Režie:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (více)Obsahy(1)
Miloš Forman byl u filmu a televize „mužem desíti řemesel“, než dostal možnost natočit svůj první polodokumentární film Konkurs složený ze dvou částí – stejnojmenného Konkursu o výběru nové zpěvačky divadla Semafor a Kdyby ty muziky nebyly o Kmochově kolínské dechovce. S Kolínem zůstal Forman spjat i ve svém následujícím hraném debutu Černý Petr. Nejen, že se příběh odehrává v onom svérázně krásném polabském městě, ale jednu z hlavních rolí v něm vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky Jan Vostrčil. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Neobvyklá autentičnost příběhu je dána i obsazením hlavních rolí – šlo většinou o neherce (vedle Jana Vostrčila to byl především Ladislav Jakim v titulní roli, zpěvák Pavel Sedláček a Pavla Martínková). Nezapomenutelný je však i Vladimír Pucholt v roli zednického učně, jehož nenapodobitelné „ahój“ mezi mládeží tehdy takřka zlidovělo. Do té doby nezvyklá pravdivost právem přitahovala pozornost domácího i zahraničního publika a svému tvůrci přinesla řadu uznání a poct. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (400)
Po každém dalším snímku z Československé nové vlny se ve mně zvedá údiv, jak je možný, že jsme nevyhynuli. *** K Černému Petrovi se mi ještě váže zábavná vzpomínka z vejšky, kdy na koleji spolužák na jednom večírku zamilovaně vysvětloval indickým a korejským studentům principy ČNV, což kulminovalo tím, že si všichni plácli, že se ihned podívají na Černého Petra s tím, že já, kterýžto jsem o sobě rozhlašoval, že dělám titulky k seriálům, to budu simultánně překládat. Erasmáci pobrali chipsy, basu piv a nadšeně se rozesedali po místnosti v očekávání komedie, kterou jim tehdy spolužák (snad Miloš?) slíbil. Někdy kolem dialogu "Shall we dance?" "But there's no music." "Well I'll come again." už definitivně propadli přesvědčení, že neumim moc anglicky a prostě si ty hlášky vymejším zpatra. Taktně se začali pomalu trousit a vytvářet si základnu na balkóně s hradbou omluvných úsměvů. Film jsme dokoukali tehdy akorát se spolužákem, který stále trval na tom, abych to překládal z tý angličtiny, ačkoli nebylo pro koho. Mně to ani nevadilo, protože s vytroušivšími erasmáky se vytrousil i zákaz kouření na pokojích. Jak on se ten spolužák jmenoval...? ()
"Černý Petr" se mi zdá o malinko slabší, než středometrážní film "Kdyby ty muziky nebyly", natočený téhož roku. Formanova režijní metoda, spočívající na improvizaci, na ovlivnění prostředím má kořeny v režisérově obrovském pozorovacím talentu. "Černý Petr" je proto utkán a upředen z banalit, z útržků a z trapnosti. To možná samo osobě nezní nijak lákavě a "Černý Petr" také rozhodně nepřekypuje akčností, efektivností či výpravností, ovšem zároveň velmi přesně vystihuje nejistotu a nestálost prvních, notabene spíše platonických a namnoze virtuálních lásek. Koneckonců, víc než o partnerské vztahy tu jde o jakousi analýzu nesmělosti a plachosti patnáctiletých malíků, kteří vlastně ještě nejsou dospělí, přestože se to od nich už očekává, ale rozhodně už nejsou dětmi, přestože jim zatím pod nosem raší jen chmýří a rodiče jsou ještě stále autoritou jíž se neodmlouvá... 9/10 Zajímavé komentáře: Pan Filuta, Exkvizitor, Fanucci, Tsunami_X ()
Tenhle film je o ničem. Ale je o ničem takovym způsobem až je fakt dobrej. Navíc hlášky jako třeba JE TO TU ZAJÍMAVÝ, VOLE mě fakt dostaly. Kamera působící jako by spíš šlo o špehování lidí, k tomu odpovídající chvílema dokumentaristický dialogy. Téma filmu určitě dost nadčasový, protože takovýhle dialogy se doma vedou i dneska, stejně jako pokusy o konverzace mezi klukama a holkama. ()
Výřez ze života mládeže na malém městě. Každodenní nuda, snaha něco znamenat, nějak se zapracovat, tragikomické každodenní příběhy. Slavnost je jediným větším vytržením za dlouho dobu. Každý si hledá své místo, a protože se mění doba, nemohou rodiče již své děti pochopit. Vše podáno v jakoby nezaujaté podobě, jako chladný mikroskopický řez, režisér nikomu nestraní, a i díky tomu má nakonec film takovou sílu výpovědi. ()
Počátky československé filmové vlny - Slováci měli Štefana Uhra a film SLNKO V SIETI - nebylo lze přehlédnout tím spíše, že její prapočátky - HUDBA Z MARSU - jdou hluboko dol padesátých let. Trudovitost a více podprahová než prahová výmluvnost tehdejších mladých - a nejen mladých - jsou mimořádně cennou výpovědí o skutečném stavu tehdejší, dnes už historické společnosti. Že se s tím snoubí dávka geniality a že se tehdy blýskalo na časy, se velmi rychle ukázalo během několika následujících let. ()
Galerie (13)
Photo © Malavida
Zajímavosti (36)
- Podle vlastních slov měl hrát hlavní roli Martin Vačkář, pro kterou si ho vybral přímo Miloš Forman. V té době už měl za sebou zkušenosti z několika dětských filmů, ale zároveň bytostně nesnášel dlouhé hodiny čekání „na place“, a tak natáčení odmítl. (sator)
- Božena Matušková (Petrova matka) súhlasila s prenájom domu na filmovanie najmä kvôli peniazom, aké jej v tej dobe padli vhod. (Raccoon.city)
- Jan Vostrčil rolu Petrovho otca na prvýkrát odmietol, neskôr ju prijal pod podmienkou, že vo filme bude scéna s dychovkou. (Prelo)
Reklama