Casa de mi Padre

Práh trapnosti mám od ostatních lidí posunutý asi tak, jako Rocky práh bolesti. Ale tohle je prostě moc. Ferrell natočil film, kde mu očividně úplně nejvtipnější přišlo to, že je to celé španělsky. Vlastně to působí jako parodie na výukové video španělštiny, i když záměrem byla očividně parodická pocta mexické popkultuře... a musím říct, co se týče té výuky, ač španělsky neumím, po dvaceti minutách filmu bych to zvládl i bez titulek:). Jinak se jedná o sled scének dotažených maximálně za hranici trapnosti, kde vždy, kdy by měl nastat střih, následuje ještě půlminutový záběr. Hodnotím tak nízko, jelikož jsem byl u promítání očividně málo zhulený. Pokud si schováte tuto "perlu" na půlnoční projekci na nějaké párty, či na Silvestra, budete hodnotit možná ve zcela opačném hvězdičkovém spektru:). (05.12.2012)

Že je Ferrell slizký, trapný kokot, se člověk přesvědčí, kdykoliv píchne se zavřenýma očima prstem do čehokoliv z jeho "filmografie". A nový přírůstek jeho žumpoidní sbírky rozhodně není výjimkou, která by potvrzovala pravidlo. Je to pravidlo samo. Asi to měla být suchohumorná parodie na Rodriguezovy filmy a mexické telenovely. No, parodie... U parodie by jeden očekával, že se bude smát a tak... Nebo byl ten humor natolik suchý, že se mi to přes mé rozpraskané rty a žízní nateklý jazyk jen nepodařilo? Strašně bych teď chtěl pochopit ty pětihvězdičkové hodnotitele a vědět, co mi to vlastně uniká. Třeba to bude jen tím, že jsem neviděl Esmeraldu až do konce, protože mi to psychiatr zatrh, jakmile jsem jsem si začal žehlit puky na riflích a samovolně pofňukávat nad tím, že se ten salám v ledničce musí cítit strašně opuštěný bez jiných uzenin, anebo je to proto, že mi nebylo shůry dáno to umění naladit se na stejnou vlnu slaboduchosti, idiocie a debility jako ostatním výjimečným jedincům. (12.07.2012)

[imdb: 5.5/10] | me: Je to špecialitka aká sa len tak nevidí... Je to prepracovaná žánrovka, ktorá presne spĺňa svoj účel. Je ťažké popísať pojmami o aký štýl filmu sa jedná, ... je to hlavne pocta všetkej vernej mexickej (El Mariachi style) klasike vzdávajúca holt všetkým črtám a špecifikám spôsobom tak verným, že poteší každého fajnšmekra. Tento film nie je komédia ala Ferell, je to tribute ... a kto to nepochopil, tak nech si svoj komentár nechá pre seba, pretože tento zjav nie je možné štandardne hodnotiť. :) Tú eres igual que tu madre, un corazón grande pero simple. Usted no me puede ayudar, necesito a alguien inteligente, y si usted fuera inteligente sabría que eres tonto. (20.11.2012)

Komediální parafráze výhradně mexických žánrů (soap opera, western, Rodriguezova série o Mariachim) dopadla na výbornou. Nesnižuje se totiž k lacinému zesměšňování, na své imitované vzory je naopak Casa de mi Padre patřičně hrdý. Narozdíl od Rodriguezových pokusů, které by se tolik chtěli podobat, ale spíše než řadovým kusem jsou spíše jen matnou připomínkou toho, čím žánr byl, Casa de mi Padre si v sobě skutečně nese esenci toho, čím vyjmenované žánry vynikali. Samozřejmě, že postup přesné kopie je metoda vrtkavá (viz. napůl úspěšný Black Dynamite), ale Casa de mi Padre kupodivu v tomhle směru funguje bez sebemenšího zaváhání. Will Ferrell vyjadřuje ve španělštině a s kamenným výrazem svou lásku k mexické půdě a svou oddanost, vzniká tu hned několik vztahových trojúhelníků, většina postav si na bedrech nese trnitou minulost a celé je to tak okouzlujícím způsobem patetické, přepjaté a s tak cheesy dialogy („Some things are beyond saving“), že se nelze přiblble neusmívat. Ke všemu, veškerá více či méně parodická narušení smrtelně vážné rodinné tragédie jsou zcela v souladu s vyzněním snímku, ať jde o momentální rozpoložení postav (skvělá hudební intermezza), prostředí (přiznaný ateliér v exteriérových scénách) či mytické tvory (tvář bestie, jež je odrazem hrdinovy bouřlivé duše, osvětlena plápolajícím ohněm). Více fórů už neprozradím, budete-li naladěni na stejnou vlnu, přijdete si na ně rádi sami. (25.07.2012)

Tak na mňa takýto humor výborne funguje. Osloviť Ferrella na tento typ spolupráce bol super nápad. Všetky tie silné emócie, geniálne paródie na latinsko-americkú kinematografiu - počnúc espaňa hitmi cez dramatickú mimiku a gestiku a dej samotný...výborný nápad, ktorý svedčí o tom, že v jednoduchosti je krása. (16.01.2013)