Nenávist

Přijde Žid, Arab a černoch do baru... a než se barman zeptá, co chtějí, pravděpodobně někoho urazí, něco ukradnou, něco rozbijou a někoho zmlátí. Syrové sociální drama raných devadesátek bez kudrlinek, ale těžko se mi najíždí na potenciální "ACAB linku", když sledujeme vlastně tři solidní vymaštěnce stojící v opozici údajně zkaženého systému, lhostejno, jak je měl determinovat a společensky "viktimizovat". A když kromě nich onu "lidskou tvář" vlastně získává i řada obyčejných policistů. Veškerá morální dilemata pak zjemňuje a nebo spíše komplikuje snaha o férovost vyobrazení a výrazná komediálnost snímku. Po herecké a formální stránce jinak výborný film. (17.10.2022)

Co je tohle za intošskej film. co mi má dát se dívat na bandu sociopatů, co nemají nic lepšího na práci než se celý den flákat a buzerovat jeden druhého, všemu a všem nadávat ... ?!! hlavně, že je to černobíle natočeno, aby ten artovej styl vynikl.... Sledování těchto typů filmů považuju za naprostou ztrátu času. Nepobaví, neinspiruje, nevzdělá. (15.05.2020)

La Haine je svojim spôsobom proroctvo Francúzka ktoré sa bohužiaľ splnilo. Spolužitie rôznych etnických skupín a národov je už dneska vo Francúzku a hlavne v Paríži, kde je situovaný aj dej tejto snímky, je samozrejmosťou. S neprispôsobivými, teda s občanmi ktorí sa nechcú zaradiť do systému iba z neho profitovať, alebo iba s veľmi chudobnými prichádzajú problémy, nepokoje a v neposlednom rade konflikt záujmov. Ľudia vychádzajú do ulíc, demonštrujú a násilie na seba nenechá dlho čakať. Úvodné minúty snímky patria autentickým záberom z takýchto nepokojov, zo začiatku som si myslel, že pôjde o nejaký dokument či čo, no keď sa na scéne objavil skvelý Vincent Cassel a čierno-biela kamera začala predvádzať krásne zábery, bolo mi hneď jasné, že toto je presne moja šálka kávy. Dej nás vtiahne nemilosrdne do súkromia troch kamarátov, ktorý žijú na hrane zákona, jeden beloch, jeden arab a jeden černoch. Svoj bezcieľny život nežijú skôr prežívajú zo dňa na deň. Snímka to zachytáva doslova ako z minúty na minútu. Blúdia uličkami mesta, nadávajú na systém a snažia sa nejako prežiť. Nemám nič čo by som tejto snímke mohol vytknúť. Malo to úžasný minimalistický príbeh ktorý bol plný emócií, kedy sa poukazovalo na to, že to čo sa môže zdať na prvý pohľad dobré môže byť niekedy horšie ako to čo sa javí od začiatku ako zlé. Polícia či zákon. Viac takýchto umeleckých filmov plných anarchie. (18.03.2017)

Le monde est à vous. Protagonisté nepřemýšlejí nad tím, jestli je to jeden den z tisíců, nebo ten poslední z tisíců a tím je divák, který tuší, proti nim v jisté výhodě, protože se může pohledem „zvenčí“ zaměřit na příčiny vedoucí k následkům.. Pure urban cinema, kterou v posledních letech francouzští tvůrci na poli tématu marně nahánějí. Poslední záběr, tedy spíš poslední zvuk, vás možná nechá v nejistotě, ale spirále nenávisti je naprosto jedno kdo. Pro ni je důležité, že může přidat na rychlosti.. Le monde est à nous.. (13.01.2023)

Až tak drsní mi tí parížski výrastkovia neprišli. Skôr len nahnevani, zmetení a hlavne ukecaní. V hociktorom americkom gette by boli zjedení behom pár minút (viď Boys n the Hood, Juice, Trespass) Na 4 to len tak tak vytiahol vycibrený vizuál. Scéna pred zrkadlom je skvelá. Keď som zistl ako ju točili, musel som sa smiať, že ma to nenapadlo samého. V jednoduchosti je krása. Kassovitz si získal moju pozornosť. Som zvedavý na Purpurové Rieky. (16.02.2014)