Al fuoco pompieri!
The Firemen's Ball
The Firemen's Ball
The Firemen's Ball
Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Ladislav Adam, Vratislav Čermák, František Debelka, Václav Novotný, František Paska, František Reinstein, Josef Řehořek (více)Obsahy(1)
Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním hraným filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali i jeho dva přátelé Ivan Passer a Jaroslav Papoušek a kameramanem byl dnes světově proslulý Miroslav Ondříček. Ústředním motivem filmu je hasičský bál, a to bál velice svérázný. Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, mnohé figurky jako by byly vystřiženy ze skutečného života. Jestliže jeho předchozí filmy shlížely na lidské hemžení se shovívavým a laskavým úsměvem, v tomto filmu lyrická a zjemňující nota zcela zmizela a zůstalo jen důsledné odhalování negativních stránek lidských povah. A hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh film sleduje, je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (727)
Komedia sa udrzala na humornych dialogoch o vecnych hadkach kvoli zmiznutiu tombol, ale ani volba kralovnej krasy nemala chybu. Chvilkami som sa nudil, ale pri 70 minutovom filme to nestoji za rec. Ani vo sne by mi nenapadlo, ze by sa tento film dostal az na nominaciu na Oscara v kategorii najlepsi cudzojazycny film... 26.02.2009 ____ Jan Vostrčil (předseda plesového výboru) +++ Josef Šebánek - (člen plesového výboru) +++ Josef Valnoha - (člen plesového výboru) +++ Václav Novotný - (člen plesového výboru) +++ (Alena Květová - (Růženka) +++ Hana Hanusová - (Jarka) +++ Marie Slívová - (kandidátka) +++ Ivana Freiburgová - (kandidátka) +++ Kamera: Miroslav Ondříček) +++ Hudba: Karel Mareš +++ ()
Tenhle film měl odrážet dobu, tak byl dlouho vnímán. A přitom je snad dnešní doba jiná? Jsou lidi jiní? Ani náhodou. Doba dělá lidi a jejich možnosti. A ne režim. Úsměvné je, že někdo na to kouká, jako by žil v lepší době, a tak to i hodnotí, ale to mu potom asi uniká problematika dnešní doby, proti níž jsou tehdejší problémy lehčího rázu. Komunimus si vzal velké sousto, proto do něho rádi kopou ti, co neví co to vůbec mělo být. Je úžasné, že brzy do něho budou kopat už déle než byla délka komunismu v ČR. Už jen 19 let a doba následující bude delší než doba socialistická, která se do éry komunistické nedostala, protože lid si to nepřál. A lid si nepřál ani předchozí režimy a proč? Protože každý člověk, když se narodí, tak začíná od nuly vědění. ()
Na samém začátku hospodský salónek se stolem plným Startek a půllitrů, jsem okamžitě uveden do polomýtické situace vlastního „rasového původu“. Následně se rozvíjí povznesení výseku kulturně-historického času do věčnosti v podání Formanových neherců – skvost. Dyť tady nikdy žádná čokoládová koule nebyla! Mejdan socialismu. Rozkradená tombola a tragikomické pokusy o oficialitu a formu, posléze o čin. Socialismus v plné parádě. Horizontála. Ale starý předseda musel u sboru začínat ještě za císaře pána. Vertikála. Naštěstí začne hořet. Zajímavé, jak si Forman, Papoušek a Passer jakoby okrajvě, na pozadí dnešní trapnosti, všímají mizejícího starého světa. Zde hořící chalupa, vyváděná koza a dědova modlitba Páně. Přihlíží celá plesová společnost. Jakmile dozní siréna, slyšíme po celou dobu marného hašení kostelní zvon. To nehoří jen jedna stará chalupa. Proč na plese ani při zásahu nevidíme žádné mladé hasiče? Děj filmu začíná záběrem na kufříček s památeční