Režie:
Paul Thomas AndersonScénář:
Paul Thomas AndersonKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Joaquin Phoenix, Philip Seymour Hoffman, Amy Adams, Laura Dern, Ambyr Childers, Rami Malek, Jesse Plemons, Kevin J. O'Connor, Christopher Evan Welch (více)VOD (1)
Obsahy(2)
USA, začátek 50. let. Vojáci po návratu z fronty bojují se svými poválečnými traumaty a snaží se začlenit do běžného života. Jedním z nich je i Freddie Quell (Joaquin Phoenix), který se marně pokouší notnými dávkami vlastnoručně namíchaného alkoholu ovládnout svoje běsy. S každým nervovým výbuchem se propadá stále níž a postupně se stává bezprizorním psancem. Shodou náhod se setkává s charismatickým Lancasterem Doddem (Philip Seymour Hoffman), který je právě se svou oddanou ženou (Amy Adams) a skupinou svých věrných příznivců na cestě do New Yorku, kde hodlá světu představit své nové učení. Lancaster Dodd, svým okolím nazývaný „Mistr“, je Freddieho živelností fascinován a ujímá se jeho „léčby“ podle vlastní teorie, která se má již brzy stát impozantní vírou. Mezi oběma muži vzniká velmi silné a neobyčejné pouto. (oficiální text distributora)
(více)Videa (12)
Recenze (488)
Tak já nevím. Když přišel trailer, tak jsem byl bytostně přesvědčen o tom, že Mistr je filmem pro mne. Phoenix s Hoffmanem to mne musí rozválcovat na kaši a Anderson vytvoří další rezonující veledílo. Pak přišla první hodnocení a já křičel, že jsou všichni lháři a nepochopové. A takhle jsem křičel ještě do poloviny filmu. První křížový dialog na lodi mi dal ve všem za pravdu a já si užíval to své vysněné veledílo. A od počátku jsem tušil, že tohle povede příběhově odnikud nikam a moc mi to nevadilo, vždyť proč by ne? Jenže pak se odnikud nikam stalo skutečností a já se v tom trochu utopil. Byl jsem naštván sám na sebe, snažil jsem se ponořit hloubš, ale nic. Počáteční nadšení prostě vyšumělo. Tudíž teď smutně klikám na tři hvězdy, ačkoliv je to v desítkový soustavě třeba 7/10ti a modlím se za to, aby se stejně jako s každým Andersonovým filmem dojem s každým uplynulým dnem zlepšoval. ()
Mistrovské hledání rovnováhy v ambivalenci. Více v analytické - avšak svým jazykem snad přístupné - kritice, která se snaží film podchytit z hlediska strategií a funkcí filmové formy (vyprávění a stylu): http://fanmovie.cz/recenze/mistr-the-master-mistrovske-hledani-rovnovahy-v-ambivalenci-recenze/ . ()
Promyšleně „nenávodný“ film, jenž mne po skončení zanechal v přesně opačném rozpoložení než Nespoutaný Django – vyšťavenost, bezradnost, nicota. Netuším a snad raději ani nechci vědět, do jaké míry Joaquin Phoenix coby magor bez příčiny za svůj výkon vděčí režijnímu vedení a do jaké vlastní psychopatii, ale faktem je, že už jsem dlouho nikoho neviděl hrát s takhle sebedestruktivním nasazením. Možná i kvůli tomu, kolik současných režisérů nechává hrát herce výhradně tváří, méně již zbytkem těla. I kdybych si z Mistra nic jiného neodnesl, jen za herecké výkony Phoenixe a Hoffmana (který má své herectví očividně více pod kontrolou než jeho kolega) by mu patřil můj pětihvězdičkový obdiv. ___ Andersonův divácky zatím nejméně vstřícný počin ale podněcuje na mnoha dalších úrovních, ať už jde o styl (dlouhé, stále více nevybalancované záběry, které nechávají na nás, jak do nich „vstoupíme“) nebo významy (věčné hledání vůdce, obsesivní potřeba cíle). Dlouhé záběry s velkou hloubkou ostrosti v rozporu s jejich obvyklou funkcí nepřispívají k lepší čitelnosti, ale naopak k pocitu uvěznění v onom navenek reálném a přitom lynchovsky bizarním univerzu. Podobně ironicky je "epického" 70mm formátu opakovaně používáno k velkým detailům tváří, které se rozléhají přes celé plátno, jako kdyby byly krajinou, po které se Anderson chce pohybovat. ___ Přijde mi, že o krizi maskulinity, o mužích s prázdnými životy a žádnými jasnými cíly, naposledy srovnatelně sugestivně pojednávaly