Candyman 2: Sbohem masu

Keby neexistoval prvý Candyman, možno by som dal tri hviezdy. Ibaže on existuje a toto je jeho paródia. Z temnej mestskej legendy opradenej tajomstvom sa stala "mytológia" hodná Twilightu a z tej úžasne postavy, ktorej by sa báli aj cenobiti, sa stal obyčajný šašek so zlomeným srdcom. Šašek, ktorý sa kedysi dávno zaľúbil do nesprávnej ženy a doplatil na to. Flashbacky do jeho minulosti sú vlastne vôbec tým najhorším na celom filme. Nielen, že čo do výpravy pôsobia hodne televízne, ale ešte smiešne. Oni mu režú ruku, on kričí, oni sa smejú; všetci zle hrajú. Okrem toho (aj keď si myslím, že Candymanová minulosť by mala zostať nedotknutá), dalo sa to natočiť brutálne a krvavo, a toto bol vážne čajíček. A herci, logika atď, to je škoda reči, no pri filme s tak dobrou myšlienkou, príbehom, hlavnou postavou, jej pekelným predstaviteľom a geniálnou ústrednou melódiou, som ochotný mu to odpustiť. Nemôže ale dehonestovať originál a bohužiaľ presne to on robí. Smutný koniec legendy. (15.10.2012)

V původním filmu pouze načrtnutá legenda získává jasné obrysy a ve flashbacku se dozvíme jak to všechno s Candymanem alias bývalým černým otrokem Danielem Robitaillem bylo. Zaplnění prázdných míst strašákova příběhu je však jediným výraznějším pozitivem. Dvojka pouze recykluje stejný obsah a téměř veškeré tajemno vniveč se obrací. Atmosféra prvního dílu, navozená zejména skvělou kamerou, se vytratila a zůstává jen průměrné béčko se vzdychajícím Tony Toddem, charisma zlého hajzla mu díkybohu zase nechybělo. Překvapivě za tři háky. (22.10.2015)

Neuvěřitelná blbost a ztělesnění snahy ždímat úspěšného předchůdce :). Vlastně to asi ani jinak nešlo, když Candyman nemůže mít smysluplné pokračování, protože prostě skončil uzavřeně. Co na tomhle hlavně nudí je snaha opisovat i kostru děje, kterej je podpořenej úplným nepochopením a předěláním candymana, ze kterýho je teď prostě tuctovej zlej duch. A jediná možnost, jak přeprat tuctového zlého ducha, je napsat tak hloupé vyústění a umělou předcházející zápletku, že prostě Candyman v šoku zapomene, na které ruce má hák, a facepalmem si přivodí zranění neslučitelná se životem. Přinejmenším do třetího pokračování. (18.04.2013)

Najmä vďaka charizmatickému Tony Toddovi solídne pokračovanie, v ktorom sa súčasnosť v New Orleanse prelína s občasnými retrospektívnymi pohľadmi na trpký životný príbeh otroka Daniela Robitailla a jeho premenu na desivého Candymana. Niektoré pasáže sú tak trochu nudné, no vždy keď sa na scéne objaví Candyman, tak je o zábavu prakticky hneď postarané... (07.06.2010)

Překvapivě mi to sedlo víc než jednička. Jako jo, námět je naprosto stejný a žádných jiných zvratů se stejně nedočkáme, ale dvojka mi připadala víc atmosférická, svižněji utíkala a i postavy mi tu byly sympatičtější. Jen ty lekačky mi zde přišly zbytečné, nefungovala ani jedna a jelikož je Candyman (nejen dvojka, ale i jednička) založen hlavně na atmosféře, tak se to mohlo obejít bohatě bez nich. Taky mě potěšilo, že zde bylo vidět, jak Candyman vznikl a jenom se o tom nemluvilo. Objektivně je to za silné 3*, ale jelikož se dvojka (díky Bohu!) vyhnula tomu typickému kýčovitému hororovému konci, nakonec ty hodně slabé 4* dám, jelikož horor to byl příjemný. (22.03.2020)