sekyrkou a končí zjištěním, že kufříček je prázdný. Něco se ztratilo. Pak už jen starý hasič s pohořelým dědkem v zasněžené posteli, za doprovodu unavenější verze úvodní melodie. Vemte ho blíž k ohni, ať mu není zima! Postižení všech situací v jejich souvislosti s pervertovaným řádem vesmíru by zabralo hodně místa. Vrcholem je vysoce akademická etická debata o rozkradené tombole, dalekosáhle přesahující svůj dobový politicko-kritický význam; tato geniální rozprava budiž trvalým příspěvkem dobrovolného hasičstva k filosofii morálky. Zloděj bez losu u nás neexistuje. ()
Tohle je panečku film, když to tak řeknu na plnou hubu. Málokdy se to podaří, ale i když má pouhých 71 minut, dokáže svým příběhem opravdu nevídané kusy. Česká povaha, dost záhadný a z okolních zemí nepochopitelný úkaz je tady naprosto dokonale ztvárněn. I když se to celý film nezdá, nakonci jsem pochopil a byl překvapen až možná ke konci zděšen tím, jací vlastně jsme. A nejhorší na tom všem je, že se nemůžeme ani bránit, protože to tak skutečně je. Takže soudruzi a soudružky rok před okupací, tenhle film nás skutečně ukazuje v tom pravém slova smyslu, který bychom rádi neznali, ale protože je tak krásně a černohumorně natočen, nemůžu jinak než za pět hvězdiček. Takovéhle filmy mám prostě rád. Ty nikdy neztratí svojí kvalitu, ani za tisíc let. ()
Galerie (26)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (42)
- Alena Květová (kandidátka na titul kráľovnej krásy Růženka) ako neherečka pracovala v dobe, keď si ju režisér vybral v Obchodnéj banke. Miloš Forman si dievča vyhliadol na Jílovišti, kde slávila v hoteli Hubertus narodeniny a poslal za ňou fotografa, či by si nechcela zahrať vo filme na čo sa Alena iba zasmiala. Lenže potom z Barrandova zavolali rovno do práce a Alena pochopila, že to nebol len fór. Pozvali ju do filmového klubu, odfotili a naozaj jej dali filmovú úlohu. Hotový film už doma nemala možnosť vidieť, v roku 1968 emigrovala do Švajčiarska. Až o pár rokov neskôr išla v Zürichu na nemeckú verziu, ale originálnu českú verziu už nikdy nevidela. Podobný osud mala aj Olga Blechová (nevybraná kandidátka na titul kráľovnéj krásy) ktorá v dobe natáčania úspešne pôsobila ako speváčka v duete z názvom Irena a Olga ktorá tiež v roku 1986 emigrovala do USA. Oľga a Alena sa v zahraničí pravidelne stretávali a veľmi chceli aby ich ešte raz Forman do nejakého svojho filmu obsadil čo sa nakoniec nepodarilo. (Raccoon.city)
- Napriek mnohým tvrdeniam, že film v Československu v tej dobe komunistický režim hneď zakázal, nebolo tomu zo začiatku úplne tak. V kinách ho videlo viac ako 750 000 divákov a v roku 1969 sa vysielal v štátom kontrolovanej televízii a v roku 1970 mal premiéru v komunistickom Poľsku a NDR. (Raccoon.city)
- Po české premiéře byl uměle vyvolán protest ze strany údajně zdiskreditovaných hasičů, aby mohl být film zakázán. Až po letech režisér Miloš Forman zveřejnil jejich opačnou reakci: film hasiče nejen pobavil, ale i zaujal pravdivostí skutečného stavu jejich činnosti. (raininface)
Související novinky
Zemřel scenárista a režisér Ivan Passer
Ve věku 86 let zemřel významný filmový scenárista a režisér Ivan Passer. Přítel a blízký spolupracovník Miloše Formana spolupracoval na scénářích k filmům Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
71. Cannes Film Festival a jeho vítězové
71. ročník byl zahájen snímkem Oscary ověnčeného Asghara Farhadiho Všichni to vědí, jemuž vévodí slavný španělský herecký pár Penélope Cruz a Javier Bardem. Česká stopa byla výrazně znát v úvodu… (více)
