Kříž cti

,,KDO JSTE?“… ,,BRITSKÝ DŮSTOJNÍK A VOJÁK.“ … ,,CO TADY DĚLÁTE?“ … ,,BYLI JSME SESTŘELENI NECELÉ TŘI MÍLE ODSUD. A KDO JSTE VY?“ … ,,NEMEČTÍ PILOTI. TAKÉ NÁS SESTŘELILI“..... /// Chata v překrásný norský krajině (co to meleš – kosa je a všude leží ta bílá sračka…?), tři Němci, dva Briti. Nejdřív důraz na německej smysl pro disciplínu a britský provokace, pak (lehce) psychologická hra na to, kdo tady velí a hovory na téma válka a její smysl. Můj nepřítel trochu jinak, ale stejně tak protiválečnej komorní příběh, ve kterým se z vojáků stávaj lidi a z nepřátel přátelé. Hezkejch 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Sjíždím jen filmy inspirovaný skutečnýma událostma. 2.) Za války mi v Norsku zmizela chata (místo ní tam ležela něčí ruka). 3.) Thx za titule ,,wish_cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.09.2012)

Konečne som zhliadol ďalší skvelý film z druhej svetovej vojny, tak trochu z iného uhla. Ku všetkému je to dokonca severský film. Chuť na túto snímku som dostal keď som si prečítal obsah, ktorý je viac než zaujímavý. Počas druhej svetovej vojny sa zostrelí nemecký a britský bombardér a tí čo prežijú sa schovajú na jedinom bezpečnom mieste - v malej chatke. Kto by si vedel predstaviť, ako tam môžu byť spoločne vojnoví nepriatelia. Ďalším lákadlom pre mňa bol čím ďalej viac obľúbený Stig Henrik Hoff a tiež Potterovský Rupert Grint. I keď film vyzerá nízkorozpočtovo a odohráva sa skoro výhradne v chatke, dokáže zaujať či po príbehovej stránke, tak aj po tej hereckej. Na filme sa mi veľmi páčilo, akým smerom sa uberal a ako sa v podstate film otočil o 360 stupňov s blížiacim sa záverom. Zaujímavé bolo tiež sledovať, že tieto scény, ktoré nám režisér ponúkal sa odohrali aj v skutočnosti. Pre mňa veľké prekvapenie a skvelý filmový zážitok. (30.06.2015)

Spoiler: Námět samozřejmě zajímavý, ale vytěžit šel určitě lépe, než že si dvě skupinky vojáků budou hrát na co největší kretény, budou se donekonečna hádat o tom, kdo je za čárou, kdo má právo sedět u stolu a která strana jsou větší zmrdi, aby si nakonec zachlastali, spálili Mein Kampf a stali se nejlepšími kámoši pět minut předtím, než jedny odkrágluje - v dobré víře jednající - norskej partyzán, aby to těm druhejm mohlo být líto. (24.09.2012)

„Vraťte mi to, prosím.“ - „Musíme se postarat o oheň, zapalovač si nechám.“ - „Byl to dárek od táty k mým patnáctinám. Dal mi ho pro štěstí.“ - „Hodně štěstí, kapitáne. Až budeme odcházet, vrátím vám ho. Máte mé slovo…“ A slovo poručíka wehrmachtu má svou váhu. Anebo ne? Uvíznout v nehostinné, zasněžené, norské pustině bez zásob nevyvolává moc nadějí. Ale muset sdílet jediné místo, kde se dá nějak živořit, s nepřítelem, to už zní vražedně…Jak přežít s někým, s kým nejste schopni ani stolovat? Zápletka je jednoduchá, možná až prostinká na to, aby se kolem ní dal vystavět příběh o 90 minutách. Jenže tvůrcům se to podařilo. A přitom nemáte pocit nastavované kaše. Bavila mě atmosféra nedůvěry a napětí, kdy z jedné či druhé strany může přijít podraz. Stejně jako to pomalé navozování důvěry, respektu a postupně i přátelství. Jenže válka tam venku stále zuří a izolace nemůže trvat napořád…závěrečná pointa pak vyvolá požadované emoce. A já byl až na určité méně uvěřitelné detaily spokojen, takže za mě to budou solidní 4*. (23.01.2022)

Veľmi jednoduchým spôsobom a formou komorného príbehu opísaná nezmyselnosť vojny. Keby nebolo jej, mohli by všetci piati do sýtosti v tej chate vysedávať a debatovať hoci aj o ženách. Priateľstvo a ľudskosť sú predsa nad všetky vojny. Navyše v závere sa k príbehu pridali aj emócie, ktoré sa stali takou peknou bodkou za celým tým smutným osudom vojakov. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.03.2018)