Režie:
Ralph NelsonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrají:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (106)
Spíš psychologické drama než sci-fi. Můžeme vyzvednout originalitu, protože filmy s podobným námětem - Čas probuzení nebo Kytička pro Algernona byly natočeny až mnohem později. Herecké výkony byly výborné, ale děj byl pro toho, kdo nečetl knihu trošku nekompaktní. Na tomto smutném a emocionálně působivém snímku mi připadalo nevhodné a zbytečné dělení obrazu, které se mi třeba líbilo u filmu Letiště. Vize budoucnosti, kterou Charly nastínil na vědeckém sympóziu byla velmi předvídavá, když uvážíme rok vzniku filmu. Posílení inteligence zásahem do mozku v budoucnu určitě přijde, jen aby už nebylo pozdě, protože mnozí by to potřebovali už dnes. Rozhodně si budu muset přečíst knihu. ()
Prvá polovica je umiernený Tom a Jerry, ale chvíľami sa zdalo, že z toho môže byť v Charlyho byte pekná mela ako v animovanom seriáli. Lenže potom dôjde koperácii a sme zrazu vo vážnej psychologickej dráme. To myslím v plnej vážnosti, pretože od plného hodnotenia nebolo ďaleko. Skvelý výkon Cliff Robertsona a dokonalé hrátky s obrazom. Film o osamelosti jedinca, ktorý na istú dobu našiel svoje šťastie. Môže to kadekomu pripomenúť Awakening, ale Charly je omnoho umiernenejší a subtílnejší film. 90% ()
Když jsem byl kluk, líbilo se mi, že se z idiota stal nadprůměrně uvažující člověk. Po těch letech jsem si zapamatoval neúnavnou snahu Charlyho porazit myš v závodu v bludišti. Takhle jsem to prezentoval své starší dceři. Nakonec ji to moc nebavilo a to pro ty prvky, které jsem si nezapamatoval. Po těch letech mi připadalo, že se dívám na jiný film. Takže abych ten neurazil ten film a ani náctiletého sebe, dávám univerzální tři hvězdy. ()
Zaujalo mě to natolik, že jsem si hned přečetla i povídku Růže pro Algernon a je zajímavé, že zatímco v předloze se více tlačí na city v závěru, u filmu je to naopak a i když bych klidně ustála i chladnokrevnější konečné Charlyho řešení, líbilo se mi obojí. Jediné co jsem moc nepobrala byla ta filmová okýnka asi tak v polovině snímku, ale naštěstí to nemělo dlouhé trvání a hádám, že v těch šedesátých letech se to považovalo za inovativní filmařský postup. Jinak mi to svým tématem připomnělo nedávno viděné drama Čas probuzení - stejná tragédie člověka, kterému věda poskytne na čas naději na plnohodnotný život, aby o něj vzápětí s plným vědomím nevyhnutelného přišel. A z reálné zkušenosti vím, že Charlyho obvinění: "Proč by lidi ani nenapadlo smát se tělesně postiženému, ale klidně si utahují z mentálně retardovaného člověka?", zdaleka není jen otázkou minulosti. ()
Before Rain Man, before Forrest Gump, there was this man. Charly. Cliffa Robertsona si budu vždy pamatovat jako strýčka Bena ze Spideyho. Charly v podstatě neobsahuje nic z toho, co si jistě spousta z Vás představuje pod pojmem sci-fi. Jedná se o nenápadný, civilně zpracovaný snímek, kde vědecko-fantastický námět funguje spíše jako podklad. Ale funguje velmi účinně a ukazuje možnosti a nebezpečí vznikající při hrátkách s lidskou myslí. ()
Galerie (33)
Photo © Buena Vista Pictures
Zajímavosti (7)
- Snímek Charly je adaptací povídky Daniela Keyese "Růže pro Algernon" z roku 1959, později přepracované i do románové podoby. (Karlos80)
- Cliff Robertson obdržel za roli honorář 25 000 amerických dolarů. (Skylla66)
Reklama