Kříž cti

Až na ne moc dobře sestříhanou akčnější scénu na skále v úvodu se jedná o velice příjemné válečné drama, které je o to lepší díky faktu, že tam ani tak o válku nejde. Filmu dominuje pěkná výprava, takřka dobrodružná atmosféra a jednoduché, dalo by se říct až minimalistické ztvárnění. Hvězdu navíc za to, že zde nejsou Němci vykresleni jako ti nutně zlí. (13.02.2015)

Občas film sedne a vlastně ani nevíte pořádně proč. Mně se tu sešli tři aspekty, které když se objeví ve filmu i samostatně, jsou pro mě lákadlem. Druhá světová válka, zasněžená divoká krajina a příběh odehrávající se na jednom místě. Z mého pohledu tahle trojkombinace vyšla náramně, stejně jako volba herců. Příběh se dal samozřejmě odhadnout, ale díky již zmíněným aspektům, není tím nejdůležitějším. Na konci stejně dojdete k pocitu, že jsme opravdu všichni lidé, tak na co furt ty války. 9/10 (05.01.2013)

Nádherná výprava, minimalistické prostředí, uměřená, byť místy ne úplně důsledná režie (vyhrocené scény brzdí dost křečovité změny perspektiv), humanistické drámo staré školy, které říká, že pod uniformou a ideologií jsou kompatibilní lidské duše. Sympaticky tlumené postavy s malými příběhy, trochu zbytečně vyhrocené tezovité dialogy, ale decentně trefená atmosféra lovecké chaty, kde se odehrává malá válka a malý mír. Skromný film, na který se dívá lehce a s potěšením. (01.05.2013)

A tak jo, i takové filmy jsou potřeba. I když v Šíleně smutné princezně to vyřešili během sekundy replikou: "Toho se neboj, to je jen nepřítel." Poněkud mi vadilo, že nedošlo na ideologické roztržky - zvlášť mladý Němec s Mein Kampfem v ruce se k tomu vhodně nabízel. Nějaká ta moudra, jak jsou ty války na prd, my jen odřeme hubu a chcípneme, přitom proti sobě nic nemáme, a potentáti nahoře si rozdělí území a suroviny. Chybí tomu větší drama v charakterech postav, něco, co by člověka drželo přišpikovaného k obrazovce vnitřním dramatem. Konec je pak takový do ztracena. (18.03.2013)

Čakal som “survival” z prostredia drsnej nórskej prírody, dostal som drámu, ktorú dejovo “ovládli dialógy”. Divák sa vyslovene nenudí. Je zaujímavé sledovať, ako sa samotné vzťahy medzi vojakmi postupne vyvíjajú, no časom, akoby samotný príbeh začal stagnovať, keďže okrem hádok, ktoré časom ustanú, akoby nedokázal takmer nič iné ponúknuť. Záver celkom solídne vyvedie z “rovnováhy”, dokonca sa mu podarí vyvolať ľútosť, čo nie je vzhľadom k “tematike” celkom bežné. Samozrejme, zato môže hlavne samotný námet v podobe “True Story”, a i keď je “Into The White” dobrým filmom, štvrtú skrátka dať nedokážem. (06.06.2018)