Miloš Forman 1932 - 2018
Včera ve věku 86 let zemřel režisér, scenárista a pedagog Miloš Forman. Držitel dvou Oskarů, tří Zlatých glóbů a celé řady dalších mezinárodních cen vyrůstal jako sirotek u příbuzných v Náchodě. V… (více)
Dvojnásobný držitel Oscara Miloš Forman se díky filmům jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus nebo Muž na měsíci zapsal v mezinárodních filmových vodách, ještě před emigrací do USA ovšem bylo jasné, že bude o tomto tvůrci slyšet. Už jeho Lásky jedné plavovlásky obdržely nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, stejnou nominací se mohl pochlubit i následující Formanův film, ten poslední, který vznikl před jeho emigrací a začátkem nové kapitoly jeho kariéry. Spolu s Černým Petrem a Láskou jedné plavovlásky tvoří Hoří, má panenko závěr Formanovy trilogie, která do velké míry sázela na přítomnost naturščiků, prozkoumávání negativní vlastnosti lidí (primárně hloupost/naivita) i často satirické prozkoumávání společnosti. Společně s Ivanem Passerem a Jaroslavem Papouškem (kteří již s Formanem vytvořili scénář k Lásce jedné plavovlásky) dal Forman za vznik jednomu z nejcitovanějších a po letech nejoblíbenějších českých filmů, jehož kouzlo navzdory zubu času nestárne. Hoří, má panenko rekonstruuje jeden spojený s událostí, která má mimo jiné vzdát poctu uznávanému bývalému předsedovi, snaha o tu nejlepší událost se ovšem časem stává větším a větším fiaskem. I to může snadno připomínat výjev z normálního života, kdy organizování není jednoduchou disciplínou a podcenění byť sebemenší potencionální hrozby může ve finále leckoho mrzet. Z pokusu o slavnost se může stát pochybná estráda, která vyvolává opačné dojmy, lidem přinese přesně opačné pocity, než jaký byl původní záměr. Nejspíš každý podobnou akci zažil, právě Forman podobný typ zpackané akce představil až v tragikomickém balení. Autenticitě přispívá zmíněný výběr neherců, kdy grimasy členů hasičského sboru působí přirozeněji a autentičtěji. Sázka na neherce může být i v dnešní době velký risk, Forman ovšem i tentokrát zvládl přítomností naturščiků vyhrát. I dokumentární přístup kameramana Miroslava Ondříčka přispívá pocitu, že se skutečně sleduje rekonstrukce jednoho vesnického cirkusu, který každým momentem nemůže více a více skončit dobře. V Hoří, má panenko se i díky realistickému nádechu a skrze různé figurky skrývá několik životních pravd. Zpackaná volba miss a rozkradená tombola je jednou věcí, újma na cizím neštěstí je ovšem věcí druhou. Hoří, má panenko sice k smíchu svádí velmi snadno, z jistých vážnějších momentů jako závěrečná řeč ovšem zvládá i mrazit, především z momentů jako je závěrečná řeč stěžejního bývalého předsedy. O málokterém českém filmu by vlastně bylo tak snadné říci, že vystihuje průměrnou českou povahu ve zdánlivě kladnějších i negativnějších sférách. Možnost toho se v postavách poznat, je vlastně krapet pochybná, protože tím divák dost možná sám sobě nastavuje až nepříjemné zrcadlo. Stejně jako starší Lásky jedné plavovlásky z toho vše Hoří, má panenko vychází až trudnomyslně. Česká tvorba Miloše Formana je sice nevyhnutelně zastíněná jeho pozdější tvorbou v americké produkci, Hoří, má panenko ovšem i po letech dokazuje, že ta pravá kariéra Miloše Formana nezačala v roce 1975, ale dávno předtím. Hoří, má panenko i po letech obstojí jako Formanův vrchol tuzemské tvorby.... () (méně) (více)