filmy hollywoodské renesance (Malé životní etudy, Dlouhé loučení, Prsty). Anderson ale problematiku posouvá ještě dál, když ústředním tématem filmu činí hledání kořenů této frustrace a nejpodivnějších způsobů jejího překonání. Nemotivovaného (ne)hrdinu vsazuje do kontextu poválečné americké společnosti, která se toužila vrátit ke statu quo, jenž se ale mezitím kamsi vytratil. Neuspokojivé vyprávění s mnoha záměrnými dírami a hluchými místy je tomuto zoufalému pátrání po záchytném bodu plně podřízené. Stejně jako Freddie v téměř parodické scéně na poušti (kdy je směřování za neexistujícím cílem proměněnou v zábavnou aktivitu), také film směřuje k horko těžko viditelnému bodu kdesi v dáli. A stejně jako Freddie slepě (místy doslova) následuje Dodda v domnění, že on je tím skutečným mistrem, tím, kdo by mohl zosobňovat jeho ideální já (viz scéna večírku, snad odkazující k nudie-cutie filmům z 50. let), můžeme se i my domnívat, že víme, kam film směřuje. Není však mistra, který by naše domněnky potvrdil, nebo vyvrátil. Vedení Anderson přenechává divákovi, čím jednak varuje před náchylnosti kteréhokoli člověka v kterékoli krizové době k hledání již ozkoušených východisek, a jednak přispívá k výrazné variabilitě výsledných diváckých zážitků. O tom svém mohu jistotou napsat jen tolik, že nebyl příjemný a že si jej chci zopakovat. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, FlyBoy, zencitizen ()
To čo je na tomto filme výnimočné sú herecké výkony a spôsob spracovania. Herecké výkony sú bezpochyby tým čo ma v konečnom dôsledku nútilo k vyššiemu hodnoteniu. Philip Seymour Hoffman a Joaquin Phoenix predviedli skutočne majstrovký koncert. Horšie je to už však s tým spôsobom spracovania. Dočítala som sa kopec chvál aj na ten, mňa však obišiel míľovými krokmi. Nemám nič proti umeleckej invencii režiséra práve naopak, hlavne ak dokáže film urobiť zvláštnym, svojským, poetickým či už obrazovo, alebo príbehovo. V tomto prípade však to zvláštne vrstvenie príbehu a rozsekaná skladba pre mňa príbeh urobili značne nečitateľným a únavným. Jednoducho príbeh pochovali pod hŕbou nánosov "make up-u". Načo vám je zaujímavým štýlom a pekným písmom napísaná kniha ak vás nedokáže zaujať? Presne na to na čo vám je film, ktorý je zaujímavo natočený, ale osloviť vás nedokáže... ()
Výborný film a PTA je pan filmař. The Master má podobný feeling jako There will be blood, nicméně jeho příběh se mi zdá sevřenější a co se týče stopáže rozhodně lépe zvládnutější. Tady se jen horko těžko hledá nějaké hluché místo, ačkoliv to není film poháněný zápletkou jako spíš postavami. Takže už jen za to tempo má u mě Anderson obdiv. Herci jsou neskuteční. Phoenix podává absolutně šílený výkon. Vůbec jsem ho nepoznávala. S tou rolí tak splynul, až mě to děsilo. Hoffman byl úplně stejně vynikající. Jejich herecká chemie byla výborná. Scéna s výslechem budiž toho důkazem. Po jejím konci jsem jen vydechla "Oscar!". Andersonova režie je dokonalá. Všechny záběry jsou poskládané neskutečně chytře. Tohle se jednou bude promítat na filmové škole. Když jsem po konci filmu viděla znova plakát, tak jsem pochopila, jak byly myšleny ty parelely mezi ústředním triem. Každý je něčím mistrem. Každý je někým ovládaný. Affleck nepřirovnal PTA k Wellsovi jen tak pro nic za nic. PS.: Kéž bych to tak mohla vidět v 70 mm. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (16)
- Názov lode, na ktorej sa prvýkrát stretne ústredné herecké duo, je "Alethia". Toto slovo znamená v gréčtine pravda. (MikaelSVK)
- Snímka sa natáčala na viacerých miestach v americkom štáte Kalifornia. Filmári však navštívili aj havajský ostrov O'ahu či palubu americkej lode USS Potomac. (MikaelSVK)
- Jedná se o první film Paula T. Andersona, na němž se nepodílí kameraman Robert Elswit. V době natáčení byl zaneprázdněný prací na filmu The Bourne Legacy (2012). (Conspi)
Reklama