - (čínská) společnost (věděli jste, že muži mohli bít své ženy, když jim nerodily děti?; že docházelo ke sňatkům z donucení, a to dokonce i s nezletilými? ad). Ústřední téma se totiž odráží i ve stylové rovině, kdy jsou ženské postavy umísťovány ve velkých celcích, které podtrhují jejich "maličkost", až do druhých a dalších obrazových plánu. Před ně je většinou umístěn nějaký rušivý prvek, zatímco orientace v prostoru probíhá na základě zvuků, které aktivizují mimoobrazové pole, popř. slouží k zaměření se na konkrétní obrazový plán, když se pracuje s vnitrozáběrovou montáží. (Příkladná je v tomto scéna s Wej-wejem, kterému je vyhrazena celá horní plocha při přecházení přes most, který půlí obraz, zatímco Sin-sien je v pravém dolním plánu). Navíc je nezbytné se naladit na pozvolné plynutí, jelikož scény jsou rytmizovány dle diegetických zvuků (úvodní scéna v jeskyni s padajícími kapkami). Jasně, vyprávění pracuje s milostným trojúhelníkem (ozvláštněným tím, že jeden z partnerů je malé dítě!), ale jde hlavně o ten styl!______________________ PS: Celá (?) píseň, která inspirovala vznik filmu: "Osmnáctiletá dívka s 3letým manželem / Odcházejí na lože každého večera / poté co mu ona nohy umyla / O půlnoci chtěl být nakojen / Já nejsem tvá matka / já jsem tvá manželka". - Lidová píseň z provincie Kuej-čou. PPS: A na závěr scénáristovo moudro: "U nás v Číně úctu zasluhuje žena. Zároveň však i nejvyšší politování." - Li Kchuang.ting. PPPS: Na úplný závěr jedno pseudomoudro: v informacích v angličtině stojí, že jde o "a colour musical feature film". To pak chápu ta zklamání. (Barevný, klasický formát, originální čínské znění s českými titulky.) ()
Pokud by to byl hraný dokument, bylo by to nesmírně zajímavé, coby narativní film to moc nefunguje. Příběh je v podstatě nulový, navíc díky oslovování všech teto, strýci se ztrácí rozlišovací schopnosti, kdo je vlsatně kdo, což při pár postavách je opravdu umění (pořád nevím, co to bylo za chlapa, co oral buvolem). Pro nás je odstrašující, jak se žilo v Číně ještě v polovině 20. století (aspoň kadibudku si mohli postavit). Možná jsem nebyl ve správném ropoložení (nevyspání a návrat ze směny), ale ke konci jsem se modlil za konec. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 2 = 19.5.1988, v pôvodnom znení s titulkami (18.4.2012) ()
Ve filmu je zajímavě zobrazeno především postavení ženy ve společnosti. Například to, že může být bita, protože není schopna otěhotnět, nebo že může být proti své vůli provdána za malé dítě, které potřebuje zatím pouze matku, ne manželku. Maličkost žen je podpořena i stylovou rovinou, neboť ženy jsou umisťovány převážně do velkých celků, případně do zadních plánů obrazu. Hezky je také zobrazen vztah dívky k malému chlapci, i chlapcův vztah k dívce, který je vlastně láskyplný, ale to spatřujeme až ve chvíli, kdy se dá dívka s chlapcem rozvést. ()
Vedle Xiangnu Xiaoxiao dost plošší a slabší. ()