Sedm psychopatů

[imdb: 7.5/10] | me: Film, ktorý sa nezvládne udržať v stanovených hraniciach svojho štýlu a prejde až do nezmyselnej absurdity. Všeobecne mi vôbec takéto "crazy" vyvrcholenia nevadia, ale v tomto prípade mi to neprišlo vôbec vhodné. Chcelo by to trošku ubrať na absurdite a netlačiť až tak na pílu. Celkovo to má však zaujímavú koncepciu a vďaka hereckému obsadeniu aj vtipné drsnú atmosféru. Ja by som však v tom závere trošku ubral a nechal tak filmu vystavanú dôstojnosť. Proste ten prehnaný (už moc nezmyselný) záver ma rozladil. You didn't think I was what? Serious? You think I'm not serious just because I carry a rabbit? (19.01.2013)

McDonagh si ukousnul až příliš velké sousto a po geniálně jednoduchých Bruggách přináší snímek, který se chvílemi dost ztrácí ve své vlastní podivnost a komplikovanosti. Herecky je to samozřejmě parádní, Rockwell zde zase naprosto ruluje a hlášek a památných momentů zde každý dostane dostatek. Linie o psaní scénáře ale většinou moc nefunguje a celý film se díky ní malinko rozpadá. 70% (07.02.2013)

Masakr za tónů country písniček./// Woody Harrelson je boží, i když se opakuje. McDonagh napsal a natočil film, ze kterého potenciál přímo stříká, bohužel jej ale nevyužil, takže skvělé momenty střídají nudné pasáže s místy samoúčelným násilím, které prostě není vtipné. Své diváky si to však určitě najde (pokud se smějete hlavě, která se rozprskne po rozstřelení brokovnicí) a pár scén má zaděláno na to, aby se staly kultovními. Bohužel však nadsázka není z Psychopatů vždy tolik patrná a ani vynikající herci nezachrání nesoudržný scénář. A finále je natahované. 65 %. [Kino] (14.11.2012)

Hlavní voříšek filmu je originalita, ta se musí každopadně ocenit. Některé scény byly hodně smíchové a třeba záverečná odvyprávěná přestřelka na hřbitově by sama o sobě byla na pět hvězd. Ovšem podle mýho se tvůrci tak moc soustředili na originalitu až filmu chybí taková ta lapačka koulí co chytne a po celou stopáž nepustí. (11.12.2012)

Když se před časem v kinech objevil snímek V Bruggách, jednalo se o vzácný případ, kdy se filmová kritika shodla s filmovými fanoušky na mimořádných kvalitách díla a zrodil se film, kde v úzké symbióze funguje jak zábavná složka filmu v podobě černohumorné gangsterky s charismatickými postavami z podsvětí, tak i dramatická existenciální rovina, která posouvá tenhle kousek až k oblasti filmového artu. Jméno režiséra se stalo pojmem a jeho ego očividně posílilo, protože Sedm psychopatů je na první pohled ambiciózní kousek, ze kterého sebevědomí a očekávání úspěchu jen čiší. Jenže na rozdíl od Brugg tady funguje pouze první rovina - rovina ujeté kriminálky s bizarní motivací (anti)hrdinů, děsně cool postav a černého humoru založeného na násilí. Sedm psychopatů se veze na vlně, kterou v 90. letech odstartoval fenomenální úspěch Pulp Fiction. Martin McDonagh vlastně natočil film tarantinovější než sám Tarantino. V Bruggách zasadil své postavy do reálného prostředí a obdařil je logickou motivací, tady jde na první pohled o umělý scénáristický konstrukt, kde to skřípe a drhne, kam se podíváš. Samozřejmě pokud všechny postavy představují ukázkové psychopaty, můžete všechny scénáristické kotrmelce a přešlapy omluvit tím, že od bandy psychopatů se přece nic jiného čekat nedá. Ale s touhle berličkou se nespokojím. Hrátky s žánrovými pravidly předvedl na mnohem kultivovanější úrovni už Altman ve svém Hráči, takže nemám důvod s hodnocením jít výš než na 2* - a to se snažím narozdíl od komentáře v hodnocení Sedm psychopatů nesrovnávat s Bruggami. A naopak se snažím tenhle film vnímat výhradně jako komedii, protože v poloze dalších dvou žánrů, tedy krimi a dramatu, osudově selhává. Martin McDonagh si sice ani tentokrát neodpustil pokus o scénu s myšlenkovým přesahem, ale vzhledem k celkovému charakteru dílka působí spíš cizorodě a bez katarze - viz završení životní pouti zabijáka Vietkongu. Celkový dojem: 45 %. Pokud ale máte rádi hlášky, prostřelené hlavy a přehrávající dobře se bavící herecké hvězdy, nebudete zklamáni a můžete jít s hodnocením výrazně výš. (12.02.2013)