Zátah: Vykoupení

Spočiatku indonézsky Counter Strike, neskôr prvotriedna bojovka s perfektnou choreografiou a množstvom nápadov. A napriek očakávaniam má predsa len popri slabšom a béčkovo vystavanom deji aj fungujúce charaktery a vzťahy medzi nimi. Tento žáner síce nepatrí medzi mnou primárne preferované ale to nič nemení na tom, že v v rámci žánru je The Raid prvotriednou záležitosťou, ktorá rozruch vzbudila oprávnene. (31.05.2012)

Bez přemýšlení 100%. Tohle je neskutečnej nářez, který nemá obdoby. U spousty filmů v minulosti divák čeká 90 minut na jeden ultimátní úder kdy hrdina zasadí svému protivníkovi těžké K.O. Přesněji se mě vybaví např. série Karate Tiger. Naproti tomu před nějakým časem v Thajsku prošlápli cestičku a já si nikdy neuvědomil že nadupané Ong-Baky někdo něčím překoná. Stalo se! Tahle indonéská zběsilost je něco jako dárek, který si každé malé dítě přeje dostat pod stromeček. Film mě ani na chvilku nepustil ze svého sevření. Scény jsou doprovázeny soundtrackem, který zážitek povyšuje tak nějak samozřejmě na vyšší level. Yayan Ruhian je Mad Dog!!!!! Blue-Ray prosím. A druhý díl chci okamžitě. PS: Asiaté musí být šílení. Ať mi nikdo nevykládá že během natáčení nikdo neumřel. (16.07.2012)

Ano, už i česká benga dobře ví, že lézt do průhledného paneláku v Chánově bez potřebné palebné podpory si místní "potřební" obyvatelé vyloží jako svolení k urychlené defenestraci dotěrných policejních orgánů. Naneštěstí v dnešní době pravdy, lásky a multikultury není důvodem k sankcím, pokud zfetovaný morgoš vyhodí dávno vyskleným oknem veřejného činitele (natož úplně obyčejného, neveřejného občana). Za takový zločin totiž může toluen, špatné dětství, xenofobní společnost, co má pramálo pochopení pro cizopasníky a nedává ze svých platů dost štědré sociální dávky... každopádně není v nejmenším odpovědný onen vrhač policistů! Proto nám, odporným rasistům s odporem k asociálnímu chování, musí k ukojení krvelačné touhy po spravedlnosti stačit indonéský akční film, ve kterém nekompromisně řádí subtilní ušatý Asiat, drsnější než Chuck Norris a agilnější než Mistr Yoda. Co se choreografie týká, pak šlo o balet podle mého gusta, ale jinak doporučuji těsně před sledováním někam odložit mozek - potřebovat ho nebudete a jen by vám u "Zátahu" překážel. 70% (23.07.2012)

Poprvé mě indonéská kultura udivila z hlediska hudby, respektive metalu, kdy jsem se dozvěděl, že indonéské metalové kapely jsou striktně fašistické. Když jsem viděl film Serbuan Maut neboli The Raid: Redemtion, zjistil jsem, že ti drobní Indonésané mají i sklony k docela brutálnímu a skálopevnému přesvědčování diváka, že mnozí místní jsou prostě neskutečně odolní lidé. Že mají místo pěstí buchary a žebra z ocele, a že v Indonésii se dají sehnat neskutečně kvalitní zářivky, které prostě neprasknou, ani když je narvete tomu malému hajzlovi do krku. Když pominu, že si z filmu odnese divák jen to, že fízlové jsou všude stejný svině, musím podtrhnout, že je to opravdu našlapané skvělými bitkami a přestřelkami. Jakoby se člověk ocitl uprostřed nějaké videohry. (05.06.2012)

Óda na nezlomitelného bojového ducha a kosti indonéských ranařů ve váhové kategorii Pet Shop od Mattela. Aneb jak si filmoví předáci v Jakartě řekli, že to těm thajským Tondům Jájům natřou, hezky "silat style". Nevím no, jakkoliv se musí nechat, že narozdíl od takového Tom Yum Goong se tu kdosi pokusil vytvořit cosi jako skutečný příběh (aby ho lidově řečeno zajebal pazúrom "takřka" bratrské sounáležitosti), tak i když je cosi skutečně pozoruhodného na dvaceti hitech nožem za pět sekund, po úvodním střelecko-fyzickém masakru jsem čekal něco onačejšího než přehlídku reálně nepřežitelných brutálních úderů, kopů a narážeček do štírka v černých hadrech. I bojové umění je potřeba umět dávkovat - takhle tvůrci vystříleli prach dost brzo, a do konce už jen zvyšovali laťku daleko předaleko za hranice směšnosti. Jedinou čestnou výjimku představuje emocionálně hutná špinavá bitka seržanta s Mad Dogem - u té jsem si říkal, že si sakra někdo spletl film, a že by to měl rozhodně dělat častěji. Jinak je to martial arts porno se všemi zmíněnými vadami i klady. Není v zásadě rozdíl mezi těmihle záležitostmi a třeba tanečními filmy jako Step Up - dějově a leckdy i herecky utrpení, technicky ovšem vynikající podívaná. Takže za ten lepší příběh desítka navrch proti Tom Yum Goong. To znamená 70%. PS: Opravdu by mě zajímalo jak se to může přihodit, že na opačných koncích světa se najednou urodí dva filmy s takhle moc stejnou "nosnou myšlenkou" jako Raid a Dredd, když údajně nikdo od nikoho neopisoval:) (22.04.2013)