Sedm psychopatů

Žádné druhé Bruggy se rozhodně nekonají, ale to jsem ostatně ani nečekal. McDonagh vyměnil inteligentní černohumornou rozprávku o lidské povaze a cti za postkulturní necenzurovaný výplach trochu ve stylu Pulp Fiction, rozšířil ho o několik pikantních příběhových odboček a zahrnul do něj několik nezapomenutelných postav, které dokáží člověku opravdu nepěkně zatopit, když je zrovna nějak namíchnete. Sedm psychopatů má ale s Bruggami pár věcí společných. Předně je to naprosto skvělý casting, zahrnující již tradičně labilního Farrella, svérázného Sama Rockwella, jenž byl asi neplánovaně největší hvězdou snímku, psychopatického gangstera Woodyho Harrelsona, který je pro svého pejska schopen čehokoli, a mého favorita Christophera Walkena, který opět ukázal, že do starého železa ještě určitě nepatří. No a pak je to samozřejmě skvělá McDonaghova režie, která dodává každému záběru svěží nádech a nějak záhadně dokáže vnést do ryze absurdního vyprávění notnou dávku lidskosti a vzbudit u diváka jistou spoluúčast s osudy našich hrdinů. Ta poslední hvězdička nakonec unikla vinou závěru, v němž bylo jednání některých postav skutečně silně filmové a nepochopitelné (to bylo sice v Bruggách taky, ale podáno neprosto nezapomenutelným a filmařsky nápaditým způsobem). I když je pravda, že v momentě, kdy Rockwell líčil u ohně vysněnou závěrečnou přestřelku, o plném hodnocení jsem nepochyboval. Každopádně McDonagh opět výrazně zabodoval a vzhledem k tomu, že je ještě poměrně mladý, máme se od něj v budoucnu jistě ještě na co těšit. 4.5* (19.01.2013)

Ten tarantinovský styl mi zprvu neseděl a hrdinové mi přišli trochu moc okázalí lúzři. Ale jak se postavy a vztahy postupně prohlubovaly, z wannabe excentrické blbiny se začal stávat příběh se srdíčkem, hravý, překvapující, vtipný a dojemný. A s moc fajn herci, z nichž mě nejvíc bavil walkenující Walken. (19.03.2022)

Bruggy byly magičtější, atmosféričtější, celistvější, ale já mám pro tyhle úletový meta bizárky prostě slabost. Brutalita, černočerný humor, psychopat kam se podíváš a neustálá sebereflexe prostřednictvím postavy scenáristy Martyho (výborný Farrell, kterému budiž odpuštěna letošní zbytečnost Total Recall) a jeho scénáře k Sedmi Psychopatům. Jo, hlavní postava filmu píše scénář k filmu, ve kterém vystupuje. Čímž je řečené úplně všechno. Na jednu stranu je to tak trošku krytí si vlastních zad (v takovém filmu se může stát jakákoli pitomost, všechno se dá okecat). Na druhou stranu je to příležitost utrhnout se scenáristicky ze řetězu a vyblbnout se. Napsat a natočit nápaditou, originální srandu. Což se do velké míry podařilo. McDonagh je borec. (01.12.2012)

První, co mě napadlo po doznění závěrečných titulků bylo "Tak tohle bylo ONO?" V hloubi duše jsem věděla moc dobře, proč se shlédnutí obávám jako čert kříže.. Je to přestylizované, překombinované, "převrstvené", přetarantinované. Srovnání s Tarantinem je bohužel skutečně na místě a to u mě znamená více otravných povzdychů a protáčení očí v sloup. Na druhou stranu.. první polovina je vážně jízda s nádechem originality, která o to víc potěší právě proto, že si dělá srandu z vyždímaných hollywoodských scénářů a zároveň sama ze sebe. Farrell je sympaťák a Abbie Cornish bylo až trestuhodně málo, zbytek obsazení mnou nijak nehnulo. Zhruba ve druhé polovině se film přehoupne do nudného kafrání v poušti, které paradoxně zdárně vystihl svou hláškou Billy - Rockwell ("No shoot-outs, no pay-offs. Just human beings talking." - "What, are we making French movies now? That sounds like the stupidest ending."). Škoda, snad kdyby se autor zaměřil více na hlavní příběh, než na linie okolo a snahu vymyslet kultovní hlášky století... (Mimochodem, ta vyšla vniveč). (22.04.2013)

"Ra -ta-ta-ta, bum, bum, bum! Je v tom spústa emócií..." V časopise Cinema vyšla tomuto filmu slušná recenzia s prirovnaním k Tarantinovkám. To ma dosť navnadilo, ale výsledok ma celkom neuspokojil. Príbeh dokopy nič moc, ale tvári sa strašne cool. Je takmer isté, že po pár dňoch či týždňoch (ako kto) nebudete vedieť o čom to vlastne bolo. Snaha o drsnosť, čierny humor a nejakú tú "Tarantinovosť" je jasná, ale celý film je skôr zlepencom niekoľkých dobrých momentov i zopár drsnejších a nepredvídateľných. Kúzlo tej hry s postavami sa časom vytratí, pretože si na to divák rýchlo zvykne. Odstreliť staršiu dámu, či psa, podrezať si hrdlo ...za pár minút vám to bude pripadať normálne a psychopati vás už nemajú čím prekvapiť. Keď sa do filmu zažeriete priveľmi, tak sa z vás pravdepodobne stal ôsmy psychopat...60%. (26.04.2013)