Do Říma s láskou

Vzpomínám si, když jsem před lety natrefila na nějaký film Woodyho Allena, říkala jsem si páni! Tohle je komedie? Co je na tom tak senzačního? Jenže jak šel čas a já viděla víc a víc filmů tohoto něžného neurotického zmatkaře, zadral se mi tak nějak po kůži. Dnes můžu říct, že mě baví, inspiruje a že mu rozumím, byť jsou jeho filmy ryze americké ... :o) Dokáže si vybrat téma i herce a přesně ví, jakou atmosféru chce navodit. Dokáže napsat dialogy, ale zárověň herci pod jeho vedením hrají i mimikou. Ano, tenhle kousek mě potěšil, osvěžil a přinesl mi kousek moudrosti zajímavého filmaře, herce, reřiséra, scénaristy, milovníka žen a dobré muziky. Howg! (13.08.2018)

Woody Allen není moje krevní skupina, přesto jsem našel odvahu a kouknul na jeho putování, tentokráte, Římem. Bohužel jsem se chvílemi docela povážlivě vrtěl a jednotlivé příběhy, které jsou sice milé, mě zase tolik nezaujaly. Přemýšlím že další jeho snímek raději vynechám, protože si tento velikán světového filmu nezaslouží abych mu snižoval hodnocení. 45% (24.11.2012)

Faktem je, že Do Říma s láskou je spíš takový úsměvný, pohodový a nenáročný „romanťák“ než komedie s výbornými dialogy přerůstajícími do památných hlášek (na co je Allenův fanoušek normálně zvyklý, a proto může být tímto filmem zklamán). O humor se tu od začátku starala téměř výhradně linie se samotným Woodym (sprcha na pódiu mě spolehlivě sundávala, opravdu libový nápad!), na ty ostatní jsem se naladil až v průběhu snímku, tedy na všechny kromě té s Ellen Page, u které jsem se nudil, a do struktury vyprávění mi vůbec nezapadala. Vzhledem k ohlasům jsem čekal raději pouze průměrnou podívanou a tu mi také vrchní Neurotik naservíroval, takže za mě to budou lepší 3*. „Pane Bože! Syn je komunista, táta hrobník a máma bude mít asi lepru?“ (15.08.2013)

Nízke hodnotenia svedčia asi len o tom, že keď Woody Allen na sklonku svojej kariéry (prial by som mu ešte aj 100 rokov ale vek nepustí) natočí komédiu v ktorej si robí srandu sám zo seba, z postáv, aj z divákov, podaktorí sa skryjú za svoju konvenčnú predstavu o tomto absolútne nekonvenčnom režisérovi a myslia si, že nie je chyba v nich ale v ňom. Ja som sa náramne bavil a vôbec som nepochyboval. To Rome with Love v Allenovej tvorbe zastáva dôležité miesto, bez ktorého (by) bola vo filmovej recesii veľká medzera, o ktorej sme doposiaľ ani nevedeli. (28.12.2012)

Přijde s věkem moudrost nebo vyčerpání? Jak kdy, Woody, jak kdy... Naštěstí mě má soudnost neřadí k zmanipulovatelnému davu, ze kterého si zde mistr utahuje, proto nemohu, než odečítat hvězdy - za kudrnaté jelito Eisenberga, afektovanou Page, neživého Baldwina, lacinou Cruz i odbytou návaznost jednotlivých příběhů na krásy a historii Říma, až mně zbývají jen dvě - za kratičké mezihry v táhnoucí se vatě a Allenova neurotického ducha, kterého mám, hned za vtipem, na jeho filmech nejraději. (27.08.2013)