Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (82)

Sugar67 odpad!

všechny recenze uživatele

Až doteď jsem si myslel, že "nejchytřejší" člověk na světě je Horacio Cayne (nebo jak se píše), ale koukám, že jim nesahá ani po kotníky. Chytřejší lidi jsem v životě neviděl. Film není ničím jiným, než reklamou na německo! Ale aj ta reklama mi přijde jak reklama na dámské hygienické potřeby - totálně stupidní. Mám rád mystery a dobrodružství, ale toto... ()

deep odpad!

všechny recenze uživatele

Je zábavný sledovat jak se němci snaží uplácat cosi, ale když ono to zoufale nefunguje. Určitá naivita a brakovitost, která je u Indyho zábavná, je tady jen trapná, herci nehrají (ne žeby měli co hrát), scénář je vyloženě blbej a krade kde může. A tak jediné pozitivum, které mi tento podařený kousek přinesl, je poznání, že v Německu mají pěkně a stálo by za to se tam někdy mrknout. ()

Reklama

mh.mail 

všechny recenze uživatele

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()

Hennes 

všechny recenze uživatele

Kopí osudu, léta ukrývané z důvodu své velké moci, se stává hlavní cílem dobrodružné výpravy v tomto snímku. Důmyslně nedůmyslné skrýše a hádanky, se střídají s komičností scén jako nechtěná účast na místní svatbě, kde jsou hlavní hrdinové dokonce oblečeni klasicky "bavorsky". Holt musíme vidět odkud v tomto snímku vítr vane. Indiana Jones to samozřejmě není, ale zkouknout se to dá. Je to stále ve stylu předchozího německého snímku ŠIFRA KARLA VELIKÉHO, ve kterém se mimo jiné rovněž objevili Fabian Busch i Bettina Zimmermann. Ta je mimochodem na tom večírku v těch červených šatech opravdu k "nakousnutí". ()

Jirkacek 

všechny recenze uživatele

Kopí osudu mně v žádném případě nemohlo zklamat, neboť jsem již předtím viděl podobné filmy s názvem Šifra Karla Velikého a Jantarová komnata se stejnými aktéry a herci, takže jsem věděl, co můžu očekávat. Tento film se stal druhým dílem ze zmíněné trojice a tak jsme již dobře znali Eika Meierse, historika a archeologa, kterého si zahrál jiný herec než v prvním díle a to Kai Wiesinger. Ten se sblížil s historičkou Katharinou Bertholdovou, kterou si zahrála podmanivá Bettina Zimmermann. Třetím do party byl chytrolín Jusus aneb Fabian Busch, dávný přítel Eika, který se s nimi opět zapojil do hledání legendární předmětu. Tím tentokrát bylo kopí osudu, jímž měl římský voják tradičně nazývaný Longinus probodnout bok ukřižovaného Ježíše Krista. O něj však usilovala také zločinecká banda, kterou si najal bohatý baron von Hahn v podání stárnoucího Jürgena Prochnowa. Kopí mu měl najít namachrovaný chlapík v drahém obleku a málo inteligentní karatistka, přičemž oba neváhali použít násilí pro získání dotyčného předmětu. Mne tyto honičky a pátračky po ztracených artefaktech hodně baví a i když tento německý film nikdy nebude stejně dobrý jako americký Lovec pokladů či Indiana Jones, zklamaný jsem rozhodně nebyl. Snímek Kopí osudu nás zavedl třeba na nádherný vyhlídkový skalní most Bastei, který jednou z největších dominant a symbolů Saského Švýcarska. Zde Eik a Katarína hledali ztraceného nadřízeného profesora Bachmana a namísto něj našli tajnou laboratoř slavného Goethea, který ukradl Napoleonovi kopí z jeho držení a ukryl jej tak, aby nepadlo do nepovolaných rukou, protože jeho držitel měl velkou moc a štěstí. A tak se pustili do pátrání po kopí a Bachmanovi, přičemž zažili velké dobrodružství. Úplně jsem hltal scény v kryptě, kde byl pochován německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik Friedrich Schiller a jemuž chtěli ukrást jeho lebku. Později jsme se přesunuli na jiné krásné místo v Německu, kde jsme navštívili místo poblíž našich hranic, těsně vedle starobylého Řezna neboli Regensburgu. Obdivoval jsem památník s vikingským názvem Walhalla, který nechal postavit dědeček šíleného krále Ludvíka II. - Ludvík I. Bavorský. Ano, i sem bych se chtěl někdy podívat, stejně jako do Berlína, kde bylo celé pátrání završeno. Abych se jen nerozplýval, tak bych tvůrcům vytkl až příliš málo uvěřitelné náhody a moc složité objevení tajemných zákoutí a komnat na místech, kde přes tisíc let bylo tolik lidí, kteří byli asi slepí, že nic nenašli. Bylo to sice úsměvné, ale když vezmu v úvahu, že se jedná o TV film, musím smeknout klobouk, že oněch 114 minut uteklo jako voda a vůbec jsem se nenudil. Ano, byla to laciná zábava, ale lepší než jakože umělecky kvalitní snímek který by mne nudil. Každopádně si u mne Kopí osudu vysloužilo tři kopinaté hvězdy ***. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama