Kříž cti

Drsné prostření norských hor, osamělá lovecká chata, tři sestřelení němečtí a dva britští letci. Toto jsou hlavní aktéři celého příběhu. V podmínkách netypických pro boj a nepřátelství dochází záhy k roztávání na obou stranách válečných soupeřů a počáteční odpor a pohrdání se začíná měnit na zájem a přátelství. Kdyby to celé byla jen vymyšlená pohádka, stejně bych Kříž cti považovala za jeden z nejlepších filmů s protiválečným poselstvím, to, že byl vystavěn na skutečné události, však jeho hodnotu ještě zvyšuje.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií (21.04.2015)

Až na ne moc dobře sestříhanou akčnější scénu na skále v úvodu se jedná o velice příjemné válečné drama, které je o to lepší díky faktu, že tam ani tak o válku nejde. Filmu dominuje pěkná výprava, takřka dobrodružná atmosféra a jednoduché, dalo by se říct až minimalistické ztvárnění. Hvězdu navíc za to, že zde nejsou Němci vykresleni jako ti nutně zlí. (13.02.2015)

Drsné norské podmínky, globální boj dvou zemí o potřebné suroviny, skupinový boj o přežití sestřelených pilotů. Pilotů, kteří nesdílejí stejné uniformy a nesdílejí stejné lidské hodnoty. Snímek, který zobrazuje, jak směšné je škatulkování lidí do určitých skupin, ať už národnostních či rasových. Poměrně slušné obsazení a skvělý náměť, jak jinak než podle skutečných událostí se řadí do dalších povedených filmů na téma 2. světové války. Pravdou je, že nelidské prostředí, nejlépe v mrazech, se z vyhřáté postele velmi dobře sleduje. Scéna, kterou lze vidět na obrázku, kdy Rupert Grint (Ronald Wiesly) "zpívá" Over the rainbow za svitu polární záře je minimálně čtyřhvězdičková. 68% 4* (19.10.2012)

Když bojujete o přežití v drsné norské přírodě, izolovaní od okolního světa, v jedné chatě s lidmi, které byste měli nenávidět, protože to tak nastavila válka, jenomže vám dochází dřevo na topení a nemáte co jíst.. je najednou to válčení a zabíjení tak absurdní a zbytečné. Takový dojem jsem měla z celého filmu, jakoby se nám snažil říct, že válka je prostě absolutní nesmysl. A já souhlasím. Pěkně se tu mimo to prolnul britský humor a nadsázka s německou posedlostí pravidly. Přestože jsem od počátku sympatizovala s Angličany (jak jinak), v závěru se pravděpodobně nevyhnete i soucitu s "nácky". Na každé straně byli dobří i špatní lidé a tak to bylo, je a bude vždycky. Svět prostě není černobílý. Jinak musím pochválit Ruperta Grinta, i za jeho naučený liverpoolský akcent (asi jsem první, která jej umí ocenit). Vcelku se vyvedl. Herecké výkony v normě, žádný oscarový výkon se nekonal, jak byste asi u sezení a kecání v chatě čekali. Je to určitě sympatické dílo, ale podruhé by mě to dost možná nebavilo. (20.08.2014)

A tak jo, i takové filmy jsou potřeba. I když v Šíleně smutné princezně to vyřešili během sekundy replikou: "Toho se neboj, to je jen nepřítel." Poněkud mi vadilo, že nedošlo na ideologické roztržky - zvlášť mladý Němec s Mein Kampfem v ruce se k tomu vhodně nabízel. Nějaká ta moudra, jak jsou ty války na prd, my jen odřeme hubu a chcípneme, přitom proti sobě nic nemáme, a potentáti nahoře si rozdělí území a suroviny. Chybí tomu větší drama v charakterech postav, něco, co by člověka drželo přišpikovaného k obrazovce vnitřním dramatem. Konec je pak takový do ztracena. (18.03.2013)